Za jarního stavu je Morača obtížnosti WW II až WW III+ s místy WW IV a možná některými i WW V /na spodním úseku/. Řeka teče v hlubokém skalnatém kaňonu a na některých místech zkrátka úniku není. Naštěstí místo s WW V je přenositelné, nelze to však říct o všech WW IV místech. Nyní na přelomu července a srpna je samozřejmě stav vody velmi nízký, přesto je střední úsek sjízdný. S ubývající vodou samozřejmě ubývá i obtížnosti.

Střední úsek lze začít u soutoku s řekou Mrtvica a pojedeme cca 10 až 20 km podle toho, jak se nám chce. Po cca 20 km je stará lávka, kde lze snadno odejít. Lze však najít i další místa, kde můžete odejít a kde zastaví i autobus. Například cca po 12 km uvidíme z řeky na pravé straně širokou cestu, po které lze snadno odejít, a nedaleko jejího vyústění k silnici je možnost příjezdu pro autobus. Auto může zastavit prakticky u vyústění cesty na silnici. Ta je hlavní spojnicí mezi Podgoricí /hlavní město Černé Hory/ a Bělehradem, proto pozor na silnější provoz včetně kamionů.

Za stavu, který byl nyní v létě, je střední úsek obtížnosti WW I až WW II, avšak pozor na jedno místo zablokované padlým stromem, před nímž je vpravo vracák i na pálavu. Je potřeba jet v rozestupech, nebo být rozdělen na menší skupinky, aby bylo možné včas reagovat. Místo je cca 3 až 4 km za soutokem s Mrtvicí. Samozřejmě, že nevím, co se stromem udělá jarní voda v květnu, možná však že nic a při jarním stavu vody muže být místo poměrně nebezpečné také pro případné plaváčky. Kousek za ním je asi nejobtížnější kameny zablokované místo, které prakticky nelze přenést. Je potřeba včas zastavit a celých cca 30m prohlédnout. Problémem je, že okolo místa je skála, takže prohlídka se koná z kamene na začátku. Za letního stavu je možné doplavat k dalším kamenům a tam případně postavit záchranu. Při jarním stavu je asi možná pouze prohlídka z kamene na začátku a dál už jet s tím, že se umím zachránit případně sám. Do místa se nyní najíždělo zleva skokem do malého válečku. Za válečkem se přejelo doprava, abychom trefili úzký průjezd mezi dvěma kameny zprava doleva. Těžko popsat, mezi které dva kameny se takto trefit, kamenů je tam samozřejmě víc, ostatní však cestu neskýtají, i když se to tak z lodi nezdá. V létě si můžeme vše důkladně prohlédnout, na jaře je třeba jet „na oči“. Za průjezdem mezi dvěma kameny opět skáčeme vlevo do malého válečku. Pak už se podle situace vody držíme spíše vlevo.

Za tím to místem nás už opět čeká klidní plavba s malými peřejkami s občasným návalem vody na skálu. Během cesty můžeme na pravé straně vidět stavby sloužící jediné Černohorské železnici vedoucí z Bělehradu do přístavu Bar. Na železnici je ještě odbočka do městečka Nikšič, kde je pivovar. Železnice v těchto místech je technickým unikátem díky obtížnosti, kudy koleje vedou. Bohužel cca před 4 roky zde bylo neštěstí, kdy se část svahu sesunulo s projíždějícím vlakem. O život tehdy přišlo asi 250 lidí. Ani silnice na pravé straně není úplně bezpečná, o čemž hovoří několik vraků aut podél řeky nebo přímo v ní. Na silnici je zkrátka opatrnost na místě. Na začátku horního úseku Morači je stejnojmenný klášter, turisticky velmi navštěvovaný. Další malý turisticky nenavštěvovaný klášter na pravé straně řeky je klášter Duga. Ani zde vás nebudou vyhánět a naopak je zde o to více cítit, že je to místo pro odpočinek ducha. Duga se nachází u spodního úseku řeky. Asi 16km od Podgorice směrem na Bělehrad už za vesnicí Bioče je lávka přes Moraču, po které může přejet osobní auto. Dále nás pak asfaltová cesta asi po kilometru dovede ke klášteru. Do žádného kláštera nelze chodit v neoprenech nebo v plavkách.

U spodního úseku 15 km od Podgorice směrem na Bělehrad opět za vesnicí Bioče je na levé straně silnice /jedeme-li od Podgorice/ restaurace Mimoza, kterou už zná více českých vodáku, a kde jsou na vodáky zvyklí. Zcela bez problému se dá dohodnout zdarma stanování na zahradě restaurace i na více dní. V restauraci je k dispozici WC a tekoucí voda. Lze požádat i o dobití baterií do foťáku a pod. Samozřejmě je slušností si v restauraci něco dát. Ceny zde nejsou nikterak vysoké, jsou zcela průměrné. Před restaurací je i veliký parking, kde lze parkovat autobus s vlekem. Restaurace je otevřena non-stop.

Při pohybu v kaňonu je třeba dát velký pozor na hady, zejména zmiji růžkatou. V lékárnách v celé Černé Hoře lze zakoupit hadí sérum, které omezeně vydrží i mimo lednici. Možná se někteří z českých lékařů nyní děsí, co to píšu, ale zde v této zemi mají hold s hady výrazně více zkušeností než lékaři v Čechách. Pokud by vás už v kaňonu taková zmije kousla, tak bez séra máte jistotu. Prostě mít s sebou hadí sérum na nějakou outdoorovou aktivitu je jako mít u nás s sebou obvaz.

Morača je krásná, ale není pro úplné začátečníky. I pokročilejší by měli mít s sebou někoho zkušeného, zvláště při jarních stavech.

Pokud by někdo chtěl, může mě na emailu kontaktovat, a pomohu co mohu, pár pátků zde asi budu pobývat.

Jirka Myslivec