| Diskuse nad článkem |
|
|
|
|
|_Re: limit, Kelt, 3/8/2011 8:35 PMŘekl bych, že za tím je jednoduchá matematika - splouvání je povoleno od 8 do 17 hodin, což je 9 hodin za den. Z nějakého důvodu se správci NP rozhodli, že 7 lodí za hodinu je maximální počet, který neublíží perlorodkám, odtud tedy ono číslo 63.  Odkud ovšem vzali těch 7 lodí za hodinu, to netuším.... Mě by spíš zajímalo, jestli se nové vedení NP Šumava bude chovat stejně zodpovědně k přírodě, až místní kmotrové z ODS přijdou z myšlenkou těžby dřeva v bezzásahových zónách. Obávám se, že naše vodácká lobby rozhodně není tak silná a majetná jako dřevařská Reply
|
těžba je pro nás, Střelec, 3/9/2011 7:59 AMPokud se rozpoutá masivní těžba, máme naději na zrušení NPŠ - na nátlak z venčí. Jiná možnost je využít blížícího se výročí legií, prohlásit Vltavu za transsibiřskou magistrálu, sebe za legie, zelené s ochranáři za rudé komisaře a vyřešit to v duchu tradic  . Možná by se z těch sto melounů plánovaných na oslavy zaplatil provaz a olovo... Reply
|
kompletní info, Kmochacek, xkrej01~seynam.cy, 3/9/2011 10:04 AMje zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/det...Zejména bych doporučil k četbě poslední 2 dokumenty, zápis z veř. projednávání z 31.1. a stanovisko Kr.úřadu z 2.2.2011 Rozhodovalo se mezi 4 variantami splouvání a výslednou (č.4) podporuje NPŠ už od začátku. Žábou na prameni není Park, ale Okrašlovací a jiné spolky. Ta nejpřísnější (č.3) znamená pod 61cm nic, nad v létě jen pár lodí s průvodcem. Upravená varianta č. 2, o které se bude nejspíš jednat během tohoto roku a je maximum možného, navrhuje 50-55cm max.40 lodí, 55-61 120 a nad 61cm neomezeně. Podmínky kr.úřadu pro souhlas se splouváním: 1. Do 1 roku ... navrhnout a vyhodnotit takovou variantu, která by zajistila odpovídající ochranu životního prostředí a populace perlorodky říční v Teplé Vltavě při maximálním možném počtu splouvaných lodí... Tuto variantu zahrnout do návštěvního řádu NP Šumava. 2. Monitorovat populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě,... Studovat a vědecky posoudit vliv splouvání a další vlivy na populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě tak, aby bylo možné u jednotlivých variant splouvání jednoznačně určit, zda je jejich vliv na stanoviště a populaci perlorodky říční mírně nebo významně negativní. 3. Monitorovat makrofyta v Teplé Vltavě. Studovat vliv splouvání a další vlivy na populace makrofyt v Teplé Vltavě... 4. V případě, že budou zjištěny nové skutečnosti vlivu splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné na životní prostředí, upravit režim splouvání. Reply
|
|_Re: kompletní info, Střelec, 3/9/2011 11:16 AMPodstatný bude nachytat zmetky z okrašlovacích spolků při vysazování perlorodky a nechat je zavřít za hubení chráněnýho druhu, potažmo za tejrání zvířátek. Kyselá vltavská voda perlorodkám evidentně nesvědčí. Koryto je zarostlý jak rybník, nejsou tam pstruzi (a nebudou - podle Ešuse je "vyštípali" jiný druhy ryb), tím pádem se perlorodka nemá na čem množit. A pokud se od Pěkný proti proudu rozšíří houba, tak z rybníka bude bažina. Jenže rozbory by neměly dělat zelený spolky jako dosud, ale nezávislej seriózní výzkumák. Reply
|
Jak tak koukám a čtu,, Kimbo, 3/10/2011 12:22 AMtak se už asi na Vltavě neobjevím. Pamatuji ji totiž v době, kdy se tam dalo volně tábořit a kdy tam jezdili jen vodáci. Z kempů mám kopřivku a taky bohužel co jsem poznal ochránce, došel jsem ke zjištění, že je to specifický druh lidí, kterým je ochrana životního prostředí jen záminkou, jak se realizovat. Taky mi vrtá hlavou, jestli můžou splouvající lodě ohrozit perlorodku víc, než třeba klacky a polena, co na jaře bere velká voda. Pana Stráského si pamatuju kdy byl ministrem dopravy. Poplatky za jízdu po dálnicích komentoval slovy, že kdo chce, cestu mimo dálnici si najde. Jak ty cesty vypadají, to víme. Např z Prahy do Příbrami jinak než po dálnici nelze, protože nová sežrala starou. Ale to už je z jiného soudku. Kde toho Stráského vyhrabali, zůstává otázkou. Milovník přírody? To jsme všichni. Reply
|
|_Re: Jak tak koukám a čtu,, michal, michal.w73~seznam.cz, 3/10/2011 1:38 AMDOBRÁ ZAKAŽTE TEPLOU VLTAVU OD KVILDY AŽ PO SOUTOK SE STUDENOU..JSEM JEDINĚ PRO,AŤ TU ZELENÝ ĎÁBEL ŘÁDÍ PO SVÉM A ČUMÍ NA PERLORODKU A VODNÍKA  ..ALE NAOPAK OTEVŘTE STUDENOU VLTAVU A CELOU ŘASNICI DO LENORY K MOSTU A JE PO PROBLÉMU. A NAPŘES ROK OPAČNĚ..PAK SLEDUJTE CO SE STANE  CHCÍPLY PERLORODKY,NEBO VODNÍK..? NEBO TO OTOČTE PO TŘECH LETECH,JAKO TROJPOLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ,ALE VODNÍ..A NAVRHUJI VEČERNÍ JEŽDĚNÍ,OSVĚTLENÍ DODÁ NP..TO JE FÉROVÁ NABÍDKA,M* Reply
|
|_Re: Jak tak koukám a čtu,, Kmochacek, xkrej01~seynam.cy, 3/10/2011 8:33 AMnjn, časy se mění a lidi si na to postupně zvykají. Nebo jsi přestal jezdit na horní Vltavu, protože postavili Lipno a zatopili přes 40 kiláků? V současnosti se tam splouvá cca 50 km, tvrdě regulovaných je 16. A to není z důvodu "magorů" v NPŠ, ale Okrašlovacího spolku (a ostatních), který jde tvrdě za svým už od r. 2003 kdy vznikl, první jeho akce, resp. p. Kjučukové: http://www.cizp.cz/291_Zprava-...Jak bys to z pohledu NPŠ řešil? Ignoroval je? Okrašlovací spolek jen dělá svou práci, resp. může být někým nastrčený, ale dělá to zatraceně dobře. Jde tvrdě za svým. Co na to vodáci? Reply
|
|_Re: Jak tak koukám a čtu,, Střelec, 3/14/2011 9:58 AMKdyby se za vlastizradu střílelo, tak nemáme 90% zelených - včetně jmenované dámy, prudící u uhnijních orgánů. Reply
|
odborná studie !:-), , 3/15/2011 12:11 AMO perlorodce Žila, byla,... tedy stále žije a je perlorodka říční. Perlorodka není obyčejná škeble, jak by se mohlo zdát. Tahle škeblička žije na Šumavě v Teplé Vltavě už staletí. Dnes můžete v řece potkat jedince, se kterými si ještě vyprávěl Karel Klostermann. Představte si, co musí mít taková škeble zážitků za svůj stoletý život. A její poslední zážitek může být pádlo vodáka. Pod Lenorou, kde řeka vstupuje do Vltavského luhu, žije parta kamarádů. V průzračné vodě, s mnoha zelenými koberci, které vytvářejí vzácné, podvodní rostliny, se prohánějí různí živočichové jako vranka, střevle a mnoho dalších. Víte, s kým nejvíc kamarádí naše perlorodka? Se pstruhem, který jí pomáhá na začátku jejího dlouhého života. Neúnavně jí vozí na svých žábrách a škeblička pomalu roste. Po rozluce se perlorodka ubytuje na dně řeky a chytá drobné, rozložené částečky rostlin, které je Teplá Vltava, jako jedna z mála, schopná poskytnout. Jediný, kdo má z party u Vltavského luhu na naši škebli spadeno, je paní vydra, které neustále kručí v žaludku a moc dobře ví, že řeka je takové bistro u labužníka. Ale perlorodka má mnohem větší problém než hladovou vydru. Když přijde léto, tak se na partu kamarádů přijíždí podívat vodák. Člověk, který se jede kochat přírodou, protože mu ve městě tuze chybí. Vodák přijíždí na lodi a v ruce drží pádlo. A nepřijíždí sám. Za slunečného dne může naše škeblička vidět - a to velmi zblízka - až 400 lodí. Co má ploutve a křídla, hledá úkryt, ale co perlorodka? Na je tom bledě, stejně jako rostliny. A tak naštvaná a zoufalá leží na dně řeky, každou chvílí jí dloubne pádlo, nebo na ní šlápne vodák, který táhne svoji loď, protože chce za každou cenu sjíždět řeku. A to nemůže přežít ani ta nejotrlejší, dlouhověká škeble. Abychom za chvíli opravdu neříkali žila, byla perlorodka říční. text Lenka Brandtová, tisková mluvčí SFŽP ČR Reply
|
|_Re: odborná studie !:-), Jan Trázník, 3/16/2011 7:08 AMToto je slušný argument. Děkuji za osvětu problematiky, jen si tento princip ochrany nedokáži přeaplikovat na další toky v NP jako např Křemelná. Ta jde, pokud vím splouvat až téměř za 1. SPA. Co v tuto chvíli poškodím? Reply
|
|_Re: odborná studie !:-), Ešus , psalek~jagacz.com, 3/21/2011 12:29 PMNo spíš je problém v tom, že perlorodka potřebuje ke svému množení prostředníka, a to je pstruh. Pstruh se ale moc nahoře neudrží kvůli kvalitě (kyselosti vody)prostředí - podle jejich studie, a taky ho vytlačuje taková rybí mrška- lipan. Takže suma sumárum - musíme tam vysadit perlorodku, a potom pravidelně vysazovat pstruha, aby bylo možné spočítat, kolika jedincům pádlo zničilo život a podle toho ty nehodné vodáky vyhnat. Jenže až dojdou pstruzi, tak dojdou i škeble, a to i bez vodáků. Takže pak bych navrhoval do vody hodit napřed Zkrášlovací spolek Zdíkovska a za nimi jejich tendenční studii, a pak by možná bylo možné sednout si znovu k jednacímu stolu, kde by se nepoužívaly podpásové argumenty, ale jasné důvody a formulace. Jinak ať si tyto různé ekoteroristické spolky okolo Šumavy natáhnou znova plot, ale běda jak vylezou ven. Ta dáma, co tohle vyplodila, jí musela mít asi jako z praku. Ešus Reply
|
ochrana ŽP v ČR , Jan Trázník, 3/16/2011 7:16 AMRakouský soused při bližším pohledu na problematiku musí mít ale zamotanou hlavu. Na jedné stráně se při překročení hranic octne ve východním bloku a na straně druhé musí uctívat NP Šumava jako top 10 ráj evropské přírody. Reply
|