Podzimní Moravice se nesla ve znamení hezkého počasí, velké účasti široké vodácké obce a k vidění bylo, jak tomu na takových akcích bývá, ledacos. Z těch příběhů by se dala sestavit tlustá kniha, já tu popíšu jeden z nich, který se udál na krátké slalomce v Žimrovicích. V sobotu na trati probíhaly žákovské mistrovské soutěže ve slalomu a ve sjezdu, trať byla pro veřejnost uzavřena. Jednak díky úsilí organizátorů a i vstřícnosti drtivé většiny vodáků a to i těch mírně podroušených, závody probíhaly v klidu, alespoň ta část, kterou jsem mohl po dojetí do Žimrovic sledovat. Po skončení slalomářským disciplín po páté hodině odpolední a před startem závodů ve sjezdu byla trať uvolněna pro volné splutí. Nasedli jsem tedy do lodě a vypluli na trať.
K mému velkému překvapení a zděšení mi najednou průjezd zkřížilo padající lanko, na kterém byly zavěšeny slalomové tyče. Protože lanko dopadlo těsně před loď, nedalo se nic dělat jiného, než pokračovat a pokusit to nějak přejet. Skutečně se to podařilo, ale do lanka se mi zamotalo pádlo, zůstali jsem na chvíli viset na pádle, v proudu, po marném pokusu pádlo vyprostit a po zkušenostech se zamotanými lany a provazy raději zcela nevodácky pádlo pouštím. Celým manévrem jsme se dostali mimo proudnici a podařilo se nám shodou okolností chytnout ve vracáku. Najednou vidím, že žluté pádlo se z lana uvolnilo a plave v proudu. Skokem do vody bych pádlo zachránil, ale musel bych opustit svého nepříliš zkušeného háčka, který by si nejspíš poradil i beze mě, ale než jsem to vymyslel tak či onak, pádlo bylo fuč.
Organizátor, který lano do vody hodil, na mě hulákal cosi ve smyslu, že když budu rychlý, že pádlo ještě dohoním, a tvářil se jako bych byl ten největší pitomec toho dne na Moravici Na této události není ani tak zajímavý samotný fakt uplavaného pádla, spíše přístup organizátorů. Jak je možné, že po uvolnění trati pro veřejnost, vyrábějí takové nástrahy, jako je házení lanek s brankami před projíždějící lodě. Pokud se vyhlásí volné splutí, mělo by být opravdu volné. Pokud to nedokážou zajistit, ať tedy raději veřejnost na trat nepouští. Bohužel něco podobného se mi přihodilo loni na Střele, kdy zase sundavali takovým způsobem lanko branek těsně pod vysokým jezem, že jenom rychlým sehnutím jsem zabránil amputaci svojí hlavy. Často slýchávám stížnosti na bezohlednost turistů vůči závodníkům a organizátorům závodů, nyní jsem byl účastníkem podobné situace v opačném provedení.
Šangve