Další splavným trojříčím ve středním Polsku budiž tyto jmenované vodoteče. Rawka je přítokem Bzury, která se pak vlévá do Visly (Wisła). Sestava se tak dá využít k týdnu na vodě bez nutnosti velkých přejezdů auty. Hlavní silniční dopravní tepnou v oblasti Mazovska mezi Lodží (Łódź) a Varšavou (Warszawa) je nejslavnější polská dálnice A2, vedoucí mezi Berlínem a Varšavou. Ta všechny zmíněné řeky křižuje. Při cestě z Čech se k ní připojíme u Lodže po dálnici A1 od Ostravy, případně přijíždíme námi oblíbenou silnicí S8 od Vratislavi. Z Prahy trvá cesta nějakých sedm hodin, z Ostravy pak nějakých 3.5 hodiny, a to i díky nově dokončeným úsekům zatím bezplatné dálnice A1.

Rawka

Tuto řeku nám doporučili místní vodáci při jedné z našich minulých výprav coby nejkrásnější řeku v oblasti. Varšava je skoro na dohled, a tak je říčka docela populární, což však neznamená, že na ní plují konvoje známé z Vltavy. Naopak, potkat tady i v hlavní sezóně vodáky mimo víkendy je docela vzácné. Půjčoven plastových dvojkajaků je tu sice docela dost, ale vyskládané řady lodí na břehu nesvědčí o kdovíjakém turistickém byznysu. Pravidlem, které nám připadá už v Polsku normální, je, že i na oficiálních tábořištích (przystań kajakowa, pole biwakowe) jsme většinou sami a na vodě během plavby potkáme tak jednu, dvě party polských větrníků, tedy plastových dvojkajaků.

Pokud nemáte smůlu a nezapletete se do větší skupiny, jejíž osádky se snaží vzájemně umlátit pádly za veselého zpěvu nesrozumitelných polských dumek, a které jsou ve vrbičkách a zátarasech k uzoufání pomalé, ale o to hlučnější a veselejší, pak jsou splutí klidných polských řek tiché a velmi uklidňující. Během víkendů se stejně jako u nás k vodnímu provozu přidá řada turistů a klientů půjčoven, využívajících ke splutí zpravidla pouze jednodenní úseky. Při troše plánování se dá nejexponovanější atraktivní úseky splout v době, kdy tam nepotkáte ani živou duši.

Řeka Rawka je nejdelším přítokem Bzury. Kilometráž popisuje 98 splavných kilometrů, v praxi se využívá kilometrů zhruba osmdesát. I to je plavba na minimálně čtyři dny. Plavba je hodně pomalá, řeka se kroutí jako šílený had, koryto zapadané řadou překážek. Horní i střední tok umožní tak 2-3 km za hodinu. Dvacetikilometrový úsek je tedy porce na celý den víc než dostatečná. Rozhodně doporučuji časovou rezervu, jinak se plavba změní v trvalé dohánění plánu… Spád řeky je asi 1 promile, což je na Polsko dost, ale proud rozhodně není silný. Přes svou délku není Rawka příliš široká a vodnatá, průměrný průtok v ústí je pouze 5m³/s, přesto je říčka většinou sjízdná celoročně. Jen horní tok se jezdí pouze na jaře. Ale podle kilometráže je regulovaný a nezajímavý. Asi nejlepší je začínat až pod městem Rawa Mazowiecka, v Žydomicích, nebo třeba jako my, v Kurzeszyně (ř.km 70).

Podstatná část Rawky protéká územím chráněné krajinné oblasti „Bolimowski park krajobrazowy“ též zvaný „Bolimowska puszcza“. Na území parku je celý tok Rawky chráněn jako přírodní rezervace! Chrání se přirozené koryto řeky plus deset metrů břehu na každou stranu. Na rozdíl od restrikcí české ochrany přírody se ale vodácká turistika na Rawce nezakazuje, naopak se doporučuje jako ideální způsob poznání tohoto biotopu. Rezervace se chlubí výskytem 350 druhů rostlin, sta druhů ptáků, pochopitelně i ryb, hlodavců i savců. Komářích savců tu je taky dost. Poctivci odbíhají deset metrů od břehu, chtějí-li je zaplácnout. Z devíti jezů na toku Rawky jsme sjeli dva, přenosky jsou většinou snadné a krátké. Za zmínku stojí stavidlový jez v Suliszewě, který byl otevřený a nadjezí vypuštěné. Břehy tedy byly nepřístupné kvůli hlubokému bahnu a přenášení tak velmi ztížené. Naštěstí byl jez díky otevřenému stavidlu sjízdný i na laminátech. Pokud jste kreativně asertivně přidrzlí, je míst pro nouzové táboření (ač bez příjezdu aut) na Rawce dostatek.

Bzura

Od ústí Rawky zbývá řece Bzuře do jejího konce ve Wisle 47 říčních kilometrů, tedy dost na dva dny plavby. Bzura se ale dá splout i nad ústím Rawky. Splavný úsek je výrazně delší, uvádí se až 173 kilometrů. Ovšem stejně jako na Rawce je i tady horní úsek regulovaný a napřímený. Většinou se tedy Bzura jezdí až z Lowicze, odkud nabízí 62 kilometrů. Pověst Bzury je pokažená jejím naštěstí už pominulým znečištěním. Traduje se, že v 70 letech se nedoporučovalo sjíždění na gumových lodích, protože kvalita vody způsobovala degradaci kaučuku. Podle popisu kilometráže i podle našich zkušeností je dnes situace daleko lepší. Voda Bzury byla bez vady, zápachu i bez odpadků, normálně jsme se v ní koupali a oproti Rawce nebyla o nic horší už proto, že voda Rawky její šíři i vodnatost rozšířila na dvojnásobek.

Na řadě míst Bzura nabízí písčité dno i pláže vybízející ke koupání. Hned pod ústím Rawky nabízí řeka v Polsku ojedinělou atrakci – tedy splavné zbytky jezu připomínající peřej s krásným jazykem i zpětnými vracáky. Vzhledem k šířce i vodnatosti řeky je plavba na Bzuře snadná a rychlá, překážek prudce ubude, za hodinu zvládnete v klidu ujet až pět kilometrů. Jez na Bzuře v daném úseku není žádný, krajina je už otevřená a plná pastvin, tedy i krav a ovádů. Na trase leží město Sochaczew s možnostmi nákupu i historickými památkami. Pod městem v Plecewicích (ř.km 21) nalezneme vodácký kemp s půjčovnou lodí nazvaný „Motoprzystań“. Využili jsme ho pro bezpečné parkování aut pro celý týden i pro jedno přespání v „civilizaci“, umytí i dobití nábojových pásů i mobilů. Ceny byly velmi přívětivé a to včetně ceny za transport řidičů. Inspirace jistě i pro ty, kdo jezdí do Polska bez lodí a spokojí se s větrníkem. V nabídce zdejší půjčovny sice převažují nepotopitelné a pro mě i nepochopitelné „sitontop“, ale zahlédl jsem i pár klasických dvojkajaků.

Z kempu v Plecewicích je vhodné vyrazit i do nedalekého národního parku „Kampinoski park narodowy“, který se rozprostírá mezi Varšavou a právě řekou Bzurou. Hranice parku paradoxně začínají už na území hlavního města. Park chrání borovicové lesy pokrývající unikátní území písečných dun vzniklých dávnou činností Visly. Milovníci přírody tady mohou potkat i losy. Také znalcům vojenské historie možná Bzura něco říká. V roce 1939 tady proběhla významná bitva s postupujícími německými vojsky (Bitwa nad Bzurą). Od kempu v Plecewicích už zbývá do ústí jeden pohodlný den pádlování. Řeka je už široká a klidná, jakoby se připravuje na splynutí s obrovskou energií veletoku Wisly.

Wisła

Jak ví každý, kdo si splul alespoň kus nějaké takhle velké řeky, je velmi snadné podlehnout jejich kouzlu. Jejich víry jsou nakažlivější než koronavíry. Obrovská masa vody, silný proud, nedohledné břehy, prázdno naplněné křikem vodních ptáků, písek ostrovů a náplavů. Vítr snad už vonící mořem, i když to je ještě stovky kilometrů daleko. Křik plavců se ztrácí bez odrazu, voda je většinou tichá, člověk podléhá zádumčivosti a snění…

Bzura se připojí k Visle pod Wyszogrodem, tedy asi padesát kilometrů pod Varšavou. Do řeky mezitím přibyl i veletok Narewu i Bugu a tak je zde Visla ještě masivnější než nad Varšavou, o které jsem psal minule. Do našeho cíle - tedy města Płock zbývá asi 45 kilometrů. Celé údolí a řeka Visla pod Varšavou je chráněná coby přírodní park Natura 2000 „Dolina střední Visly“. Věřte, že je co chránit. Koryto je opět z větší části přírodní, v řece je velké množství ostrovů, jejichž rozlehlost odpovídá velikosti řeky. Říká se jim tady „kępy“, a jejich délky dosahují klidně několika kilometrů. Že tady nalezneme nepřeberné množství skvělých míst pro nerušené táboření, je asi jasné. Plavební kurz je třeba volit uváženě a vyhýbat se hlavní plavební dráze. Lepší jsou boční ramena, mělčiny a písečné lavice, které nabízí i rozlehlé písčiny připomínající mořské pláže.

Nicméně lodní provoz na Visle je minimální a řeka tak široká, že nevzniká žádný problém. Proud je i v tomto úseku Visly místy velmi svižný, ale už přibývají úseky, kde se vodáci řádně zapotí. Zejména pokud se přidá protivítr a zdvihne vlny, stává se plavba docela obtížnou a i nebezpečnou pro otevřené kánoe. Konečně se objeví dálniční most i věže starobylého města Płocku. Tohle město dýchá historií, bývalo dokonce jeden čas i hlavním městem Polska. U levého břehu před starým mostem najdeme jachetní přístav, kde se dá parkovat a kde jsme plavbu ukončili.

Šakal