Termální potok Hevíz vytéká z jezera Hévíz a po 12 km se vlévá do řeky Zaly. Moc se nám zalíbil již letos v létě, kdy jsme si slíbili, že jej určitě ještě navštívíme i v zimním období.

Jak jsme se dozvěděli z maďarských zdrojů, je splouvání tohoto potoka velmi populární a dokonce v chladných měsících natolik oblíbené, že pod vlivem nadměrné expozice vodáky začal být sjezd tohoto potoka od roku 2019 regulován Národním parkem Balatonská vrchovina (rozhodnutí č. ZA-KTF-02295-5-2019), který pro každý den v přípustném období umožňuje sjezd pouze pro 250 osob.

Splutí je možné pouze sezónně v období od 30.10. (1.11) do 15.3. následujícího roku v úseku „Hévíz-patak kenutúra beszállóhely“ do „Hévíz patak Indián vízitúra végpont“, což je cca 9-9,5 řkm. Splutěnku je možné zakoupit pouze online v hodnotě 1000HUF (cca 71Kč) na osobu. Stránka pro rezervace splutěnek je aktivována cca měsíc předem a je velice vhodné se zakoupením pro určitý termín příliš neotálet.

V oblasti totiž operuje několik pořadatelů vodáckých výletů (tzv. vodních túr), kteří často jisté dny (zejména víkendy) vykupují do posledního místa. Jelikož jsem se nechala ošálit počátečními plnými stavy a probudila se až 2 týdny před plánovaným odjezdem, podařilo se mi onu včasnou chvíli nenávratně prošvihnout a již se zdálo, že celá výprava bude zmařena. Avšak nakonec, hodinu před naším odjezdem, přišla odpověď z Národního parku, že nám byly uvolněny extra splutěnky. Následně přišlo i upozornění, že v korytu potoka se budou pochybovat dva bagry, a nemáme projíždět, dokud neučiníme nějaký zvukový signál a nenavážeme oční kontakt s bagristou. Vypadalo to tedy slibně! Náš termín 30.10.2021 byl zároveň prvním dnem povolené sezóny, tak jsme vyjeli plni očekávání.

O splouvání Hevízského potoka jsme se dočetli, že bývá přes víkendy docela masivní. V recenzích si je mnoho lidí pochvalovalo, ale na některé už to bylo příliš hromadné. Večer před startem již byly na start i cíl navezeny chemické záchody, aby se minimalizoval dopad očekávaného množství 250 lidí na všudypřítomný porost rákosí.

S jistou nedočkavostí jsme se tedy již v 9h dostavili na start, kde jsme z vodáků, ale i všeobecně, byli jediní a zahaleni do husté mlhy jsme tak i vyrazili.

Začátek sjezdu je opravdu nebývalá podívaná. Voda je velmi čistá a kam oko dohlédne, plave množství různě velkých a barevných akvarijních ryb (viz akvaristická vsuvka níže). První metry nám tedy ubývaly opravdu pomalu, protože jsme se nemohli vynadívat a vypadalo to, že nás hejna rybek i nějakou chvíli pronásledují. Břehy byly lemovány lekníny, které vlivem teplé vody stále ještě kvetly.

Koryto mělo šíři 2 až 4 m, dále po proudu jsme na březích objevovali stopy po nedávném bagrování a viděli na březích vyvržené vodní rostlinstvo a rákos. Po nějaké době, vzhledem k postupnému vychládání, jsme ryb už viděli stále méně a po projetí prvním stavidlem se i voda více zakalila. Dále následovalo svižnější pádlování, eliptický žebrovaný tunel pod silnicí a kultivovaný ráz potoka s udržovanými břehy s posekanou trávou se změnil až po projetí pod dalším mostem a setkání s vodními bagry plundrujícími rákosí.

Tok poté opět nabral na zajímavosti. Chvílemi nebylo jasné, kterým směrem jet a zda to vůbec půjde. Mohutnou Barakou jsme však rákos hladce rozčísli, a když bylo potřeba, popostrčili jsme s ní i zaseknutý kajak. Na trase jsme narazili pouze na jeden spadlý kmen, ale ten se podařilo bočně objet.

Ke konci byla pro naši unavenou těžkopádnější loď (a hlavně posádku) cesta už celkem úmorná, a tak jsme se těšili, kdy už v dáli předsunutý kajak zasignalizuje místo dojezdu.

Po celou dobu jsme však nepotkali jediného vodáka ani jiného účastníka (na akci měla dle získaných informací dohlížet správa parku i místní policie), což může být vějičkou pro ty, kterým masové akce nejsou příliš vlastní. Dle propozic prý účastníci pořádaných sjezdů absolvují nejprve školení a na vodu se tudíž kvůli této organizaci dostanou až o mnohem později.

Celý sjezd nakonec hodnotíme jako zajímavé zpestření, jelikož to byla naše první zkušenost se sjížděním termálního potoka. 9,5 ř. km jsme překonali zhruba za 3 hodiny. Teplota potoka poměrně poklesla, nicméně při zkřehlých rukách se mi stále zdálo, že voda stále trochu zahřeje. Na lodi jsme žádné velké změny nezaznamenali.

Okénko akvaristy

Voda odtokového kanálu Hevízu má údajně teplotu kolem 24°C a v minulosti zde byly zřejmě neznámými akvaristy vypuštěny hybridní druhy ryb (např. cichlida červenohlavá či kříženci cichlazomy managujské). Tyto ryby zde nejen přežívají, ale v létě jsme zaznamenali, že se i vytírají a dospělci měli kolem sebe plůdek. Z hlediska akvaristika tak jde o velmi zajímavý úkaz, kdy se roky pěstované dovezené akvarijní ryby (původem ze Střední Ameriky) v takovém prostředí uchytily a to dokonce ve vodě, která vykazuje mírnou radioaktivitu. S tímto jevem naopak bojují představitelé Národního parku jako s expandujícím nepůvodním druhem.

Pokud se sem rozhodnete zavítat, brýle na potápění určitě nebudou od věci. Podívaná je to opravdu nevšední.

Trocha z historie kanálu Hevíz

Odtokový kanál jezírka se sirným bahenním bahnem v Hévízu v Zalamegye byl naplňován buvoly, kteří byli hnáni ve směru toku, aby bahno nahromaděné rostlinami nebránilo odtoku horké vody. Tato tradice se již nedochovala, buvoli se však v okolí tzv. Malého Balatonu chovají dodnes. Údržbu kanálu v současné době provádí pracovníci Národního parku a organizátoři vodáckých výletů.

Informace k plavbě

Zakoupení splutěněk zde: https://www.bfnp.hu/hu/viziturak-1/hevizi-csatorna-vizitura
Možnost přenocování v kempu (vyšlo nás pro 1 auto a 2 osoby bez elektriky za 21 EUR).
Neplaceně lze i zde, ale lépe přijet na místo až k večeru, kdy je volněji: 46.7854425N, 17.1943183E
Pro splouvání je jasně daný start a cíl, dále do řeky Zaly by se již pokračovat nemělo vzhledem ke stupni ochrany Národního parku Balatonská vrchovina. Kanál Hevízského potoka je povolen splouvat pouze po jeho proudu nikoliv naopak.

Autem se lze dostat k cíli maximálně zde: 46.7837511N, 17.1959383E, což je shodné s vjezdem do kempu. Kdo je otrlý a vjede do zákazu, dostane se až ke stavidlu, kde se naloďuje.
Cíl je přístupný velmi dobře a to na menší odstavné ploše zde:46.7055964N, 17.2373464E nebo na větší ploše na protější straně silnice.
Občerstvení poblíž cíle lze nalézt zde (v přízemí muzea je cenově dostupná restaurace a lze se domluvit na průchod pouze do ní): Kis-Balaton Látogatóközpon (www.bfnp.hu).

Naďa Francová