Esej "staré pažby", Kimbo, jan.stejskal~volny.cz, 7/5/2006 11:39 AMKdyž jsem kdysi přemýšlel o tom, co zkurvilo vodáctví, došel jsem k LAMINÁTU. Dřevěné lodě jsme hýčkali, na mělčinách včas vystupovali, neexistovalo (bože můj!) tahání lodí na suchu. Do loděnic se díky nutnosti péče o lodě chodilo častěji, tvořily se dobré party, lidi se scházeli i mimo vodu. Na březích byli jen vodáci, na jarních vodách jsme spávali ve staveních, místní nás po vykoupání v jarní ledové vodě zvali do svých peřin (r.1961 - 1965). Stany jsme na výlety po okolí opouštěli jen s doklady, penězi a foťáky. Tábořiště jsme opouštěli čistá, ohniště vymetená, odpadky nebyly, plechové obaly konzerv zakopány. Nic se neztratilo. Na březích bylo i dost místa.
Laminát umožnil hromadnou výrobu lodí, nebo si je mnohý mohl uplácat. Starost s údržbou žádná. Nastala na řekách mačkanice, vyhánění z kousku trávy před "územím chatařů" (kterým toto území samozřejmě nepatří), řvoucí party pivařů, omezení táboření. Nutnost hlídat tábořiště před zloději (ne místními zloději ale zloději z řad "vodáků"). Další nutnost: skrývat se jako zločinec kdesi v houštině, pokud jeden nechtěl tábořit v kempu ve strašném hlučném a špinavém prostředí s hromadami odpadu, (podle jakéhosi nemocného úsudku, že ohniště = smetiště). Laminát tedy rozšířil řady návštěvníků řeky.
Ráfty - další rána válečným štváčům.
Ráfty pak umožnily návštěvu řeky i těm, kteří o vodě nic nevědí, nic nevědí o jízdě, stačí když umí sedět na zadku, ráft je ochrání od všech záludností jízdy i řeky. Zábava už opravdu pro všechny.
Řadu let si plánuju sjetí horní Vltavy, splouvat pěkně pomaloučku, koukat po zvířátkách. Doslechl jsem se ale o jakýchsi limitech. Tam tedy nepojedu, leda někdy najaře, kdy je prázdno, bude-li vůbec kdy. Před tímto stavem jsem to řešil návštěvou zapomenutých řek. Až se nucené kempy objeví i tam, pak nezačnu jezdit v zimě. Budu končit.
Slyšel jsem pořekadlo pro návštěvníky přírody z kterési země: ODNES SI JEN VZPOMÍNKY A ZANECH JEN SVÉ STOPY. Pro zachování příjemného místa dalším stačí si uvědomit velmi jednoduchou pravdu. Obal od potravin váží zlomek váhy toho, co jsem přinesl/přivezl. Vezměte odpadky sebou. Přinejmenším budete mít dobrý pocit.
Kdyby si někdo chtěl počíst povídání o řece, kde moc vodáků opravdu není, pošlu mu své zápisky z řeky z NWT. Ahoj.