Letošní vodácká sezóna byla alespoň z mého pohledu velice povedená. Voda tekla právě ve vhodném čase, většinou se dala dohromady dobrá parta, našly se nějaké nové nápady i neobvyklé objevné vodácké terény. Čím začít? Třeba od konce.

Odstavený kanál

Když jsem si přečetl informaci, že je odstaven kanál pod Hričovskou přehradou a všechna voda teče starým korytem, bylo mi hned jasné, že tam musím zajet. Další taková šance může být až za 20 let. Možná si někdo řekne, že se tam dá plout na jaře za velké vody. To ale musí být opravdu velká voda, elektrárna v Povážské Bystrici má hltnost 400 cbm/s! Raději ještě volám na dispečink a na přehradu Žilina a dobře dělám, pouští sice krásných 65 kubíků, ale jen 3 hodiny dopoledne. Průtok ještě vylepší 2 kubíky z biokoridoru a Kysuca s dalšími šesti, něco přidá i Rajčianka.

Čekáme na vodu

Přes diskusi na raft.cz a po mailech se na vysedacím místě v Povážské Teplé v sobotu 7.9. dopoledne schází doslova mezinárodní výprava čtyř zvědavců. Jedním auťákem se přepravíme nahoru do Horného Hričova, kde okolo hřiště po špatné cestě za závorou se zákazem vjezdu dojíždíme téměř až k řece. Závora byla otevřená jen díky zápasu, který se právě hrál, odstavené auto zde určitě nenechávat. Voda teprve teď začíná stoupat, tak raději ještě hodinku počkáme.

Plavba na vodnaté řece

V 11 nasedáme do lodí a vyrážíme do rychlého proudu. Řeka je kalná, Hričovská přehrada je vypuštěná a voda unáší bahno z mocných nánosů na dně nádrže. Nespěcháme, abychom nepředjeli vodu. Většinou se necháme unášet řekou nebo trénujeme nájezdy do vracáků a zpět do proudu. Rozhraní jsou pěkně ostrá. Váh je tu široký 40 až 60 metrů, klidná hladina je střídána vlnami lehkých peřejí. Větší vlny jsou po chvíli na zbytcích provizorního přemostění, jehož roury vidíme nahrnuté u pravého břehu.

Několikrát se tok rozdělí do 2 i více ramen. Na velké písčině zastavíme a protáhneme si nohy. Sledujeme, jak hladina ještě pomalu stoupá.

Peřej za klidným úsekem

Asi po hodince připlouváme k mostu u Bytče. Tady je řeka o poznání klidnější, aby nám to vzápětí vynahradila krásnou dlouhou peřejí se zalitými balvany a velkými vlnami.

Celou plavbu nás provázejí volavky a labutě. Zpočátku překvapivě pěkné počasí se začíná kazit a na hladinu řeky dopadají první kapky. Přeháňka s tmavými mraky ale za chvilku zůstane za námi. Je stále docela teplo i voda je příjemně teplá.

Idylku poněkud narušuje hluk z nedaleké dálnice. Pod jejím mostem se Váh zúží a my můžeme potrénovat přejezdy v šikmých vlnách. Tady už místa na pauzu téměř nejsou, buď se vpravo i vlevo tyčí strmé břehy nebo míjíme plácky s bezedným bahnem.

Konec plavby pod Povážským hradem

To už jsme na dohled Povážského hradu, který se tyčí vpravo na kopci a vyhlížíme vysedací místo. To se pozná docela obtížně, protože v okolí nejsou žádné orientační body. Lépe si místo označit předem na břehu nebo ho kontrolovat přes GPSku. Těsně po 15. hodině jsme tu. Máme za sebou asi 23 km pěkné vody v úseku, který brzy bude zase nadlouho s minimálním průtokem a diskutabilní sjízdností. Neváhejte, údržba kanálu má skončit v polovině října.

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové