Dnes každý schopný školák či vodák vám přesně vyjmenuje všech devět přehrad Vltavské kaskády.
Reklama
Schéma Vltavksé kaskády se zamýšlenými budoucími stupni
Nicméně tato podoba nebyla vždy v plánech definitivní. Dostaly se mi do rukou dvě publikace v angličtině zpracovávané českými institucemi v roce 1962 a 1969 pro potřeby prezentace v mezinárodní organizaci ICOLD – International Commission on Large Dams. (Mezinárodní komise pro velké přehrady). Tato mezinárodní nevládní organizace založená v roce 1928 má za účel sdílení zkušeností a znalostí o velkých přehradách (nad 15 m výšky od základové spáry, což není zas až kdovíkolik).
Výškové schéma znázorňuje soustavu volejů s mezerou v Čerťácích a v Krumlově
Schémata kaskády nezobrazují přehradu Kořensko (v textu se vyskytuje jako velký jez), Hněvkovice jsou jako v plánu, ale zato je tam několik přehrad, o kterých dnes není vidu ani slechu. Jedná se o část přehrady mezi Budějovicemi a Lipnem. Zde měly stát tři další přehrady vystavěné zejména s důrazem na využití spádu Vltavy pro výrobu elektrické energie.
Výškové schéma kaskády nad Budějovicemi - varianta
Při pohledu proti proudu měla být první přehrada Dívčí Kámen pojmenovaná podle známého hradu. Toto jméno je nám v souvislosti s výrobou elektřiny za poslední rok velmi dobře povědomé. Nicméně samotná hráz měla stát v zatáčce u zříceniny hradu Maškovec, tedy asi 3 km nad Boršovem. Tvar meandru na levém břehu by dovoloval výhodně vést tunelem vodu na elektrárnu.
Architektonická studie přehrady Dívčí Kámen
Sypaná hráz měla být v koruně dlouhá 400 m a vysoká 60 m. To je podobná výška jako hráz Slapy. Hrad Dívčí kámen by se octnul na ostrově, spodní část hradeb a dnešní pokladna zaplavená a blízké elektrárny postavené i zamýšlené hluboko pod hladinou. Vzdutí v nadmořské výšce 465 m n.m. by sahalo nad Zlatou Korunu. Jedna z variant počítala i s ochrannými hrázemi proti zaplavení Zlaté Koruny a průpichem skrz meandr západně od kláštera, kudy by tekl veškerý průtok.
Tady by navazovala přehrada Rájov. Sypaná hráz by byla někde proti proudu od obce a dnešního frekventovaného mostu na cestě do Krumlova. Měla by roli hlavně jako vyrovnávačka. Výška hladiny této přehrady byla limitovaná, aby nedošlo k zaplavení historické zástavby v Krumlově.
Ortofoto Hauberova mlýna a jezu
A tady si dovolím nepřehradní vsuvku. Mezi Zátoní a Pískárnou je dnes most a kemp Vltava. Kdysi tu na pravém břehu, v místech dnešního hájku, stával mlýn zvaný Hauberův, nebo Ziehensackmühle. Těsně za pravou zatáčkou byl šikmo přes řeku jez vysoký 1,5 m se šlajsnou v pravé části a těsně pod ním lávka do mlýna z levobřežní silnice. Po válce a odsunu německého obyvatelstva obce Všeměry byl mlýn zrušen a zbořen. Později tu byl postaven most pro odvoz odpadu z papírny Větřní na skládku. Dnes po jezu není ani stopy, pokud mělčina nad mostem s vodou rozprostřenou do široka není památka na náplavy v nadjezí.
Hauberův mlýn (foto atelier Seidel)
Přehrada Český Krumlov měla stát přesně v místech bývalého mlýna. Pro tuto přehradu byl dokonce proveden v roce 1957 geologický průzkum podloží. Z tohoto průzkumu jsou nějaké fotky na webu Geologické služby. Délka hráze by byla cca 300 m a výška 60 m. Vzdutí v nadmořské výšce až 555 m by sahalo po hráz vyrovnávačky Lipno II. Níž ke Krumlovu byla ještě varianta vyrovnávací přehrady Krumlov II., která by sloužila i jako zásobník pro reverzní turbínu, která by mimo špičku hnala vodu zpátky do hlavní přehrady Krumlov. Něco podobného je ve výhledu s přehradami Orlík a Kamýk. Pod hladinou Krumlovské přehrady by se krom jiného ocitla obec Zátoň, kde se počítalo s přenesením kostela podobně jako níž po proudu v Červené. Hrad Rožmberk by měl vodu až po spodní část hradeb a z příkopu oddělujícího dolní a horní část hradu by byl těsně vodní příkop. Vše níž by bylo pochopitelně pod vodou.
Mapka varianty s obtokem Krumlova tunelem, což by znamenalo minimální průtok řečištěm
V dalších alternativních variantách je zmiňovaná i přehrada Březí (Boršov) nebo rozsáhlé změny v jezech v Budějovicích a tunel, kterým by byl veden průtok pod městem a tak získáno nemalé převýšení pro pohon turbín.
Mapka řešení přehrady a elektrárny Český Krumlov s obtokem města
Na tyto plány už nedošlo a krásné Vltavské údolí nám zůstalo zachováno. Vracím se tam rád zejména v klidnějších měsících. Akorát při příjezdu do Rožmberka si můžu připomínat, že kdyby došlo na maximální variantu kaskády přehrad sahající od Prahy téměř bez mezer až do středu Šumavy, měl bych nad sebou dvacet metrů vody. A všechny ty krásné tekoucí úseky mohly následovat osud Svatojánských Proudů.
Chobotnice