| Diskuse nad článkem |
Fotky, Písa, 12/9/2019 11:09 AM... hmm, opět nádherné fotky staré Vltavy. Takového dědu Ti mohou všichni jen závidět!  K té poslední "současné" fotce si můžeš připsat "Zřícenina hradu Maškovec" (u Kamenného Újezdu). Reply
|
Moc hezký, Klasik, 12/9/2019 4:12 PMAhoj Eki, mám rád tvoje články s nádherně lidským přesahem. Tento je také příjemné pohlazení. Podobných klidných míst bylo kolem řek asi víc a je malý zázrak, že se tam nenašel nikdo, kdo by práskal. Kdysi jsem takto na Korečném mlýně (bývalý mlýn a statek stával na potoce v uzavřeném údolí naproti Valentovskému mlýnu na Berounce ... dnes velkoryse vykáceno, srovnáno a dlouhodobě započatá rekonstrukce ... pro mě zničené místo, než si to příroda vezme zpět) mluvil s pánem, který přežil kus války ukryt tam. Prý jich tam bylo víc. Znělo to jako z Oty Pavla. Bohužel neměli všichni takové štěstí, ale to tématicky není pro tento web. Ahoj a dík Klasik  Reply
|
|_Re: dík za reakce, Eki, 12/10/2019 7:25 PMAhoj a dík za reakce, potěšily. Byla to hodně těžká doba a tisíce příběhů tehdy neskončilo takhle dobře  . Do historie psané pádlem myslím i takový střípek patří. Reply
|
|
|
Dobrý, Chobotnice, 12/16/2019 9:59 PMDobrej příběh. Ono u nás, jak je(tedy bývala) kulturní krajina do poslední využitelný pídě a venkovskej člověk si pořád okem hlídá teritorium, tak se moc nedá pohybovat v uplnym utajení. Nicméně pod Zlatou Korunou je klid. Ten úsek mám nejradši. A pak ještě na Přehradě Kořensko je aspoň na podzim vzácnej klid oproti přehradám blíže Praze, tak jsem si rád už dvakrát po Krumlováku natahnul trasu do Týna nad Vltavou. Zpátky k příběhům - mám knihu od rodáka z naší vísky, začíná to popisem života před druhou válkou, je to nedávnou, ale dnes si tak představujem vísky v zemích třetího světa. Žádná elektrika, žádná veřejná doprava, všude pěšky, spousta lidí v malejch chaloupkách se zvířectvem. Pak ho odvedli na nucený práce tušim do Lipska, po čase zdrhnul a když ho začli překvapivě hledat doma, tak se nějakou dobu skrýval táboříc někde asi u Kamýka nad Vltavou. Ale i tak to bez kontaktu s lidmi nešlo, nějaké jídlo bylo potřeba doplňovat a tak. Akorát v kapitolách po válce se ta kniha trochu podivně politicky zvrhla.  Reply
|