vychytávka, petr,kuřim, epbpro~seznam.cz, 1/15/2009 9:30 PMmám takovou malou vychytávečku,kterou jsme vyřešili problém s vestou tequila,při našem minuloročním vodáckým putování po mongolsku a rusku.s tequilou od hika su vcelku spokojenej,již zmiňované výrobní vady s nepřesností uložení plast. a kov.přezky na záchraném popruhu jsme objevili a vyladili dávno/u ptáčka na kurzu, jinak bych na to asi nepřišel/,tož sem odjížděl na výpravu s tím,že při výšce kolem dvou metrů a váhou těsně nad metrák,svejma zkušenostma a respektem k vodě čtyřicetiletýho chlapa,tak tady problémy nebudou...co se nám nestalo?klasika...na velké vodnaté řece šišigt gol v severozápadním mongolsku,tok od 20-80m,silný proud,1-2m vlny,bezpeřejnatý úsek,teplota vody 6-7st.,jedeme celý den v nafukovacím riu od kutlíků/kdo se vyzná tak v tom větším,expedičním/,se vším vybavením a zásobami na 5týdnů a vlastní nepozorností jsme se klepli na relatívně rovném,přehledném úseku.okamžitě jsme se dostali do proudu i s lodí otočenou dnem vzhůru...zpočátku několikrát zkoušíme s parťákem vladanem loď otočit,bezvýsledně,je to těžký jak fena,tohle naše snažení nás stálo spoustu sil a taky skoro kilometr po proudu,ledová voda,námaha,prudké pohyby,taky asi nedostatečně utažení popruhů/ale vydrž celej den jako balík/ způsobily,že sem se z té vesty začal pomalu ale jistě vyvlíkat i proti své vůli ven,zpanikařil jsem,pustil se lodi a začal si vestu zase stahovat zpět..další kilometr,veškerou snahu a sílu používam k tomu abych si vestu na sobě zase upravil,dotahuju co se dá... ale vestu sem měl co chvíla až u nosu, neustále sem se otáčel,lítal nahoru a dolu ve vlnách,protože na to,abych se udržel ve stabilní poloze mě chyběly volné ruce,ke břehu daleko,bez ruk to fakt nešlo ani za prase,další kilometr,veškeré myšlenky na pomoc parťákovi a dostání se k lodi se vytratily,dusil jsem se a polykal vodu jak ještě nikdy,zápasil s vestou a přemýšlel co bude dál,síly v té ledovce ubývaly, už sem toho měl fakt dost a začínal to vidět černě...naštěstí nás dojela další loď,nás a loď ale z vody zachránit nešlo,ta váha, proud,byli jsme roztažení...kluci nás dostatečně předjeli a pak ze břehu a z vody s hazečkama konečně dostali ke břehu...no zážitek za všechny prachy,pár kilometrů v té rachotě,mokrej, zmrzlej,ztracený pádlo a expediční lékárna,naštvanej sám na sebe a taky hlavně na tu vestu...co dál následujících 500km, nevydržím zataženej jak larva ve vestě ale takovejhle zážitek už ne..použili jsme utahovací popruh z podlahy lodi s rychlopřeskou,jednoduše koncové oko toho popruhu provlíct záchraným popruhem vesty na zádech,protáhnout přes rozkrok a na břiše zase za záchraný pás a utáhnout tou rychlopřeskou...jak jednoduchý a fakt účinný.vesta držela jak ulitá i při několika dalších ať už dobrovolných nebo nedobrovolných rozplavbách.asi to nebude potřeba na běžných řekách,ale na vodnatých tocích při naději na delší pobyt ve vodě si myslím, že to fakt splní svůj účel,viděl sem to kdysi u starých korkových a polystyrenových vest ale u novějších u žádné.nechtěl sem to takhle roztahovat,ale abych to popsal , tož to tak vyšlo...jinak výprava dopadla dobře a snad z toho bude v budoucnu nějakej ten seriálek na webu