Sobota…, prší jak Na samotě u lesa a my vyrážíme na Stvořidla. V peřejích si nadšeně užíváme parádní vlny hodně přes metr. Na vodě však nepotkáme ani pádlo, zato kemp je natřískaný letními vodáky, co se zájmem pozorují náš příjezd. „Hazardéři, co navíc porušují i zákony…,“ možná si někteří pomyslí. Vždyť teče ve Světlé přes 90 kubíků, tedy II.SPA a je ZÁKAZ splouvání !!!
Reklama
3. SPA na Sazave
Neděle…, krásný slunný den a my vyrážíme na dolní Sázavu. V peřejích si nadšeně užíváme parádní vlny přes půldruhýho metru. Na vodě však nepotkáme ani pádlo, zato v chajdách podél vody spokojeně posedávají lidi a se zájmem pozorují náš průjezd. „Hazardéři, co navíc porušují i zákony…,“ možná si někteří pomyslí. Vždyť teče v Nespekách přes 240 kubíků, tedy III.SPA a je ZÁKAZ splouvání!!!
Jsme tedy hazardéři? Se vším respektem k divoké vodě a vzhledem k okolnostem jsem přesvědčen, že NE. A co to porušení zákonů? Každý trochu informovaný vodák přece ví, že od II.SPA se na vodu prostě nesmí! Však mě černé svědomí pořádně hlodalo a výsledkem je tento vodácky naprosto nezáživný článek.
Na úvod trochu suché povodňové terminologie z Vodního zákona ( Zákon č. 254/2001 Sb )
Stupně povodňové aktivity ( § 70 )
a) I. SPA resp. stav bdělosti - NASTÁVÁ při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí…
b) II. SPA resp. stav pohotovosti - se VYHLAŠUJE, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto…
c) III.SPA resp. stav ohrožení - se VYHLAŠUJE při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území…
Nebezpečí povodně
„Za nebezpečí povodně se považuje situace zejména při dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci“ ( §64, odst. 3, písm. a )
Povoden
Dosažení příslušného limitu vodního stavu tedy znamená „pouze“ nebezpečí povodně, nikoliv povodeň samotnou, ta je definována následovně.
Povodeň
„Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity…“
( § 64, odst. 2 )
Podstatné je, že první stupeň NASTÁVÁ automaticky, zato II. a III. SPA (= povodeň) se
VYHLAŠUJE, tedy někdo musí aktivně konat. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity totiž vyhlašují a odvolávají povodňové orgány. Avšak nejsou to správci povodí (např. Povodí Vltavy, Labe,…), ti pouze
NAVRHUJÍ povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity ( § 82 ).
Než se dostanu k rozluštění této hádanky, ještě malé odbočení. Nejprve citace z příslušného zákona (Vodní zákon), který upravuje plavbu po vodě:
„…Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů,
bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou“ ( § 7, odst.5,. )
A zde je citace krátké pasáže z vyhlášky ( Vyhláška Min. dopravy a spojů č. 241/2002 Sb.), na kterou se Vodní zákon odkazuje:
„Povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity…“ ( § 4, odst. 3 ),
Povodňové orgány
Nyní se konečně podívejme na to, kdo příslušné SPA může vyhlašovat.
Po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností a povodňové komise krajů (§ 77, odst.3) .
Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech kromě mnoha jiných funkcí
VYHLAŠUJÍ A ODVOLÁVAJÍ STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY V RÁMCI ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTI
(§ 78, odst.3).
Obdobné pravomoci vč. vyhlašování II. a III.SPA mají též povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ( § 79, odst.2 ) a povodňové orgány krajů ( § 80, odst. 2).
A jak to tedy bylo s „povodní“ na Sázavě 7 a 8.srpna 2010? Dotázal jsem se všech příslušných obcí. Trpišovice a Světlá n.S. pro Stvořidla a Týnec, Krhanice, Kameňák, Hradišťko (Pikovice), pro dolní Sázavu. Žádná obec nevyhlásila žádný SPA, pouze sledovali vývoj vodních stavů a jejich předpovědí.
Pokud tedy hladina vody jen mírně překoná orientační limity SPA ( viz jednotlivé vodočty ) bez předpokladu dalšího výraznějšího nárůstu, žádná obec IMHO povodeň (tedy II. a III. SPA) nevyhlásí. Má k tomu několik důvodů:
- limity u vodočtů jsou nastaveny s určitou rezervou a platí pro relativně dlouhý úsek řeky. Dají se rovnou aplikovat snad jen na ta nejrizikovější (= nejníže položená) místa, pro vodáka většinou nezajímavá. Např. u dolní Sázavy je to Poříčí n. S. a pak až Pikovice, pro obě místa platí rizikový průtok cca od 200k výš.
- s vyhlášením povodně zároveň nastupuje pro obce nepříjemná administrativa – různá hlášení, papírování, vykazování a taky musí (do té doby může dle uvážení) konat předepsané zabezpečovací práce. Proto k tomuto kroku obce přistoupí až v případě opravdu reálného nebezpečí ohrožení svých obyvatel resp. jejich majetku. Pro každou obec jsou navíc hraniční průtoky rozdílné…
- většina menších obcí kolem řek se administrativou týkající se povodní vůbec nezabývá. Vše za ně řeší obec s rozšířenou působností (ORP), např. Benešov, Černošice u dolní Sázavy, Světlá n. S. u Stvořidel - mají na to lidi a dostatek informací.
A co z toho všeho plyne?
Závěr je tedy jasný. Dokud příslušná obec (kraj) v rámci své územní působnosti nevyhlásí druhý resp. třetí SPA, ten kdo vyrazí na vodu, neporušuje žádný zákaz. Informace o tom, zda a kdy byl vyhlášen jaký SPA, lze nejlépe získat tel. dotazem na příslušné obci resp. ORP nebo přímo na jejich webovkách. Spoustu zajímavých věcí lze dohledat i v povodňových plánech jednotlivých krajů.
Rizika spojená se sjížděním rozvodněné řeky záměrně vynechávám, články s touto tématikou lze na netu snadno dohledat. Každý musí kriticky zhodnotit své limity a taky morální otázku. Pokud bych ale měl učinit nějaké doporučení:
Skutečné vyhlášení SPA = reálné nebezpečí ohrožení života a majetku = nejezdit na daný úsek řeky
Kmocháček