Jsou různá zákoutí měst, velkých i malých, kde zůstaly z dřívějších dob hradní příkopy, či stohy nebo bývalé náhony. I v Berouně takové místo existuje. Mezi místními se tomu říká Čertovka, či Berounské Benátky. Jedná se o starou část Berounky, která dříve napájela tři mlýny a měla na krátkém úseku tři jezy. Mlýny ještě stále stojí, i když dnes již nemelou. Z jezů jsou zde dnes dva a původní již jen jeden. Jinak toto místo i v 21. století neztratilo jisté kouzlo a smyslnost. Zatím jsem ještě tuto část Berounky neměl tu čest sjet a tak mohu jen popsat, co jsem okem viděl a poznal z břehu při focení onoho místa. Z výše popsaného bohužel nevím úplně přesně, kudy se dá do ramene najet. Myslím si, že je nejlepší přistát na pravém břehu, přenést zábrany proti bordelu a naplaveninám a nasednout nad kamenným mostem. Most má několik vpustí, já bych si vybral tu u břehu, protože mi přijde nejvyšší, druhá zprava je trvale zahrazena stavidlem a reguluje množství vody v řečišti.
Reklama
Po projetí pod obloukem mostu stojí na levém břehu loděnice místních vodáků a bývalé hřiště. Podjedeme další kamenný most snad ne se stejnou pověstí jako Vítězný most v Paříži. Tento most je již silniční. Připlujeme k prvnímu jezu a bývalému mlýnu. Jez je po nedávné celkové rekonstrukci. Po starém jezu nižším se šikmou spádovou deskou již dnes není ani památky. Na místo něj zde stojí nový vyšší jez s kolmým profilem a vysokou šlajsnou. Myslím, že na kajaku či singlu bych volil sjezd šlajsnou, protože pod korunou jezu jsou ještě tři malé stupínky a měl bych strach, že se do nich s krátkou lodí zapíchnu.
První jez v berounské Čertovce
Nad jezem se dá docela pohodlně přistát a popřípadě jez přenést po pravé straně. Kousek pod prvním jezem je přímo na dohled další. Původní jez ještě se šikmou deskou ve stavu dá se říci ucházejícím, i když by malou opravu taky snesl. Nad jezem se část vody ztratí do náhonu na levé straně. Zbytek vody pak teče přes korunu jezu. Koruna je na několika místech poškozená, voda teče převážně v levé části. Na pravé jsou kameny a naplaveniny, které tu za vyššího stavu vody zůstávají. Při nájezdu si člověk musí dát pozor na staré kůly tzv. bývalé ledolamy u vtoku do náhona. Ty za nižšího stavu koukají z vody, za normálního a vyššího stavu jsou mírně pod hladinou. Jinak sjezd tohoto jezu není nikterak problémový, za vetší vody se ale opět bude pod jezem tvořit válec. Dále nás čeká jen pár peřejek a pod dřevěnou lávkou pro pěší už najedeme na Litávku. Ta nás po pár stech metrech vrátí zpět do Berounky, od které jsme najeli do Benátek. Návrat ke kořenům.
Druhý jez
Pokud si přeci jen ještě chceme zpestřit splutí a něco malého na „Čertovce“ sjet, dá se zastavit hned pod druhým jezem u levého břehu. Na výpusti z náhonu v dalším rameni je z kamenů vytvořena hrázka, pod kterou jsou pěkné vlnky. Stačí přistát na levé straně a přejít vytvořený ostrůvek uprostřed Benátek.
Pod druhým jezem
Jak jsem psal, místo je to pěkné. Sice bych kvůli tomuto vodnímu terénu dlouhému 700 m nejel přes celou republiku, ale v rámci sjetí Berounky bych si zpříjemnění plavby tímto úsekem den rozhodně zpestřil. Jelikož bydlím kousek od Berouna, počkám na nějaké trochu rozumné počasí, vodní stav a rozhodně vyrazím. Uvidíme, jaké budou osobní zkušenosti.
Viktor