Už jsem myslel že letošní jarní tání promrhám v práci a nebude žádný zářez na pádle. Naštěstí se ale daří pro vodní radovánky uvolnit jeden den o víkendu. Volba padá na dojezd Flöhy, které první část jsme jeli touto dobou vloni. Rychle domlouvám účastníky, scházíme se v Duchcově ve třech a vyrážíme do Německa. Místní znalec dokonce hlásí, že na spodku Flöhy nejsou žádné jezy. Už se těšíme. Původní záměr začít tam, kde jsme vloni skončili, se nedaří díky obsazení placu, ale popojíždíme kousek dolů k místnímu supermarketu, kde je místa dost. Flöha z původních 25 kyblíků v Olbernhau klesla na 15, ale stačí to. Chvíle na rozplavbu v bezproblémových WW I, Flöha se zanořuje do lesnatého údolí a následují krásné asi 2 km WW II.
Reklama
Údolí Flöhy
Projedeme peřejkami a tok zpomaluje. Brzy značka na břehu hlásí nesjízdný jez. To se asi spletli, vždyť tu žádné být nemají? No nakonec jsou. Jez má slušný váleček, musíme přenášet.
První jez
Na kopečku nad ním se tyčí pěkný hrad, chvíli očumujeme a přemýšlíme, jak se panstvu žije. Další plavba je pohodová svižně tekoucí ZWC, která rychle ubíhá a za chvíli je tu další jez. No, že by se spletli s jedním, to se stát může, ale dva? Zajímavá konstrukce typu zuby s velmi pozvolnou spádovou deskou, dle našeho mínění bez problému jetelný. Jenže v zubech jsou naplavené stromy. Asi by to chtělo dentální nit na odstranění nečistot.
Jez se zuby
Další jez už nás už tolik nepřekvapí. Očekáváme totiž že, místní znalec situaci zlehka podhodnotil a jezy nakonec budou. Tentokráte je to parabolka s tichým vývarem.
Parabolka
Naštěstí řeka nad jezy nijak zvlášť nezpomaluje a plavba je stále rychlá a bez olejů. Také krajinný ráz je velmi příjemný s minimem zástavby a téměř nulovým automobilovým provozem. Většina cesty je v lesnaté krajině.
Okolní krajina
Další jez je už očekáván jako samozřejmost, má v koruně jako rozrážeče zabudovány jakési traverzy, které by nemilosrdně rozpáraly jak nafukovačku, tak plasťák i s posádkou. Opět si rovnáme nohy a přenášíme.
Traverzy v jezu
Dojíždíme k městečku Bostendorf, kde jsou jezy dva v těsném závěsu za sebou, oba s vývarem a přenášením.
Bostendorf
Následující jez je se skokem a šikmou deskou. Je zde krásný široký rybochod, který by byl jetelný, pokud by nebyl plný naplavených stromů.
Další jez
Jezy už nás začínají zlehka iritovat, oproti původně slibované řece bez jezů četné přenášení začíná být opruz. Další je opět jiné konstrukce, spádová deska je vyložena lomovým kamenem a tudíž opět lezeme ven z lodí. Nízká náročnost toku svádí k relaxaci, jenže řeka číhá na nepozornost a okamžitě nás testuje. Objevuje se pěkné místečko, kde se dvacet metrů šířky toku zužuje tak na tři metry mezi dvěma balvany, pod kterými je slušný vlnoválec. Kajak čistě najíždí, následuje packraft. Ten se ale staví na zadek. Už to vypadá, že bude salto následované odlovem krys, ale nakonec to ustojí.
Po chvíli následuje ještě jeden kamenitý katarakt s velmi pěknou peřejí. To už se blížíme k Augustusburgu a tok výrazně zklidňuje. Ještě poslední jez, kde kupodivu bylo myšleno na vodáky a dá se projet šlajsnou a bočním kanálem. Jez je typu Pilař. I když jsou pod ním míče, se kterými jsme vloni hrálo kanoepolo, tak je necháváme točit se pod ním.
Jez ve Schellenbergu
Končíme pod mostem u Schellenbergu. K ústí Flöhy do Zschopau chybí asi 5 km, ale už to není zajímavé. Na splutí okolo 16 km to bylo, počítám-li správně, 9 jezů. A pak že tu nejsou! Přesto je dolní část Flöhy pěkná a za splutí stojí.
Tibor