Severočeský Šluknovský výběžek leží na okraji vodáckého zájmu. Voda se z něj roztéká skoro do všech světových stran.
Reklama
Most přes Křinici u Zadních Jetřichovic
Na jihozápadě ho odvodňuje například krásná říčka Křinice (Kirnitzsch), která se ovšem v národních parcích Česka i Saska splouvat nesmí (viz třeba zde).
Křinice v Zadních Jetřichovicích za vyššího stavu vody
Sever výběžku odvodňuje pramenná oblast řeky Sprévy, nejsevernější české řeky, kterou lze při troše snahy doplout do Česka.
Přítokem Sprévy je třeba Rožanský potok (Rosenbach), který odvodňuje Šluknov – v některých vtipech hlavní město českých kuřáků.
Rožanský potok (Rosenbach) před ústím do Sprévy
Mandava
Východní část výběžku odvodňuje říčka Mandava, která tu pramení. Dnes poněkud zapadlý Šluknovský výběžek zachvátil před více než 100 lety průmyslový boom. Na Mandavě tu vyrostla města Rumburk (volně přeloženo Rumový hrad) a podle jména největší vesnice v Čechách – Varnsdorf (das Dorf = německy „vesnice“).
Mandava v Dolních Křečanech - ještě nad Rumburkem
Mandavu lze splouvat už nad Rumburkem. Je přitom dobré sledovat vodočet. Doporučuju, aby tu Mandavou pro splutí protékalo alespoň 2 m3/s, což se ale děje jen nárazově párkrát za rok.
Mandava pod Rumburkem u státní hranice
Mandau
Původně jsem pro vás chtěl udělat reportáž, kdy z Česka vypluju, projedu přes Německo, dopluju do Česka a zase z něj vysmahnu do Němec. Bohužel příroda byla tentokrát proti – zvýšené průtoky v letošním září dosti rychle klesaly. Začínám tedy už za podlimitního stavu 0,9 m3/s až v městečku Seifhennersdorf pod Rumburkem.
Start na Mandavě v městečku Seifhennersdorf
Nafukuju packraftík u silničního mostu a vyplouvám.
Mandava pod Seifhennersdorfem
Říčka je srovnaná, místy s protipovodňovými valy. Občas mě překvapí drobná peřejka. Proplouvám pod lávkou s vodočtem (detail zde).
Mandava focená z lávky u německé vodoměrné stanice
Při plavbě vyruším volavku popelavou, nebo kachnu, jinak je tu klid. Zleva na mě občas vykoukne místní dominanta – kopec s rozhlednou Hrádek.
Mandava u hranice s Českem
Před státní hranicí jsou nalevo patrné nějaké historické budovy.
Mandava podruhé - ve Varnsdorfu
Přeplouvám státní hranici, hraniční znaky (patníky) jsou ale poněkud skryty. Připlutí po Mandavě do Česka mi tak ohlašují zejména cedule z pobřežní silnice.
České hraniční silniční cedule focené z hladiny Mandavy
Vzápětí po pár metrech proplutí hranice do Česka mě zastavuje jezík uzavřený ve vysokých zdech.
Jízek už v české části Mandavy nad Varnsdorfem
Stupeň šel naštěstí za stávajícího nižšího stavu přešoupnout po pravé straně.
Mandava ve Varnsdorfu odtékající od hranice
Ve Varnsdorfu je koryto Mandavy širší. Zdrncám tedy už jen pár stovek metrů a končím. Splavnost se dá odhadovat z místního vodočtu, na kterém doporučuji pro splutí hodnotu průtoku minimálně 3 m3/s.
Mandava ve Varnsdorfu je širší a často obestavěná zdmi
Mandau podruhé
Řeka za čistírnou ve Varnsdorfu míří zpět do Německa, konkrétně do saského městečka Grossschoenau (v překladu něco jako Velké Krásno), které má taky silnou textilní tradici jako Varnsdorf.
Mandava pod českou částí toku v Grossschoenau
Za chvíli se zprava připojí další původně český tok – Lužnička neboli Lausur a přidá do Mandavy nějaký ten kbelík vody.
Ústí Lužničky (vlevo) do Mandavy za nízkého průtoku
Splouvat by se dalo samozřejmě i dál okolo historického města Žitava (Zittau) do Lužické Nisy a po německo-polské hraniční řece dále.
Závěr
Splouvání říčky Mandava není pro silnou zastavěnost břehů určeno pro striktní obdivovatele netknutých přírodních krás. Ale zajímavý tok to určitě je, třeba pro milovníky industriálních památek minulých dvou století. Nebo pro studium návratu přírody do industriální krajiny.
Ale jen počkejte, až já tu jednou chytnu dostatek vody, však já ji spluju od Rumburka přes tři hranice Česka až do Nisy…
Ahoj Eki