Mám rád staré vodácké fotky a kilometráže. Napadlo mě nad nimi spočítat, o kolik toků a říčních kilometrů jsme jako vodáci v posledním století přišli. Samozřejmě s dnešní technikou a za příznivých průtokových podmínek by bylo možné nárazově splouvat i další toky a jejich úseky, nejen ty, uvedené ve starších kilometrážích. Svůj drobný průzkum jsem regionálně zaměřil na území Čech. Zacíleno generelně na tři vlivy, z čehož první dva (národní parky a některé vodárenské nádrže) omezují z hlediska principu předběžné opatrnosti vodácké využití zcela. Třetí zájmový faktor – vybudování nevodárenských nádrží na tocích – omezuje vodácké využití dříve proudných toků na pádlování po voleji - to si s dovolením nechám na jindy. Výčet samozřejmě není úplný. Délku splouvaných toků omezilo také jejich zkracování (viz např. Orlice je teď delší).

Využil jsem následující podklady:
[1] Teklý V. (1947): „Kilometráž českých řek“, knihkupectví Klubu českých turistů, Praha, 105 stran.
[2] Jandák M., Dostál V. (1970): „Československé řeky (kilometráž)“, Olympia, Praha, 361 stran.
[3] Kohoutek F., Houser M., Davídek B. (1978): „Kilometráž československé řeky“, Olympia, Praha, 311 stran.
[4] Jančar V. (2005): „Vodácký průvodce Česko“, SHOCart,s.r.o., 428 stran.

Nádrže na pitnou vodu

Vodárenské nádrže, ze kterých je odebírána povrchová voda pro výrobu pitné vody, samozřejmě ochranu potřebují zejména z hlediska kvality vody. Asi polovina pitné vody u nás pochází z podzemních vod a druhá polovina z povrchových vod, kde hlavní roli hrají vodárenské nádrže.

Želivka

Naší nejvýznamnější vodárenskou nádrží je údolní nádrž Švihov na dolní Želivce. Zásobuje Prahu a části Středočeského kraje a Vysočiny. Pásmo hygienické ochrany I. stupně a zákaz plavby začíná u vsi Tukleky na km 48,3. Pokračuje proudný úsek až pod silniční most v Miletíně, vzdutí začíná podle [4] na km 43,3. Hráz nádrže Švihov leží na km 4,2, odkud zase splouvat lze. Obdobně popisuje situaci i [3]. Kilometráž Želivky ještě bez přehrady uvádí [1], Tukleky i Nesměřice tu leží na obdobných kilometrech, jako v [3] a [4]. Jak to vypadalo na nyní zatopené Želivce se můžete podívat třeba tady nebo zde. Vodácky jsme tu přišli o nějakých 44 km toku.

Malše

Na střední Malši existuje velmi významná vodní nádrž Římov, která zásobuje pitnou vodou jižní Čechy. Plavba na Malši je zakázána od silničního mostu u Pořešína (km 39,8). Plavbu lze navázat až pod přehradní hrází. Hráz nádrže Římov leží na km 21,7.

Starší kilometráž uvádí třeba [1], je přetištěná ve článku zde. Novější kilometráž [2] ještě bez nádrže, se shodným říčním kilometrem mostu u Pořešína (39,8), uvádí totéž, obdobně, jako kilometráž na raft.cz. Vodácky jsme tu přišli o něco přes 18 km krásného splavného toku.

Chrudimka

Na Chrudimce existují hned 3 nádrže, které slouží také pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Vodní nádrž Hamry na nejhornějším toku nad Hlinskem by asi příliš nikdo bez přehrady nesplouval a na prostřední nádrži Seč nejsou z hlediska splouvání omezení. Jedinou problematickou tak zůstává vodní nádrž Křižanovice na středním toku. Zákaz plavby platí od silničního mostu v Mezisvětí na km 40,4. Hráz Křižanovické nádrže leží na km 37,2. I pod ní dle CHKO je zákaz plavby tentokrát odůvodňovaný ochranou přírody – 1. zónou CHKO. Má platit až ke hrázi vyrovnávací nádrže Práčov na km 30,4. Na Chrudimce jsme tedy přišli o 3 km vlivem vodárenské nádrže a možná o 7 km vlivem ochrany přírody, což bude díky aktuální kauze brzo vyjasněno.

Střela

Na horní části krásné říčky Střela byla vybudována vodárenská údolní nádrž Žlutice. Kilometráž [4] uvádí zákaz plavby od začátku vzdutí nádrže cca na km 72,4 až k hrázi nádrže na km 68,3. Vodáci tu přišli o zhruba 4 km proudného úseku.

Ostatní vodárenské nádrže

Velká část ostatních vodárenských nádrží má z vodáckého hlediska tu specifiku, že leží na nejhornějších částech vodních toků, které nebyly běžně splouvány, nemají tudíž ani vydanou kilometráž. Sem patří třeba vodní nádrž Lučina na Mži nad Tachovem, díky které existují každoroční organizovaná splouvání. Takovýchto vodárenských nádrží existují desítky, na následující fotce si můžete prohlédnout jednu z nich – Souš na Černé Desné.

Souhrn za vodárenské nádrže

Pokud to shrnu, tak vodárenskými nádržemi bylo zabráno přes 60 km vodáckých terénů v Čechách uvedených ve starších kilometrážích, zejména na Želivce a Malši. Zákazy splouvání platí i na části proudných úseků nad těmito nádržemi. U proudných úseků nad nádržemi se jedná spíše o koncept předběžné opatrnosti. Ostatně u významných vodáren, které odebírají vodu pro pitné účely přímo z toků (třeba dolní Jizera u Sojovic, Vltava v Praze, Orlice u Hradce Králové, Mže nad Stříbrem apod.) nejsou žádné restrikce vzhledem k vodákům zavedeny. Tyto vodárny produkují i bez vodáckých omezení kvalitní pitnou vodu, jako ty na nádržích. Ale to je tajemství, o kterém raději nikomu neříkejte…

Národní parky – České Švýcarsko, Šumava a Krkonoše

Chránit přírodu v národních parcích je samozřejmě zcela na místě. Naším nejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Zde bylo zakázáno splouvání krásné Hřenské Kamenice. Hřenská Kamenice má podle [3] délku 16 km, zakázaný úsek leží od soutoku s Chřibskou Kamenicí, tedy od km 11,2. To potvrzuje i [4]. Pikantní na zákazu splouvání je, že ve dvou částech zakázaného úseku je prováděna komerční plavba turistů na pramicích. Obdobná situace je na Křinici (komerční pramice na části hraničního úseku, ovšem z německé strany). Křinice však odtéká do Saska, takže jsem jí v žádných českých kilometrážích nenalezl.

Další splouvatelné toky, kromě malého úseku Chřibské Kamenice, už NP České Švýcarsko naštěstí neprocházejí. Kilometráž Chřibské Kamenice [4] popisuje splouvatelný úsek v délce 12 kilometrů od Dolní Chřibské. Server raft.cz uvádí, že na tomto toku v NP i CHKO je plavba zakázána.

Naším největším národním parkem je NP Šumava. Že je tu splouvání z hlediska ochrany přírody za určitých podmínek možné, ukazují úseky nejhornější Otavy, Teplá a spojená Vltava a část Vydry). Veškeré ostatní toky není dovoleno splouvat, zejména:

Studená Vltava – zakáz splouvání, splavný úsek měl podle [3] délku 11,6 km, obtížnost WW III až ZWC. Kilometráž v délce 11,6 km uvádí i [2].

Řasnice – tvoří ve značné části jen hranici NP, přesto na ní platí zákaz splouvání. Splavný úsek měl podle [3] délku 5,4 km, obtížnost WWI, lokálně i WWIV. Obdobně uvádí kilometráž Řasnice od km 5,4 i [2]. Novější kilometráž [4] popisuje pro Řásnici neboli Travnou Vltavu úsek od výtoku z klausury na km 5,45.

Vydra (část) – horní část tohoto peřejnatého toku od soutoku Modravského a Roklanského potoka k Antýglu se smí splouvat za stanovených podmínek na jaře. Dolní část, která je extrémně vodácky náročná (WWIV-V+), je až k soutoku s Křemelnou splouvat zakázáno, délka zcela zakázaného úseku činí podle kilometráže cca 7 km.

Tetovský kanál – odpojuje se z Vydry na jejím 9,6 km, umělý tok sjízdný v délce cca 10 km [4] nelze nyní oficiálně splouvat. Více třeba zde.

Roklanský potok – levá zdrojnice Vydry, kilometráž uvádí, že ho bylo možné splouvat z Javoří Pily cca 5 km krásnou krajinou, obtížnost max. WWII [4].

Modravský potok – pravá zdrojnice Vydry, podle kilometráže bylo možné jet v délce cca 6 km, pěkný divoký potok s mnoha balvanitými místy, obtížnost max. WWIII [4].

Křemelná – jedná se o levou zdrojnici Otavy. Úsek Prášily – soutok s Vydrou je nádherným údolím, meandrující tok, přerušený kaskádou WWIII. Od Stodůleckého mostu se tok sklápí a až do Otavy je 10 km WWIII-IV [4]. O možnosti splouvat tento tok usiluje dlouhodobě ČSK, v tuto chvíli převzala iniciativu AVTS. Bohužel správa parku odmítá udělit výjimku.

Losenice – pravostranný přítok Otavy, nesmí se sjíždět, je splavná od Buzošné cca 7 km, obtížnost WWII-III [4].

Že je splouvání i v národních parcích za určitých podmínek často možné je, dokazují i pravidla našeho nejstaršího NP Krkonoše. V tomto národním parku můžete splouvat Labe, Jizeru, Úpu, Malou Úpu, Jizerku, Mumlavu, Klínový potok a Bílé Labe (podrobnosti).

Kilometráž [2] uvádí splavnost Jizery od km 142,9 Na Mýtě (začátek KRNAP), splavnost Jizerky od km 6,0 Dolní Štěpanice, splavnost Mumlavy od km 4,7 Harrachov, splavnost Úpy od km 67,5 Na Křižovatce a splavnost Labe od km 249 hráz přehrady Labská. Vesměs tedy veškeré úseky touto kilometráží popsané je za určitých podmínek splouvat povoleno.

Mladší kilometráž [4] uvádí splavnost Jizery už od km 152,7 - soutok potoků. Na horním úseku Jizery tu je zákaz splouvat v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. Jizerka je podle [4] sjízdná od km 16,4 od přítoku Koželského potoka - Sklené Hutě. Povolení KRNAP je na Jizerce od Vítkovic (km 14), tedy cca mírně přes 2 km popsaného sjízdného toku jsou zakázány splouvat. Sjízdnost Labe je [4] popsána od hráze nádrže Labská, tedy celý povolený úsek. Totéž platí pro Mumlavu (od Harrachova na km 4,0) a Úpu (od Pece pod Sněžkou, km 72,6).

Souhrn národní parky

Celkem zůstává národními parky zcela zakázáno splouvat přes 70 km splavných toků uvedených ve starších kilometrážích. Mezi nimi s převahou vede NP Šumava, kde existuje dokonce sedm toků uvedených v kilometrážích, které nelze splouvat v celé jejich délce. Na smutném druhém místě se umístil NP České Švýcarsko, který vodáckou plavbu na svém území zcela zakazuje. Další zákazy jsou v NP Krkonoše, CHKO Jizerské hory, CHKO Železné hory a podobně.

Závěr

Celkově je v rámci ochranných pásem vodárenských nádrží v Čechách zakázáno splouvat přes 60 km vodních toků, podchycených ve starších kilometrážích. Národními parky je zakázáno splouvat přes 70 km těchto toků, z toho některé toky nelze splouvat v celé jejich délce. Otázkou zůstává, nakolik je tento stav nezbytný, či nakolik je jen otázkou předběžné opatrnosti (či větší jednoduchosti něco zcela zakázat, než zvažovat snesitelné podmínky plavby).

K diskusi zůstávají například úseky vodních toků v intravilánech obcí, kde nelze hovořit o nedotknuté a nerušené přírodě (například Studená Vltava v obci Stožec, nebo Roklanský a Modravský potok v obci Modrava). Nebo snad i proudné úseky nad vodárenskými nádržemi (například úsek Tukleky – silniční most Miletín na Želivce nad nádrží Švihov).

Jestli bude českých zákazů vodáckého využití toků spíše přibývat, nebo se naopak bude situace zlepšovat, záleží do jisté míry na nás. Tipnete si další vývoj?

Ahoj Eki