Říčka Marózka je velmi oblíbenou vodáckou destinací. Přestože jde jen o malý levostranný přítok řeky Łyny, je splouvaná daleko častěji než tato velká řeka. Je to proto, že maximálně vyhovuje dnes obvyklému způsobu klientského vodáctví – tedy je přiměřeně krátká a nepříliš obtížná ke splutí, současně je nádherná svou čistotou a okolní přírodou, je splavná po většinu roku a je snadno dostupná nejen pro pádlery, ale i pro provozovatele vodáckých půjčoven, kteří poskytují nejen kajaky, ale i dopravní servis. Povinný adrenalin je vyvoláván popisem „prudkých proudů a peřejí“, kterých si ale málokdo všimne. Zákazníci jsou s úklonou posazeni do plastových dvojkajaků a po několika hodinách vzrušujícího plácání do vody jsou vyzvednuti, usušeni, nakrmeni klobáskami a odvezeni. Toliko povzdech starého vodáckého psa.

Přesto Marózka rozhodně stojí za splutí, zejména pokud se vám povede se na ní podívat mimo letní víkend. Jde o údajně nejhezčí vodácký terén ve Warmijsko – mazurském vojvodství. Vzhledem k popularitě konkurujících Mazur je to odvážné tvrzení svědčící o skutečné kráse této říčky. Jde o asi čtyřicetikilometrový tok protékající řadou jezer. Najdeme ji jižně od krajského města Olsztyn a východně od Olsztynku. Teoreticky se dá na řece strávit dva dny plavby, ale v praxi se využívá pouze spodní úsek mezi dvěma obřími rybími sádkami, tedy od osady Swaderki na jezero Święte u vesnice Kurki.

Jde o to, že sádky kompletně znemožňují proplutí a je třeba je obnést po břehu. Přenoska ve Swaderkách je asi 900 metrů dlouhá, a je možná po dřevěném chodníku. Vodácké půjčovny mají obvykle v ceně převoz lodí kolem sádek auty. Naopak přenoska dolních, snad ještě větších sádek, už možná není, protože k řece pod rybárnou se víceméně nedá dostat vzhledem k rozlivům a bažinám následujícího jezera Kiernoz Wielki, ležícího už na soutoku Marózky a Łyny.

S přímým pokračováním plavby z Marózky do Łyny jsme se tedy museli rozloučit a převezli jsme lodě auty. Naprostá většina vodáků tedy splouvá pouze asi osmikilometrový úsek mezi oběma překážkami. Jde o krásný lesnatý a přírodní úsek v poměrně hlubokém a panensky čistém údolí, borovicové lesy jsou v podrostu doplněny kapradím v neobvyklých kombinacích s borůvčím.

Na trase čekají dvě jezera s nádherně rozvinutou flórou vodních rostlin a pochopitelně i ptactvem, které se nedá množstvím vodáků nijak vyrušovat. První jezero je přírodní ledovcové jezero, na jehož konci nečeká žádná hráz či jez. Přejíždíme ho jen po okraji, je dobré sledovat mapu, protože výtok z jezera je nenápadný a ukrytý za rákosím v boční zátoce. Říčka dál poměrně svižně teče, občas vytváří i náznaky peřejek. Měli jsme štěstí na dostatek vody po velkých bouřích z předchozích dnů, přesto byla voda dokonale průhledná. Písčité dno pod průzračnou nahnědlou lesní vodou tvoří zcela neopakovatelné barevné kombinace s barvou lesní zeleně. Je vidět, že zdejší majitelé půjčoven se o svou zlatou slepici dobře starají, koryto je prořezané a vyčištěné od náplavů, jiných překážek a zřejmě i odpadků a poztráceného vybavení. Dříve, než by vodáci chtěli, končí svižný tok v rákosinách vzdutí dalšího přehradního jezera (j. Święte).

Jeho hladina je už uměle navýšena hrází před sádkami pstruhů. Opět je potřeba sledovat, kudy řeka opouští jezero. Po posledním kilometru doplouváme k mostu a jezu, kde plavba povinně končí. Dá se i pokračovat po jezeře, kde na konci najdeme lesní parkoviště pro auta.

Marózka je vhodným a krásným doplňkem splouvání dalších řek v oblasti, tedy zejména zdejší největší řeky Łyny, do které se vlévá. Nicméně ani na Łyně se nutnosti převážení lodí nevyhneme, a tak je splutí zdejších toků logisticky trochu náročnější.

Šakal