Už spoustu let jezdíme Ohři a mnohokrát jsme se chtěli pustit do horní části. Od tohoto úmyslu nás odrazovalo dlouhé vzdutí přehrady Skalka. V květnu 2011 začali přehradu vypouštět kvůli opravě hráze a to byla pro nás ta pravá příležitost k prozkoumání horního toku. Netušili jsme, že kromě standardního vodáckého vybavení potřebujeme také rybářské boty, svaly kulturistů a schopnost orientace v džungli...
Reklama
Vyrazili jsme v září 2011 ve třech na dvou laminátkách z obce Kaiserhammer. Po deseti minutách přenášíme první jez. Pokračovat náhonem se nedá, je obklopen vysokými zdmi a koryto vpravo je zcela suché.
Pod obcí Kaiserhammer
Vody je málo a často mizí do elektráren
Po shledání se řekou pokračujeme dále, ale jen asi opět deset minut, jelikož na nás číhá další jez (Schwarzenhammer). Vracíme se kousek proti proudu a pokračujeme přepadem. V korytě příliš mnoho vody není, pěškoplujeme (jednou nohou stále ve vodě) a podplouváme.
U jezu Schwarzenhammer
snad se tam vejdeme
Po soutoku se Selb pokračujeme asi 20 minut k Hendelhammeru, kde nacházíme jediný jez, který se dá normálně přetáhnout. Přenášet po břehu nemůžeme díky husté vegetaci.
Hendelhammer
Už se zdálo, že jsme z nejhoršího venku
Pomalu si zvykáme na myšlenku, že se dnes možná i svezeme, když tu začíná vzdutí přehrady Leopoldshammer. Přehrada je částečně vypuštěná kvůli opravě hráze, tak musíme opět mokrou nohou.
Už zase došla voda
Pod hrází přenášíme lodě do 2,8km dlouhého náhonu do elektrárny Hirschsprung, kde (až na dvě přenášení nízkých můstků) si můžeme odpočinout a připomenout si, že jsme na vodě. Chválíme ale den před večerem, náhon končí bezpečnostní uzávěrou a tunelem.
náhon končí bezpečnostní uzávěrou
Kde je vlastně řeka
Po lesních cestách a džunglí se přesouváme do původního koryta.
Kde je vlastně řeka
Navíc začíná pršet. Asi aby nám to nebylo líto, že jsme bez vody. Splavné to začíná být až pod elektrárnou. Další pochoutkou je elektrárna Neuhaus, zde musíme také přenášet, ale rybí přechod je úzký a lomený. Další přenášení nás čeká u Königsmühle a Massemühle.
Massemühle
Po všech těch trampotách nám příroda připravuje další překvapení. Nocujeme v bývalé osadě Rybáře, kde nás vyplaví bouřka. Na nedostatek vody si stěžovat nemůžeme. Po přístupové cestě, která byla ještě včera 50 cm nad hladinou Ohře, se plavíme dál.
Voda na přístupové cestě
Nepřetržitě leje a my končíme plavbu pod přehradou Skalka. Celkově vzato, užili jsme si vpravdě zážitkově bohatý víkend a zjistili jsme, proč kilometráž začíná až od přehrady Skalka.
Iva Poláková