S dětským oddílem jsme se letos vypravili na asi 600 km vzdálenou Pilicu, kde jsme očekávali mírně tekoucí řeku, na níž budeme mít asi 110 km na splouvání. Jeli jsme z Prahy vlakem a poté ze Zawiercie autobusem a druhá skupina autem s loděmi. Chtěli jsme přespat u mostku přes Pilicu blízko ulice Lelowská v obci Szczekociny (je to směr na Naklo). K mostku vede z obou stran jen taková polní cesta, tak jsme nečekali problémy, navíc to bylo dost skryté. Bohužel potíže přišly, když se objevil dost nepříjemný Polák s tím, že máme vypadnout, nebo zavolá policii. Byl to první a poslední Polák, se kterým opravdu nebyla vůbec řeč. Sebrali jsme se tedy a jeli hledat nové místo. Ještě dále po silnici 46 směrem na Naklo a na konci Szczekocin jsme objevili cestu doprava a na jejím konci osamělý dům (byl to takový trochu statek) a v něm pána, co nás ochotně nechal na své louce.

Před Koniecpolem je několik jezů

Spali jsme naštěstí přímo u řeky, takže jsme se ráno sbalili na vodu a vydali se na lodích směr Koniecpol. Cestou jsme potkali asi dva padlé stromy a několik jezů. Jezy nebyly problematické a řeka celkem příjemně meandrovala a docela tekla. To se změnilo kus nad Koniecpolem, kde je asi 6 jezů a řeka tam vůbec neteče. Na čtvrtém jezu (ten, který je nad prvním silničním mostem v Koniecpolu) u velkého rybníka jsme na pravé straně spali. Byli jsme tam dvě noci a nebyl žádný problém s tím, že by nás někdo vyhazoval. Bohužel oba dny propršely a asi o 30-40 cm se zvedla hladina.

Další jezy v Koniecpolu byly nesjízdné, takže jsme je přenesli. Kousek nad vesnicí Okolowice jsme omylem zabočili na nějaký náhon doprava. Vody tam teklo dost, ale vedl několik kilometrů samostatně a opravdu hodně meandroval. Většině to připadalo jako nejhezčí úsek, ale hodně nás to ten den zdrželo. U vesnice Kuźnica Grodziska je most a pod ním sjízdný stupeň. I přes zvednutou hladinu nebyl problém to středem projet na naložených laminátkách. Další jez u vesnice Modla měl naopak trochu delší přenášení (asi 60m), ale možná za nižšího stavu by se dal řešit jinak, protože jsme nemohli podjet mostek nad ním. Poslední jez toho dne nás čekal u vesnice Mosty. Ten byl sjízdný, ale čekal pod ním do tří čtvrtin řeky padlý strom.

Voda neustále stoupá

Tábořili jsme na opravdu hodně pěkném místě kousek od vesnice Mosty po levé straně. Autem se dalo dostat, pokud člověk projel z Maluszynu vesnicí Mosty a na konci se dal hned za jednou chalupou po lesní cestě vlevo. Dojeli jsme na pěknou louku, u které je taková písečná „duna“. Nakonec jsme na té louce zůstali o dva dny déle, jelikož voda lehce vystoupila z břehů, což je problém především v souvislosti s nízkými mosty.

Další úsek je bez jezů a a překážek

Další úsek do Krzetówa byl už na pohodu. Od mostu v Maluszynu začíná být na Pilice celkem slušný provoz. Přestože jsme nahoře nepotkali jediného vodáka, z Maluszynu jich vyráželo poměrně hodně. Důvod je celkem na snadě. Řeka je tu dost široká, nevyskytují se tu žádné překážky (ani jezy) a teče příjemnou rychlostí. Je tu velké množství meandrů, ale jinak jsme celkem rychle překonali dalších 21 km do Krzetówa, kde jsme spali na louce na pravém břehu před mostem. Přestože louka byla poměrně čistá, v její bezprostřední blízkosti se to hemžilo odpadky a záchodem v každém křoví. Nicméně na spaní to bylo ideální místo. Voda se dala nabrat ve vesnici hned za mostem a dřevo se dá pohodlně nasbírat v okolních lesích.

Návštěva rezervace Bukowa Góra se nevyplatí

Další den jsme udělali pěší výlet do blízké rezervace Bukowa Góra. Cesta tam a zpátky byla sice jen lehce přes 20 km, ale vedla převážně po otevřených polních cestách, takže se nebylo kam ukrýt před žhnoucím sluncem. Navíc Bukowa Góra vypadá jen jako listnatý les na menším kopci a ve výsledku to za moc nestálo.

Další úsek na vodě vypadal téměř identicky jako ten předchozí. Řeka si držela příjemné tempo a vodáků už nebylo ani zdaleka tolik. Brzy odpoledne jsme dorazili do Przedbórze. Tam jsou vcelku 3 možnosti, kde se dá spát. My jsme si vybrali louku u pláže kousek před městem. Hlavní nevýhodou byl nedostatek dřeva, které jsme se ani nepokoušeli najít. Ve městě je pohotovost, velké množství obchodů a hospod, takže ideální na doplnění zásob.

Další úsek byl naplánovaný k vesnici Leg Reczynski. Řeka pod Przedbórzí je už rovnější a proud postupně ubírá na síle. Ještě ve městě jsme měli projet přes kaskádu tří menších stupňů, které pod vyšší hladinou nebyly vidět. Protože cestou pak již nebylo nic, co by nás dlouho zdržovalo na cestě, do cíle jsme dojeli brzy. O místa na spaní není nouze. Kousek před vesnicí je posekaná louka na levém břehu, která vypadá trochu jako tábořiště. Bohužel ho náš řidič nenašel, takže jsme spali trochu výš po proudu dál od vesnice. Ve výsledku to možná bylo i lepší místo, ale autem se tam dostávalo trochu hůř a pro vodu to bylo velmi daleko, takže bez auta by to asi moc nešlo. Leg je poměrně malá vesnice, kde obchod není, chce to proto být zásoben již z předchozí plavby.

Náš poslední jízdní den byl do rekreačního střediska u vesnice Kurnedz. Řeka vypadala pořád stejně, i když koryto se trochu rozšířilo a nebylo tak hluboké. Když jsme dorazili, začalo pršet, tak jsme jen rychle postavili stany a schovali se. Z Kurnedzu jsme potom vyrazili pěšky do Sulejówa na autobus a odtud do Prahy.

Souhrn

Počet ujetých km: 126 km
Počet dní na vodě: 6
Obtížnost: ZW
Táboření: volně v přírodě obvykle na písčitých plážích
Pilicu lze jen doporučit díky možnosti tábořit kdekoliv. Začínat doporučuji až v Koniecpolu a končit u Sulejówa. V tomto úseku se prakticky nevyskytují překážky.

Petr Hanzal