Když jsem na prvním bazénu udělal svého 1. eskymáka, napadlo mě, že bude těžké hledat inspiraci po zbytek zimy. „Dávejte si pozor na to, co si přejete, můžete se to vám vyplnit,“ praví jedno přísloví. Když máte za kamarády vodáky, to se vám pak může stát, že vám jeden zavolá v sobotu 21:30 (13.01.07), že se zítra jede Tanvaldská Kamenice. Nic jsem o této vodě nevěděl, přesto mně přeběhl mráz po zádech. Samozřejmě jsem řekl, že jedu. Domů jsem se dostal až ve 2 ráno, tak nebyl čas si zjišťovat více informací. Zkusil jsem do Kamenice „namočit“ ještě pár kamarádů, ale přišli mně jenom povzbuzující sms typu: „Je to sebevražda a hodně odvahy“. Myslel jsem, že patřím k lehce pokročilým vodákům, jenže málo jsem věděl. Ochutnávač vody by se hodilo asi více.

K mému překvapení byly v Plavech již 2 partičky vodáků. Mr. Wigo nám rozdal „žvýkačky proti utonutí“. Hojně jsem požvýkal, ale pak jsem se jí zbavil. Utonout jsem nechtěl, nicméně udusit se žvýkačkou také ne. Mr. Wigo žvýkal na vodě dál a tak jsem nabil pocit, že se to asi nebude tak hrozné. Normálně se to prý jezdí do Jesenného za 45 minut. Jeli jsme to 2 hodiny. Samozřejmě jsem udělal hodně zbytečných chyb a moje morálka po 2. kryse, když mě peřejka spolkla pozadu a bez pádla, uplavala spolu s jedním „pedálem“. Už je nikdo nezachránil. Po 4. kryse Mr. Wigo oznámil, že mě ostatní obdivují – za vytrvalost. To jsem si uvědomil, proč se hodně vodáků věnuje lezení. Přebíhávat po břehu v náročném terénu, když je jeden rád, že se vyškrábal na břeh a do vody se mu moc nechce, to se pak leze po šutrech a skálách. Některým to asi zachutná.

Tobogány normálně miluji. Tento jsem přenesl a byl jsem rád že jdu. Málem jsem ho proplaval a jeden kámen si to prostě neodpustil, aby mně nekopnul do kolena.

Po 6. kryse si myslím, že toho měli dost všichni. Soičiro Honda prý řekl, že život to nejsou momenty dýchaní, ale momenty, které vám dech berou. Něco na tom asi bude, i když pod vodou po pár sekundách to člověku zas tak romantické nepřijde. Resumé se mi dělá dost těžko. Tenhle výplask (vodní výprask) si asi ještě hodně dlouho budu pamatovat. Byl to vůbec divný den. Nateklo mi i do sucháče, suché prádlo jsem si pamatoval jinak a cigára jsem musel vyhodit. Po návratu mě sjel soused, že jsem mu zablokoval výjezd z garáže přesto, že odtamtud žádné auto už zřejmě nějaký čas nevyjelo. T.Kamenice je nádherná a rychlá voda v podstatě kousek od Prahy. Kouzelná příroda všude kolem. Spousta času na celodenní výlet. Jedno je jisté, inspirace mám teď víc než dost. Tak v úterý na bazénu…. Ona se ta jarní voda asi opravdu zeptá.

Chtěl bych poděkovat všem vodákům, kteří mě na vodě tolikrát museli zachraňovat. Snad proto, že to jsou vodáci. Na dálnici vám u kleklého auta zastaví jen málokdo. Díky kamarádi!

V Železném Brodě jsme se najedli v Hotelu „Veselý“. Sešli jsme se tam skoro všichni, zřejmě je asi dobře známý mezi vodáky. Z ulice vypadá, že už má svoji slávu dávno za sebou. Hotel jak z Hrabalova románu. Hostinský hned věděl, co si kdo dá a dobře všechny bavil. Nevím, jestli mu ten hotel patřil, ale „pan Veselý“ to určitě byl. Pokud jste tam náhodou ještě nikdy nebyli, tak vřele doporučuji.

Henry ROTT

Pozn. redakce: Kamenice patří mezi obtížnější české řeky, kde zkušenost a znalost eskymáka je velmi důležitá. Na těchto terénech je pak sebezáchrana i záchrana obtížná a hrozí zde nebezpečí úrazu.