Re: Zodpovědnost, Ešus , psalek~jagacz.com, 6/4/2013 3:21 PMMožná že můžu. Někdy v roce 1969 jsem byl prvně na Lužnici. V té době jaksi vodácké umění formovalo několik věcí. Lodě byly rozbitné, takže když jsi jel jako id.iot, tak jsi furt lepil, anebo plaval. Loď byla jaksi majetkem, o který jsi musel pečovat. Když jsi chtěl umět něco víc, tak jsi musel svojí loď postavit, a to už bylo docela dost práce. Musel jsi vědět něco o lepidle, o skle, o výztuhách, o práci s kopytem, a když jsi tu loď vyloupnul, tak jsi jí hýčkal, a velmi pečlivě jsi se učil jezdit, abys znovu brzo nestavěl.
Co se týká těch utopených, tak se domnívám , že jich bylo méně (taky nás x méně jezdilo). V podstatě v každé partě na vodě existovala určitá hierarchie, kde se slovo zkušenějších bralo docela vážně, protože neuposlechnutí mohlo znamenat ztrátu kytičky, anebo to, že Tě s sebou příště nevzali, protože jsi jim přidělal zbytečnou starost. Podobně to fungovalo i v oddílech slalomu nebo vodní turistiky.
S vývojem materiálů se mění technika jízdy. Když se jezdilo na papírácích, nebo hadrácích, tak se jejich majitelé koukali na lamináťáky jako na lidi co neumí jezdit, protože proboha oni si dovolí o šutr škrtnout, kdežto my co umíme, tak se mu vyhýbáme. Stejně pak koukali lamináťáci na kyblíkáře, protože oni rovnou šutr přeskočili.
Prostě kdo měl vlastní loď, tak se na ní učil jezdit, a postupoval výš.
Dneska bohužel většina lidí na vodě /nepíšu vodáků/ vlastní loď nemá, chce mít rychle zážitek pokud možno bez učení, a tak si půjčí buď plastovku nebo raft a hurá, jedu na vodu. V podstatě na raftech bývají provezeni někde, řeknou si, že to bylo žrádlo a příště si půjčí raft, nebo vzducholoď či otevřenku a vyjedou sami. Že o vodě nic nevědí, na to přijdou až cestou. Nicméně si nemyslím, že procentuálně je víc prů.serů. Je jich víc, protože jezdí na vodě daleko víc lidí- v létě až 670 000. No, a tím že se něco stane víckrát, tak je to sousto pro denní tisk. Každé takovéhle zveřejnění kromě kladné stránky má i tu zápornou - rodiče berou tenhle sport jako nebezpečný a my to poznáme na úbytku dětí. Přitom, pokud se dělá správně, tak je to bezpečnější nežli přecházet silnici.
Ešus