| Diskuse nad článkem |
kopyto na starou tovární Vydru, žralok, 11/21/2011 9:46 AMTaky by mě zajímalo jestli tato skvělá a nepřekonaná loď se ještě dneska dá udělat . Jinak na novodobější vydru kopyto mám a klidně se ho vzdám , už na mé plány asi nedojde . Nedávno se na aukru prodávalo kopyto na Jizeru a pokud se tam zase něco objeví , tak písnu . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/21/2011 10:18 AMkamarád měl kopyto na Vydru, a domnívám se, že to byla právě ta nejlepší verze - byla podle něj stavěná třebas Chřestýška, jestli to z týhle fotky poznáš: http://sn.sf.cz/fotky/dump.php...mluvil o tom, že se ho chtějí zbavit, tak doufám, že s tím nebyl moc rychlej - ḧned ho jdu na Vladimíra odkázat jinak mě docela zaujal styl stavby pomocí jednorázového polystyrenového kopyta, dost mě láká zkusit si tak postavit něco vlastního z nějakýho lepšího materiálu, akorát v panelákovým 1+nic to jaksi nebude ončo :-( (neví někdo o nějakým pěkným baráku na prodej - mlejn, hájenka, zemědělská usedlost na (polo-)samotě, nejlíp na jižním okraji Vysočiny?) Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Klasik, 11/21/2011 10:59 AM... ten odkaz chce jméno a heslo :(. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/21/2011 12:18 PMoops, to je tak, když si za mě prohlížeč vše pamatuje a pak mě to nekopne jméno "guest" (bez uvozovek) heslo prázdné Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Klasik, 11/21/2011 3:41 PMTaky se domnívám se, že tohle to byla právě ta nejlepší verze. Najezdil jsem se na ní moc. Nejde ani tak o tu váhu (12-18kg je OK), jako o tuhost. Ty dvoubarevný z Modřan bych snad ani nenazval kompozitovou lodí. O tu váhu jde samozřejmě taky, ale když jedeš trochu tempem na těch plastových náhražkách, tak ti plandá dno jako plachta i když je vycpané vzpěrama. Pořádná loď je tuhá a drží tvar tak, že voda uhne lodi a ne loď vodě. Proto se ty sjezďáky z plastu tak moc neujmou. To opravování je pakárna, ale za ten pocit tuhé lodi to stojí. K plastu (k1 flipstick) mám díky opravování dnes již také podobně srdeční vztah.   Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Střelec, 11/21/2011 11:03 AMPoptej se Chobotničáka, jak na to. Jeho Nautily jsou taky laminovaný na polyši. Doma to ale nepude - chcípnul bys smrady ty, i sousedi. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/21/2011 12:58 PMNautily, stejně jako jiný špičkový lodě se laminujou kvalitníma epoxidama, který narozdíl od těch nekvalitních a polyesterů téměř nesmrděj. Což ale neznamená, že by z toho nelezly škodliviny. Jsou epoxidy, který maj ale míru těch škodlivin dost sníženou. Určitě nedoporučuju epoxid CHS1200 z drogerie, ten na to neni vhodnej. Lepší laminovat v bytě, než v létě na sluníčku, kde ti to pod působením UV paprsků blafne pod rukama. Už jsem měl i dotazy, jestli zvládnu dodat jen to polystyrenový jádro, podle výkresů a fotek. No, dalo by se... Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Kimbo, 11/24/2011 2:01 AMAhoj. A jak docílíš toho, aby byla pryskyřice tekutější? Dáváš líh? Kolik procent? Dík. Vždy jsem dělal jen se CHS-104. Když jsem měl palubu a spodek pohromadě (v případě kryté lodě) a bylo nutno to zevnitř lepit, použil jsem v druhé díře, než jsem byl, ventilátor, obložený hadrama. Pak mi čerstvý vzduch proudil kolem hlavy a nic jsem necítil. A co staré dřeváky, panáčkové? Jasanové žebra, obšívka smrk nebo gabon. Kdo ještě ví, co byly texle? Vše měl na hausbotu Neuman ve smíchovském háfnu. V mělkých peřejích jsme naše lodičky nadnášeli, kdo drhnul, byl bubeník od Karla Vlacha - hrozná ostuda. Jak se to dnes změnilo, šutr sem, šutr tam, což? Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Kimbo, 11/24/2011 2:02 AMAhoj. A jak docílíš toho, aby byla pryskyřice tekutější? Dáváš líh? Kolik procent? Dík. Vždy jsem dělal jen se CHS-104. Když jsem měl palubu a spodek pohromadě (v případě kryté lodě) a bylo nutno to zevnitř lepit, použil jsem v druhé díře, než jsem byl, ventilátor, obložený hadrama. Pak mi čerstvý vzduch proudil kolem hlavy a nic jsem necítil. A co staré dřeváky, panáčkové? Jasanové žebra, obšívka smrk nebo gabon. Kdo ještě ví, co byly texle? Vše měl na hausbotu Neuman ve smíchovském háfnu. V mělkých peřejích jsme naše lodičky nadnášeli, kdo drhnul, byl bubeník od Karla Vlacha - hrozná ostuda. Jak se to dnes změnilo, šutr sem, šutr tam, což? Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 9:02 AMPokud děláš s polyesterem, měl by být tekutý dost (houstne při nízkých teplotách) a netřeba jej ředit. Sníženou viskozitou navíc riskuješ stékání ze stěn. Pokud děláš s klasickým epoxydem (báječný tvrdý materiál), ohřej ho ve vodní lázni na 50 stupňů a pak makej bez zbytečných prodlevů ( při kontaktu s kopytem ztuhne, ale stačí prosytit sklo). Při zacházení s teplotou obecně pozor, zvýšená teplota zkracuje pracovatelnost ("rychlé směsi" nám při opravách měnily ruce ve skelety před očima). Ředění není cesta, protože výsledek není kvalitní, je sice napuštěný pryskyřicí, ale ne prosycený. Navíc riskuješ, že ti do lodě poteče, a nebudeš vědět kudy (taky jsme si to zažili).  Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 9:11 AMJo a ještě k té teplotě. Když laminuji v zimě, nafoukám si dovnitř trupu lodě fénem teplý vzduch, který celou loď zahřeje. Jen je třeba dát pozor na Montgolfiérův efekt, aby loď neuletěla. Kolikrát se mi tak vznáší pod stropem dílny i několik lodí a musím si je špagátkem stáhnout dolů.  Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, 11/24/2011 10:57 AMtaky foukám , ale nemá se to dochází k nedměrnému odpařování tvrdidla . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/24/2011 11:06 AMNaopak u epoxidu, čim vyšší vytvrzovací teplota, tim lepší. Výrobky jsou pak víc tepelně odolný, třeba loď přivázáná na sluníčku na autě. Na to bejvaj epoxidový lodě háklivý a vyšší vytvrzovací teplotou se to dá do značný míry eliminovat. Klidně se nechá vytvrzovat při 80°C to je nejlepší. Jen se s tou lodí vsomrovat do místní sauny.  Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, 11/24/2011 12:25 PMnemluvím o teplotě , ale o proudu vzduchu který to nadměrně odpařuje . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 12:27 PMCHS1200 jsem laminoval C1 Prijon (slepovaná v horizontálním řezu) a byla to naprosto nezničitelná loď, byl problém učinit do ní byť i jen vryp nožem. Stavěná zahřátým epoxydem, vytvrzená za pokojové teploty (spíš míň). A k tomu zdraví - kdysi jsem sehnal sud epoxydu a stavěl sám kopyto na vydru, byla to materiálově hodně nákladná akce (nešetřil jsem). Reakce byla šílená, z práce šel dým, který se srážel pod stropem dílny v oblak, reagovalo vše jak při termonukleární reakci. To však byla moje poslední práce s epoxydem, získal jsem tak strašnou alergii, že dnes když šáhnu na cokoliv z epoxydu (tuba lepidla, límec epoxydové lodi), hned mám na pár dní ekzém. Polyester nevadí (není-li o moc), ale epoxyd už nesmím. Měl jsem před časem nabídku práce vedoucího laminovny, ale kvůli tomuto jsem to musel vzdát.  Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/24/2011 2:01 PMVidíš, vidíš, kdybys tehdá měl řidký laminovací epox H130, masku, rukavice a ochranný oblek, mohls dnes bbýt velký king v laminovně. Tedy kdysi v pravěku se to jmenovalo nějak jako CHS2100. Epoxidy na lepení měly číselní označení 1000 - 1999, laminovací byly 2000 - 2999. Tedy byly jen teoreticky a pro běžného smrtelníka prakticky nesehnatelné. Před pár roky jsem s epoxidy od Spolchemie skončil, je to pořád stejný hnus, ze kterého jde zbytečně mnoho škodlivin. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 2:11 PMTen sud byl za flašku rumu a za chvilku strachu při odvozu. V. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 2:14 PMA ještě něco. Laminování - jak jsi poznal, a jak tomu jistě rozumíš - je moje láska. A na lásku přece nejdeš v rukavicích, ne? Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/24/2011 4:10 PMV rukavicích ne. Ale v gumě někdy jo.  Rukavice gumové ovšem jen na epoxid, při prvním kontaktu s polyesterem praskají. Na polyester jsou potřeba rukavice vinilové, nebo ty moderní drahé modré antialergické. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, 11/24/2011 4:16 PMTím prvním řádkem jsi mne dostal. Pane jo. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/24/2011 5:13 PMNo a když se nepoužívají ochranné pomůcky a nedbá se bezpečnosti a hygyeny práce tak je z toho co? No? No ekzém. Nebo svatba... Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/24/2011 11:01 AM6ebrovku zrovna prodávám, mám ji tu v inzerci. Whiskozitu neřeším, anštok používám pryskyřice, který jsou určený k laminování, takže jsou řidší. Pokud někdy ředím, tak alkoholem! Tedy denaturovanym etylakoholem, tedy lihem. Bacha chce to mít čerstvej a ne nějakej stoletej, kterej to sebe skrz špunt natáhl mraky vody. Na vodu (i na podkladu) jsou zejména ty běžnější epoxidy při zpracování háklivý. CHS1200 je primárně určená k lepení, tak je hustá. A ředění má negativní vliv na výsledné vlastnosti kompozitu a to přeci nechceme, né? Škodliviny řeším zatím polomaskou s chemickými filtry, protože je to fakt špatný nejen když človík strčí makovici do lodi přii slepování, ale i v uzavřený dílně a při laminování vůbec. Z těch škodlivin není človíku hned blbě, ale má to dlouhodobý následky na reprodukční a mozkovou soustavu. Polyester je taky hodně špatnej na játra. Jelikož občas laminuju i nějaký zakázky, čekám na příležitost, abych si pořídil celomasku, tj i přes voči. Prté po celym dni se mi zdá, že tu vůni celtim i očníma sliznicema. Profíci co znám, který na sebe dbaj nosej celomasku. Naopak bych vůbec nepoužíval papírovou masku, tzv. papouška, to je horší, než nic, protože človík musí tahem plic přemáhat tu masku, pokud teda vůbec těsní a ty škodliviny se plícema infiltrujou ještě ve větší míře. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Kimbo, 6/30/2012 11:30 AMA kolika % lihu ředíš? Já slyšel, že 10 - 12%. Ale dnes už nevím jestli se to týkalo dvanáctistovky nebo dokonce CHS-104. No jo, dnes je polyesterová snad jen ta finská. Laminoval jsem venku, když jsem u kryté lodě slepoval uvnitř obě půlky, měl jsem hlavu v jedné díře paluby a druhou dírou jsem ventilátorem vytahoval vzduch, takže kolem hlavy mi proudil do lodě vzduch zvenku. Reprodukční schopnosti? Mám 4 dítka. A mozek? Vždyť už je přece vše vynalezeno a vymyšleno... Jaký je poměr cen epoxidových pryskyřic k poly? Zkušenost mám jen s tou 104 a pak s tou finskou. Reply
|
|_Laminování po sezoně, Petr, 10/21/2014 4:20 PMDovolím si oživit starou diskusi, protože bych potřeboval radu, čím nejlépe opravit laminátovou C1 po sezoně? Opravit potřebuji staré odchlíplé záplaty, spičku+záď, rozlepený spoj dno/paluba a podobné prkotiny, díky kterým klečím ve vodě. Diskusi jsem poctivě pročetl, ale teď nevím, co je vlastně nejlepší: a/ jakou pryskyřici? Je polyesterová M105 TB správná volba nebo je to ta "nevhodná" z drogerie? b/ jakou gramáž sklotkaniny? Díky Reply
|
|_Re: Laminování po sezoně, žralok, 10/21/2014 7:33 PMHlavně odstranit staré záplaty ( kleštěma , dlátem ) pak obrousit co nejvíc ( třeba rozbrusem s plátkovým šmirgrem 40kou ) Polyester z drogerky stojí tak dvojnásobek , než se dá sehnat někde u výrobců laminátu . Tak zvaž kolik toho budeš potřebovat . Tkaninu bych doporučil 250 g . Na zatmelenej slepenej spoj jsem používal prosycenou ( pryskou ) sport pásku na hokejky . Pěkně to vypadalo a bylo skoro věčný . Reply
|
|_Laminování po sezoně, Petr, 10/21/2014 4:20 PMDovolím si oživit starou diskusi, protože bych potřeboval radu, čím nejlépe opravit laminátovou C1 po sezoně? Opravit potřebuji staré odchlíplé záplaty, spičku+záď, rozlepený spoj dno/paluba a podobné prkotiny, díky kterým klečím ve vodě. Diskusi jsem poctivě pročetl, ale teď nevím, co je vlastně nejlepší: a/ jakou pryskyřici? Je polyesterová M105 TB správná volba nebo je to ta "nevhodná" z drogerie? b/ jakou gramáž sklotkaniny? Díky Reply
|
|_Re: Laminování po sezoně, Chobotnice, 10/21/2014 4:45 PMNo, pryskyřice z drogérie polyesterová asi bude vyhovovat. V drogérii se nedá kupovat epoxidová. Takninu tak cca čtyřstovku. Ale na gramáž se tě v drogerii ptát nebudou. Hlavně před laminovánim bruš, odmašťuj a suš. Na spoj dílů bych koupil skelnou pásku, který se netřepěj vokraje. http://havel-composites.com/sh... A tam se tedá dá koupit i taknina a pryskyřice. Pokud budeš pryskyřici kupovat v tý drogérce, tak se podivej na datum výroby, některý starožitný moc nefungujou. Reply
|
|_Re: Laminování po sezoně, Vladimír, 10/21/2014 9:48 PMTo se dá těžko říct, není díra jako díra. Asi bych odstranil co nejvíc staré tkaniny, u velkých děr dal nejdřív rohož a překryl to jemným plátnem (220). Malé díry skelnou tkaninou, spíš dvě vrstvy jemné než jednu hrubší. Dobře prosytit a předtím sušit a zdrsnit. Jinak, Havel má všechno a je ochotný poradit i dodat, ale poslání stojí víc, než kdyby sis tam dojel. Určitě máš poblíž nějakou laminovnu, kde Ti dají množství, které potřebuješ? Já jsem včera kupoval ve své oblíbené laminovně matroš na novou loď, polyesterová pryskyřice s peroxydem, sklo i pigmentovou barvu za 1.500-, a to jsem si sklo vybral na omak, protože ani u stejné gramáže není sklo jako sklo. Dnes jsem separoval kopyto a stříhal sklo, a zítra ráno s pomocí Boží... Reply
|
|
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Monte, muzsesrdcemkovboje~seznam.cz, 11/21/2011 2:16 PMRozdíl mezi plastem a laminátem v kategorii Vydra je skoro 10 kilo a to je při nakládání na střechu auta ještě pořád safra znát, a to i když každé další lepení ničí BMI index laminátové lodi Vydra je legenda a zejména různá jména lodí by si zasloužila vlastní kalendář . ( Když ho můžou mít třeba kočky a psi ) Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, 11/21/2011 2:28 PMNo zrovna ta Tovární Vydra byla tak poctivá , že ten rozdíl není skoro žádný . Ta moje měla s jednou záplatou na patě 40 kg . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/21/2011 2:42 PMvšak ale taky vydržela skoro to samý jako plasťák :-) Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Monte, muzsesrdcemkovboje~seznam.cz, 11/21/2011 5:07 PMO.K. , máme tu novější verzi Vydry, se 2 šprajcy. U Vydry byl nejdůježitější částí límec: "tenkterejnezalejvá"  Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, zralok~email.cz, 11/21/2011 5:21 PM2 šprajcy mě nikdy nebraly pro mé dluhé nohy . Jejich jedinou výhodou je snadnější vožení porcelána . Každopádně šprajc jako součást límce nepovažuju za zdařilé řešení . Úlohu límce jako nejdůležitější proti zalévání bych také nepřeceňoval . Jsou sice určité situace kdy vlnu zadrží , ale zase tolik jich není . Zajímavě zdokumentování účinku límce otevřenky je zde http://www.zralok.estranky.cz/...Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/22/2011 10:40 AM> 2 šprajcy mě nikdy nebraly pro mé dluhé nohy druhá nevýhoda je, že si háček nemůže lehnout, aniž by si lámal páteř > Jejich jedinou výhodou je snadnější vožení porcelána ... a obecně bagáže ale má to ještě výhodu tu, že se za ně loď dobře drží, když s ní manipuluju sám, a v pohodě jí naložím na auto (teď samozřejmě nemluvím o padesátikilový Orlici, která má taky dva šprajcy, takovej rambo zase nejsem :-)) Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, 11/22/2011 10:55 AMPravda háček jsem nikdy nebyl tak mě to nenapadlo .Ohledně bagáže mě to je jedno jesli dám jeden sud před prostřední šprajc napříč a druhý za a nebo je dám mezi šprajcy . To tvoje nakládání jsem taky používal , než jsem se naučil nakládat na auto radši americkým způsobem na nošení , kde naopak oceníš ten prostřední šprajc a naložím i tu 50 kg loď ač jsem chabrus na záda natož abych byl Rambo Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/22/2011 11:58 AMsudy mezi šprajcy maj tu výhodu, že neputujou po lodi, zatímco když to jenom přiložím k prostřednímu šprajcu, tak musím vázat (navíc dle tvaru sudů i lodi, daj se třeba dát mezi dva šprajcy podélně, kýl mezi nima, zatímco se středním by to nešlo, jde přes místo, kde by ležely, a pod něj by se nevešly) nevím, co označuješ za "americký způsob", jestli nakládání po špici a sunout po zahrádce, tak ne vždy je na to prostor (anebo jsem prostě nešikovnej, ale předem přes kufr to nedávám, a když mám připojenej vlek, tak zadem taky ne, a odpojovat je vopruz, případně přeparkovávat, když stojím v řadě aut, apod.) ale to je detail, na deblovku většinou sám nejsem Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, žralok, 11/22/2011 1:20 PMnjn já sudy vážu už kuli případnému odplavání po kryse .Americký způsob je vyfocen zde http://cervenekanoe.blogspot.c...prostě si to hodíš šprajcem za krk a pak z boku auta na zahrádku jen to nesmí být dodávka . Je to nejšetrnější způsob na má záda . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, kavol, 11/22/2011 3:45 PM"Kánoe obvykle váží mezi 25. až 35. kilogramy ..." jo aha chtěl bych vidět tu šetrnost na záda s mojí Orlicí v principu tam nevidím zásadní rozdíl oproti chycení za dva šprajcy (pokud je člověk nemá tak pitomě u sebe, jako loď na oněch fotkách), akorát je tam navíc zběsilá otočka během zvedání - děkuji, nemusím btw, z toho blogu se mi dělá zle - ten je tak stylovej, až to bolí ... "pádlař" je člověk vyrábějící pádla? Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, zralok, zralok~email.cz, 11/22/2011 3:55 PMja mel jizeru taky 50 kg a byl to jediny zpusob jak ji dostat na auto , manzelka ma 164 cm a nad pas ji nezvedla . Jde to prekvapive lehce ji vyhozpnout na hlavu kdyz se to naucis . Nosim a nandavam takto vsechny lode vcetne kursku co nema sprajc . Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Chobotnice, 11/22/2011 9:35 PMMůže to bejt i dodávka. Ale musíš pak s sebou vozit ještě hliníkový schůdky. Všaks viděls. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, pavel, pavelfojtik~gmail.com, 5/30/2013 11:00 AMNevíte kde by se dalo sehnat kopyto na nějakou větší laminátovou loď? cca 5 metrů? Rád bych si postavil kajutovou loď. Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, Vladimír, vhejtmanek~centrum.cz, 5/30/2013 1:57 PMAhoj, vydru bych na to nepoužíval, je dost vratká.Leda, že bys udělal katamaran. Nevím, na co ji chceš, ale buď bych udělal jednoduché kopyto olaminováním pramice, jakou používají skauti, anebo bych udělal kajutovku v pálavy (baraky) - dvě gymnastické obruče jako vzpěry, plachta přes to a je vymalováno. Odneseš kamkoliv na zádech. Takže, asi by bylo dobré ujasnit si (a dát vědět) jakou a na co tu kajutovku chceš mít, včetně toho, jak chceš řešit dopravu, sezónnost provozu atd. Nějaký ten nápad by se pak ve vodáckém plénu jistě našel Zdraví Vladimír Reply
|
|_Re: kopyto na starou tovární V, pavel, pavelfojtik~gmail.com, 5/30/2013 6:08 PMDěkuji za odpověď. Katamarán nechci. Mám v plánu postavit něco takovéhoto http://batak-pujcovnalodi.cz/i... ale asi tak o dva metry kratší. Tuhle loď mám dokonce k dispocici, takže bych mohl třeba vyrobit kopyto podle ní. Pokud by se dílo zdařilo, chtěl bych těch kajutovek postavit více. Zatím sem jen na dvou lodích dělal interiér, ale samotný kýl jsem ještě nestavěl. Reply
|
Chvála, Chobotnice, 11/21/2011 1:13 PMVladimíre, opět krásný článek! Neboj, laminát ještě nezhynul! Spíš pomalu krystalizuje poznání, že ten plast taky není úplně nezničitelný a že nejšpičkovější lodě jsou i v době plastové vyrobenu z kompozitu. Mimochodem, už jste viděli plastovej sjezďák, nebo závodní slalomku? :-) Reply
|
|_Re: Chvála, Vojta, jancar~hgsport.cz, 11/21/2011 2:10 PM.. no ono to asi hlavně pak bude tím, že tu loď sis sám upatlal a dal do ní srdce... No plastový slalomky a sjezďáky jsou, ale není to holt špice protože těžký...je však pravdou, že se dost lidí začíná vracet ke kompozitu, hlavně mořský kajaky ale i ostatní co ten plast už skoro neunesou (jako já..)oů tom uvažujou. Po OC1M jsem obeslal oddíly jhak to s u nich vypadá s kopytama a odpověděli mi jen kluci z Pardubic a snad ješt jeden a to bylo všechno.... ale věřím, že kopyta jsou někdce založený, i když i my jsme v loděnici pát starejch vyhodili, ale furt by tam 2-3 měli být. Vojta Reply
|
|_Re: Chvála, žralok, 11/21/2011 2:26 PMJe tu ještě jedna možnost . Jezdím Canoah co se nepovedl a místo tří vrstev má jen jednu . Nedrželo to samo pohromadě , ale velké vyšprajcování pěnou a kýlem tomu dalo tvar plnohodnotné lodi a váha je stále příznivá . Mé předpoklady brzkého proražení se nekonaly a loď asi díky vysoké pružnosti slabého plastu vydržela podstatně víc než laminát a i případná oprava je mnohem čistější a snadnější. Reply
|
|_Re: Chvála, padáček, 11/21/2011 2:52 PMJá bych to jako návrat ke kompozitům nehodnotil. Já bych spíš řekl, že se konečně dělají lodě, které jsou laminátové a to nejen závodní, ale i ty turistické. Ono když bylo ve skladbě 30% vláken a 70% pryskyřice, tak ta loď byla vpodstatě spíš plastová než kompozitní. Reply
|
|_Re: Chvála, Chobotnice, 11/21/2011 7:03 PMNemluvě o podloudných výrobcích, kteří ředili pryskyřici, že v ní bylo víc toluénu, než pryskyřice samé, že? Reply
|
laminát není mrtev, Jirka J., 11/21/2011 2:54 PMLehounká otevřenka z kompozitu, to je to, co mě jednou bude zbývat, protože nic těžšího už na střechu auta stejně nedostanu (jestli mě k vodě nebudou muset vozit, až mi seberou řidičák pro přestárlost). Ale přiznám se, že bych spíš "byl u porodu" než abych se pustil do stavby a ničení drahého materiálu sám. Ale dívat se, jak někdo staví moji lodičku, dávat mu "cenné" rady, nosit kávičku a svačinku, jó, to by se mi líbilo. Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Chobotnice, 11/21/2011 6:58 PMKdysi byl můj plán (než to nakonec dopadlo úplně jinak)nechat si u MS composit, nebo u jinejch odborníků nechat udělat skloepoxidovou vydru na zakázku. Prostě si (po konzultaci) zadat skladbu vrstvení, materiál a tak. V čemž se skrývá odpověď na různé příspěvky této diskuze. Kvalita lodě není jen v celkové gramáži, ale ve skladbě, způsobu laminování a materiálu. Je to stejné, jako s těmi svetry - dvě tenké vrstvy jsou lepší, než jedna tlustá. Tak se dá vyrobit loď i pevná lehká. Ale při komerční výrobě asi né laciná. A o tom to je. Donedávna u nás bylo výrobců lodí asi 12 do tuctu (nemyslím Tebe, Vladimíre), kterí mastili někde ve stodole vydry do kdesi opajcnutého kopyta a bylo jim jedno, jestli zrovna laminují loď, se kterou bude jednou někdo chtít vykonat hrdinné skutky, nebo nějaké laminátové trpaslíky. Do toho bych už dnes nešel. Výroba lodí domoróbo se dnes posunula z pozice východiska z odběratelské nouze do pozice čistě hobby. Kdosi se mne ptal, zda jsem si stavěl loď, abych ušetřil. No jako vtip dobré, nicméně jen ten kvalitní matroš stál víc, než běžná nová laminátka v nejbližším general store. Mimochodem, Vladimíre, bratr podnáčelník z pražský Slavie se zmiňoval, že snad maji nějaký bezprizorní kopyto, možná i na singla. Poptám se. Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Vladimír, 11/22/2011 10:58 PMVidím, že Chobotnice ráčí být znalec (koneckonců, Nautilus mluví za vše). V devadesátých letech jsme vyplivli loď vpodstatě každý týden, poslední léta už laminuji sám. Přes co jsem se musel přenést, je spousta různých materiálů, které jsou dnes k mání. Při malé frekvenci stavění ovšem čím větší nabídka, tím hůř, protože člověk se nechá zlákat do neznámých materiálů a místo využití fortelu s jedním známým matrošem je odkázán na náhodu, co jak se vyvede. Rozhodně nejde vědomě za nejlepším výsledkem. Takže jsem opustil práci s neznámými lákavými pryskyřicemi a vrátil se k jedné možná sedlácké, ale spolehlivé a čitelné. I nejlepší výsledek je asi v rozumném kompromisu mezi lehkostí a solidností, dosaženou - jak zde správně zaznělo - ideální skladbou gramáží, zpevńováním namáhaných míst (na úkor jalových ploch), používáním zpevňujících profilů, a ovšem ideální dobou vytvrzování, kdy následující vrstvu skla vytuhujeme teplem z reakce předcházející vrstvy. Jinak: Databáze kopyt - z vašich reakcí si ji dělám já. Pro informaci mohu sám nabídnout slalomového C2 Hartunga (vynikající klasická deblovka), osmdesátku C1 "Bechyňka", a spravuji kopyto C1 "Besy" - prostředkuji kontakt na majitele Luďka Beneše. Laminování zdar:::  Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Vladimír, 11/22/2011 11:21 PMJo a ještě pokračování příspěvku. Ředěním epoxydu toluenem jsem taky prošel, byla to slepá cesta. Sice jsme na deblovku potřebovali asi tak pět kilo epoxydu a loď byla vskutku lehká, ale díry se do ní dělaly asi pět metrů před šutrem, do kterého měla narazit. Mimochodem, byla to loď vlastní (batikovaná, a zničili jsme ji na Loučce). Taky mám v neblahé paměti kalné ráno po stavbě toluenem vylehčené lodi, kdy se probudíte vsedě na židli v dílně, kamna vyhaslá, v ústech chuť olova, a v paměti okno. Vůkol pohřeb mozkových buněk. No a co se týče gramáže - moc vrstev malé gramáže také není ono. Kamarádi ve Varech postavili tímto způsobem slalomovou deblovku, které jsme říkali "Anakonda" - kopírovala při jízdě vodní terén. Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, KubaN, nebesarj~seznam.cz, 11/23/2011 9:16 AMAhoj, no u nás v oddíle jsme tedy až po uši v době plastové. Už si nějak nedovedu představit, jak bych dnešní děti nutil do broušení laminátu střepem nebo pilkou a pak to ještě případně vysvětloval jejich rodičům. Letní tábory jezdíme na plastových deblech, je to praktičtější a nemusí se pak zbytek léta spravovat lodě. Pár laminátů v Loděnici je a šetříme si je na závody, třeba Sázavské pádlo. Kde ale zůstávámě věrni laminátu jsou pramice, používáme je pro pádlování s těmi nejmenšími dětmi. Původně jsme si je stavěli sami, do vlastního kopyta. Časem nám ale nějak odešlo to know-how, poslední pokus byl značně neúspěšný, tak jsme se obrátili na odborníky. Více tady: http://www.lodenice-vltava.cz/...Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, žralok, 11/23/2011 9:58 AMJestli jsem to dobře pochopil z článku , tak jste nestihli jednotlivé vrstvy dát všechny najednou dřív než to zaschlo a v tom by byl kámen nezdaru . Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Kuba N., 11/23/2011 10:13 AMJak jsem psal, těch příčin může bejt víc, ale nejsem na to odborník. Když jsem to pak probíral s p. Řežábkem z Charlesu tak mi psal cituji: "je velmi obtížné stanovit přesnou příčinu toho, proč se vám jednotlivé vrstvy od sebe separovaly, aniž bych to viděl na vlastní oči. Těch příčin může být celá řada a jednou z nich může být i skutečně to, že jste měli pryskyřice s velmi krátkou dobou želatinace a tzv. vám to „odjíždělo“ pod rukama. Pokud by byla ale pryskyřice kvalitní bez vysokého obsahu parafínu, tak by k separaci vrstev dojít kvůli tomu nemělo a pouze by jste měly výsledné pramice těžší, než by mohly skutečně být… Nevím, jakou pryskyřici jste přesně používali, ale pokud to byla polyesterová pryskyřice vyrobená v ČR, tak pak to byla CHS 109, což je tak nekvalitní pryskyřice (přestože není nejlevnější), že to může být právě ta příčina a skoro bych to viděl jako nejpravděpodobnější… Dále to může být použitou tkaninou, která mohla mít špatnou nebo nevhodnou apretaci, mohla v ní být zvýšená vzdušná vlhkost atd… Těch příčin je skutečně celá řada…" Kuba Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Chobotnice, 11/23/2011 1:30 PMDnes je problém u těhle pryskyřic "z drogerie", že mají urychlovač už zamíchaný z fabriky, a človík si ho nemůže dávkovat dle potřeby. Jináč oba základní druhy pryskyřic mají oprvdu tu krásnou vlastnost, že při tvrdnutí se "opotí", vyrazí se na nich povlak vosku. Čili se musí opravdu laminovat mokré do mokrého, nebo předchozí vrstvu odmastit a obrousit. Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, žralok, zralok~email.cz, 11/23/2011 4:39 PMO vosku nevím , ale všude se píše laminovat nejpozději do gelu jinak pryska obrousit pryč a další vrstva aby zase chytala na sklo . Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, Chobotnice, 11/23/2011 5:21 PMNo, laminát, když vytuhne, tak je takovej jako mastnej, stejně jako novej plastovej kýbl a jiný plastový předměty, který jsou na omak takový mastný. No a tahle mastnota ti to vodseparuje. To je prvděpodobně i důvod, proč se loupe gelcoat (pregel) z karponkevlarový otevřenky paní Possumový - že nechali ten gelcoat třeba až do druhýho dne a pak bez obroušení jeli dál.  Reply
|
|_Re: laminát není mrtev, padáček, 11/24/2011 11:08 AMJežišmarjá, odpusťte moji neznalost, ale v životě by mě nenapadlo, že někdo laminuje tak, že nechá předchozí vrstvu napřed vytvrdnout a pak na to patlá další. To je přece naprosto základní věc, že kompozitní díl se nejdřív celý "mokrý" vylaminuje a pak se nechává najednou vytvrdnout. Čím větší díl tedy máte, tím delší pryskyřici musíte použít, aby se to stihlo položit. Reply
|
díky, Vladimíre, mira, 11/21/2011 4:00 PMOpět mi Vladimíre mluvíš z duše a uhodil jsi na moji citlivou strunku - celé dětství se mi vybavilo :-). V době laminátové jsem se už ale považoval za ostříleného vodáka, předcházelo jí ale několik let dřevěných - nejdřív to byly vory, to jsme se s klukama složili na dlouhé hřebíky, po stavbách v okolí nakradli kramle a někde pod Náměští zjara vyrabovali skládku dřeva. Jakým způsobem jsme přežily plavby mezi krama až do Oslavan (tuhle jsme se hádali, jestli jsme pluli dvakrát, nebo třikrát) fakt dneska nechápu, o nějakém riziku Pěti prstů, či splavů po cestě, jsme jaksi nepřemýšleli. Pak jsme si postavili každý svého maňase a to už jsme byli páni lodníci. S laminátem jsem přišel do styku až jako skoro doopravský vodák - třináctiletý člen oddílu. Probíhalo to tak, že v září přijali asi 20 nováčků. Vyfasovali jsme každý dřevěný špalík a šmirgl a dostali jsme za úkol brousit lodě, které v oddíle vyráběli. Dvakrát týdně jsme tuto svědivou kratochvíli do jara vydrželi jen tři. Když přešly ledy, škemrali jsme, že bychom si taky chtěli vyzkoušet to pádlování. "Jó pádlovat? Tak pojďte" Zaklekli jsme na betonové molo a jeli - á-dva-tři, á-dva-tři... No vážně nás první rok na vodu vůbec nepustili! Ale mělo to asi něco do sebe, jenom je jaksi od té doby ze mě sólista - neorganizovaný vodák. Reply
|
Podnět, Vladimír, 11/21/2011 5:23 PMAhoj kamarádi vodáci, dík za četnou diskuzi. Až jsem se lekl, kolik nabídek s kopyty se objevilo. Jednak, že mám od ženy dovoleno postavit ročně jen jednu loď (vylaminoval jsem si alergický ekzém), jednak, že ani moje funkce správce loděnice by mi asi neumožnila přijímat do ní nová a nová kopyta (již tak musím při mých sedmi singlech s naším hospodářem = stran krakorečného = jako když másla ukrajuje). Navrhuji jednu věc ( a možná tím oslovuji Petra Ptáčka, nad všestranností jehož webu se mi občas točí hlava), zda by při www.raft.cz nemohla existovat databáze kopyt (typ, stav, kontakt, půjčovné), s tím, že by se oddíly dobrovolně přihlásily k závazku, že než nějaké kopyto zlikvidují, dají je do nabídky v rámci této databáze. Co na to Petr, co na to vy? Mimochodem, děkuji Petrovi Ptáčkovi za doprovod mého článku jeho forografiemi (nepochlubil se: je vidět, že ho téma také vzalo za srdce). Reply
|
|_Re: Podnět, Petr P., 11/22/2011 6:52 PMFotky lodí jsou z hradecké loděnice. Tyto laminátové parádnice tam ještě mají, ale kopyta jim během požáru loděnice všechna shořela. Co se týká databáze kopyt, tak dělat pro pár kusů něco speciálního se mi moc nechce. Vím, že je to škoda, ale v současné době potřebuji dělat trochu jiné věci a tato databáze by zas tak jednoduchá nebyla.  Reply
|
|_Re: Podnět, Lubor, 11/22/2011 10:25 PMNo to je jasný, i kdyby těch kopyt (a dokonce i se započítáním kopit, co má Ešus) bylo 50, tak se to dá sepsat na jednu stránku a není potřeba žádná databáze. Šetřil bych čas na užitečnější věci, který děláš :-) Reply
|
|_Kopyto s tvrdým, Tvarůžek-hnidopich, 11/23/2011 8:47 AMDovolím si -jen jaksi mimo mísu ( diskuzi) pro Ešuše, Matouše a Libora- poznamenat: KOPYTO se píše s tvrdým Y(kdysi to bylo ve vyjmenovaných slovech po p ...) Reply
|
|_Re: Kopyto s tvrdým, Ešus, psalek~jagacz.com, 11/23/2011 9:29 AMPravda , moje češtinářka se asi v hrobě obrátila. No fujtajbl, to jsem spáchal hrubku. Ešus Reply
|
|_Re: Kopyto s tvrdým, Tvarůžek, 11/23/2011 10:54 AMEšusi-na kopita bych normálně nereagoval, ale zejména u Tebe mne to opravdu překvapilo...  Ale opravdu NIC VE ZLÉM - za Tebe MLUVÍ ČINY a nějaké I nebo Y - dávno, dávno PROMINUTO!!!! Reply
|
|_Re: Kopyto s tvrdým, Lubor, 11/23/2011 10:12 AMBlahopřeju k rychlému chápání :-)))) Nepřemýšlel jsi, proč jsem to vedle sebe napsal rozdílně??? Psal jsem, že všude mají kopyta a k nim se ještě přidají kopita, která má Ešus. Stále ještě nic nechápeš? V součtu bude třeba 37 kopyt nás ostatních a 5 kopit od Ešuse, ještě to nechápeš? No, Ešus moc dobře ví, jak si ho vážím a že s ním rád spolupracuju, tak jsem si z něj trochu udělal srandu. Akorát zase nejsem takovej pan učitel, abych psal "Upozorňuji pana Ešuse, že Kopyto je s Y", ale napsal jsem to odlehčeně. Takže to KOPITA u Ešuse je SPRÁVNĚ, on nemá žádná KOPYTA!!! Začíná nám sezóna zimních témat, lodě, tuning, gramatika... :-) LUbor s U. (ani Libor ani Lybor) Ahoj! Reply
|
|_Re: Kopyto s tvrdým, Tvarůžek-hnidopich, 11/23/2011 11:06 AMAhoj LUbore, pravda-moc jsem nepřemýšlel,ale stačil mi (kupodivu) jen první odstavec Tvé reakce a hned se mi podařilo pochopit "Ešusova kopita" . Další odstavce už jsi nemusel... Jak teď vypadám? . A navíc jsem zprznil i jméno - ani číst už neumím, sakra... Reply
|
|_Re: Kopyto s tvrdým - Pohoda!, Lubor, 11/23/2011 5:13 PMJojo, dyť jen tak plkáme, díky tomu absťáku a nucenému přerušení naší oblýbené činnosti. Co bisme dělaly. gdybi bilo léto? No jezďyly! Teď nám nezbívá než plkat a vzpomýnat.... (Dobrej víkon, ne?) LP Reply
|
Co dodat, Lubor, 11/21/2011 7:47 PMCo dodat? Asi nic, aby se nepokazilo vyznění tohoto nádherného článku. Snad jen potvrzení toho, co tady píše Vladimír i ostatní v diskusi. U mě tedy s malými modifikacemi - u nás se vždycky všichni rvali o Vertexky a Vydry byly až pro druhou ligu našich borců-vodáků-puberťáků - brousilo se vždycky starými listy z pilky na železo, byla to asi nejhorší práce v životě, hlavně v zavřenkách zevnitř - Pádlo je stejně důležité jako loď a já jsem se zaměřil fantazii právě na ně. Lepil jsem z 4 druhů dřeva (lípa, jasan, mahagon, dub) a to bylo něco, narozdíl od lodi to vonělo, nekousalo. Když se někde odhoblovalo víc, tak se to mohlo vyhodit. Jo, to jsem se s váma zasnil... Reply
|
Ano, laminát nezahynul, Címoš, 11/22/2011 8:52 AMJsem taky nakonec zastánce klasických lodí. Plastová Vydra je fajn, ale pro děti, na tekoucí vodu, kde laminát jen trpěl. Ale na putovní tábor? Kam do ní poskládám věci lidí a erár? Od pradávna jsem uctíval laminátovou turistickou otevřenku, které se u nás říká "Müllerka". Prapůvodní dřevěné kopyto, které stavěl pan Müller existuje (stavělo se na něj zvenku), ale bylo někdy v roce 2009 nahrazeno novým, moderním kompozitním kopytem (staví se dovnitř do něj). Poslední loď kterou jsem do něj stavěl ještě ani nevyjela na vodu - je to totiž teprve měsíc a lodi chybí ještě nutná výdřeva. Starou Müllerku můžete okouknout třeba na http://lodenice.ifa.cz/gallery... novou její verzi pak na http://lodenice.ifa.cz/gallery... (modrá a červeno/černá), kde je vidět i porovnání se starou... A když už tak vzpomínám, tak vlastně i svýho prvního singla (japinu) jsem si plácal sám... Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, Vojta, jancar~hgsport.cz, 11/22/2011 9:50 AM... předávám co mi napsali kluci s Pardubic ako jediní (a pak Vsetín, že kopyta už sešrotoval): Takže je k disposici - positivní kopyto na plně otevřenou C2- klasický tvar kopyto, na němž byly stavěny vůbec první laminátové lodě v roce 1957 - positivní kopyto na plně otevřenou C2 - staženo ze slalomoné lodě v roce 1963 (tzv. "němka") - negativní kopyto na krytého letmana C2 v dosti špatném stavu (rok výroby někdy v 70 letech) - negativní kopyto na pokrytou "plzeňku" (autor a rok výroby neznámý), kvalita kopyta nic moc - negativní kopyto na C1 , tzv. gutovka (půcod a čas výroby neznámý. Pozivní kopyta jsou prakticky pro svoji váhu nepřenosná, ale jsou relatně v dobrém stav u a občas se stále ne nich staví. Br. Ahoj, .. tak já zkusím zkouknout co je v Kotvě... V. Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, žralok, 11/22/2011 1:32 PMTa loď vypadá velmi dobře , já propagoval vždycky Jizeru , ale tadle vypadá na tupější špice , což by byla dost výhoda na stabilitu . Od Jizery už jsem , ale také utekl k plastovejm celootevřenkám . Mě už to opravování laminátu definitivně přešlo . Momentálně jezdím na Old Townu scout páč se dá se svými 440 cm ještě slušně singlovat ( jízda se synem a manželkou ) a prostor v celootevřence je bezkonkurenční . Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, Hugo, 11/23/2011 10:48 AMAhoj Honzo, díky za tvoji reakci. Já osobně považuju mileru za vůbec nejlepší univerzální loď. Uveze hromadu nákladu, drží směr, snadno se ovládá a ta stabilita! A co teprve šestka! To je skoro parník a stačí na ni dva lidi a uveze 10. Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, Címoš, 11/24/2011 9:33 AMJednoznačně souhlasím. I s tou šestkou. V našem okolí je dost toků, kde se i takový parník vyplatí. Ze své zkušenosti vím, že se na šestce dá i za jízdy vařit grog a podávat občerstvení. Viz náš neobvyklý výlet na podzimní Vltavu - průjezd a průtah ;o) Prahou... Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, Had, Had~kajaky.cz, 12/1/2011 9:35 AMAhoj koukal jsem tak mulerka je dost podobná Orlici,na kolik vyjde stavby lodi svépomocí a kolik času je na to potřeba?,jedna taková krásná lod by se mi do výbavy hodila,dalo by se to kopyto pujčit nebo to nějak vymyslet a tu lod si postavit:))díky za info Had Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, Címoš, 12/1/2011 10:12 AMAhoj, Cenu ti reknu orientacni, dobu staveni vcelku presnou. Materialove na penize vyjde takovahle lod na 6tis. S tim, ze budes mit limec laminatovy a vyztuhy z korematu. My ted stavime jednu s drevenym limcem a hlavni vyztuhou (kylovym prknem) klasika drevenym. Ta bude samozrejme drazsi o cenu dreva a praci truhlare na nem stravenou. Cca rozdil 2tisice. Reply
|
|_Re: Ano, laminát nezahynul, žralok, 12/1/2011 10:35 AMLoď je to zajímavá a na turistiku bych ji bral víc než jiné , ale na maratony bych radši scháněl tu Orlici Reply
|
Laminátky, Ešus, psalek~jagacz.com, 11/22/2011 10:41 AMTaky si občas, zejména pokud vidím dnešní vztah mezi vodákem a lodí, zavzpomínám na chvíle, kdy se rozšroubovávalo kopito, a kdy jsme s napětím čekali, co jsme to vlastně uplácali. na to , kdy se nakonec vyloupla z kopita nádherná panenka, kteroujsme si pohladili. Vzpomínám na heirarchii v týmu, kde nejnižší vrstvou byli stříhači s nůžkama, pak míchač, co musel mít vždy připravenou prysku až po vládce štětců, co buzerovali a honili všechny dokola, furt chtěli po střihačích, aby jim pokládali tkaninu, nadávali na neostřihnuté útky, občas nařídili /v zimě/ otevřít dveře, pak zas zavřít, tu chtěli prysku, tu ostřihnout kus skla, Nebo na sprostá slova, co člověk řval při přelepech, když mu pryska kápla do vlasů. A střihači záviděli těm výše postaveným, a chtěli, aby se z nich časem stali ťupovači, vládci štětce, co rozhodovali kam co dát. Prostě když byl tým sehraný, tak to byl koncert, na jehož konci byla ta hlaďounká, krásná, lehounká LOĎ, kterou všichni láskyplně opečovávali, kterým se až srdce zastavilo, když potkala první šutr. Tohle vždycky trvalo až do první záplaty. Pak to nějak mizelo, až nastal čas se staré lodě zbavit a celý koncert opakovat. Dneska už si neuvědomujeme to kousání skla, smrad ředidel, upatlané ruce, zalepené vlasy, ale uvědomujeme si /aspoň nostalgici/, že jsme si těch našich lodí nějak víc vážili. Že pro nás nebyly jen kusem plastu, co si koupíme, ale prostě naším dílem, kusem našeho já. Že to prostě byl kus řemesla. A to mi snad chybí nejvíc. A pro naše mladé už je to dávnověk, prehistorie, protože v době, kdy se lodě stavěly vlastníma rukama, tak snad někde ještě běhal praotec Čech. Někdy zvažuji, že z výchovných důvodů bychom s nimi měli zase jednoho debla postavit. Kopito na Bohemku bychom snad ještě někde vyhrabali. Ešus Reply
|
|_Re: Laminátky, Matouš, 11/22/2011 2:32 PMEšusi a další vodáčtí pamětníci. Též si dovoluji o sobě tvrditi, že i já patřím mezi ty, kteří uplácali nejedno plavidlo vlastníma rukama a mají k němu citový vztah. Vodácký světe div se, ale dokonce v jedné nejmenované dětské vodácké loděnici ŠÁN i v roce 2011 spatřila světlo světa zcela zbrusu nová laminátová devítikánoe = C9. Pokud se mapují vodácké archivy kopit, tak dávám k dobru, že vím o pečlivě uloženém kopitu na již výše zmíněnou C9, dále pak C2 - zvaný tučnák a ještě jedno malinkaté na kanoepolový kajak - KP K1. Jo a když jsme v tom mapování, tak není to tak dávno, kdy jsem pátral po třídílném kopytu na Vydru s vertikální dělící spárou (ve dně). Bohužel jsem se nakonec nedopátral na všechny žijící majitele. Tak kdyby na něj někdo narazil, tak pošlete fotku či kontakt. Matouš PS: Všechna tyto kopita by jistě zasloužila čestné místo ve vodáckém muzeu. Chtělo by to jen prostory a pár nadšenců co by přiložilo ruku k dílu. Reply
|
|_Re: Laminátky, Ešus, psalek~jagacz.com, 11/23/2011 9:28 AMNo fuj to jsem napsal hrubku. Samozřejmě že se kopyto píše s tvrdým y. No, člověk holt občas spáchá hrubku, že by to vydalo na kouli z diktátu Reply
|
Rotomod, Monte, muzsesrdcemkovboje~seznam.cz, 11/22/2011 4:38 PMPro Žraloka - zahlédl jsem na fotkách i Rotomod  a hned mi naskočil úsměv na tváři . Hmotnost Rotomodu možná přesahuje nosnost střechy osobního automobilu ?!:-) Na tuto "blbovzdornou loď" se nedá jen tak zapomenout. Reply
|
Chvála front na banány, padáček, 11/22/2011 5:51 PMMě zase chyběj fronty na banány. Tuhle když jsem nakupoval v obchodě, tak mi přišlo líto, že dnešní mladí jen tak přistoupěj k přepravce a vezmou si banány do košíku, jako by se nechumelilo. Tak jsem si jen tak cvičně postál 3 hodiny u tý přepravky a až potom si vzal ty nejhnusnější co na mě zbyly. Hned mi pak doma líp chutnali, když jsem věděl jaké úsilí mě stálo si je koupit. Jó, jó, kdepak je konec kubánskejm pomerančům ... Reply
|
|_Re: Chvála front na banány, Ešus, psalek~jagacz.com, 11/23/2011 9:31 AMSice se nedaly oloupat, ale jak byly sladké- mňam. Reply
|
pádla, Chobotnice, 11/23/2011 3:32 PMJo a vom vo dvoudílnejch kopytech na listy pádel. Reply
|
Pěkný sajrajt, Michal, 11/30/2011 5:37 PMLaminát je pěkný sajrajt. Teď jsem s nim pár dní dělal a nikdy více. Co je na tom krásného, když si člověk zničí zdraví a na vodu potom nemůže? Není až tak důležitý vztah k lodi. Podstatný je respekt k řece, k přírodě a ostatním lidem na vodě. Reply
|
|_Re: Pěkný sajrajt, Vladimír, 11/30/2011 6:26 PMAhoj, laminát sajrajt je. A pokud s ním člověk neumí dělat (anebo to podcení - to je můj případ), opravdu si tím zdraví poznamenat může. Ale při respektu k BOZP taky nemusí (jak píše Chobotnice). Ale i s ekzémem z epoxydu už na vodu jezdím řadu let - a 25 letos sjetých řek myslím nenasvědčuje nějakému zdravotnímu omezení. Dovolím si trošku polemizovat s nedůležitostí vztahu k lodi. Má to souvislost s úctou k výsledkům práce, s úctou k věcem, které mi umožňují na vodě jezdit, a konec konců i s úctou k dovednostem, které se člověk musí naučit, aby pořád nespravoval díry, které by neudělal, kdyby se uměl vyhnout. Zkrátka s úctou k hodnotám. Já vím, že je to subjektivní názor a postoj, který vyvěrá z vlastní zkušenosti a osobního naladění. Možná se ve mně vzbouřily vzpomínky na (lehce alkoholizované) taky vodáky, kteří rvou plast anebo gumu přes mokrá suťoviska a pokládají to za projev osobní povznesenosti a síly. Neber si to však osobně - na respektu k řece, k přírodě a k ostatním lidem na vodě se určitě potkáme. A že já k tomu navíc přikládám i to vodácké náčiní - holt, takový jsem. Myslím, že na tom není nic špatného. Zdraví autor článku Reply
|
|_Re: Pěkný sajrajt, kavol, 12/1/2011 10:04 AMheh, podnapilí přes mokrá suťoviska ... mno, a co zcela střízlivej člověk z půjčovny rvoucí plastovky po párech na suchým žulovým schodišti? s tou úctou k výsledkům práce je to těžký, když dneska číňan seká jeden šmejd za druhým a našinci se nevyplatí ani dělat vlastnoruční triviální opravy a radši si koupí krám nový - u spousty věcí jsme si zvykli, že je to prostě spotřební zboží a nové se kupuje aniž by se to staré opravdu rozbilo: co by vyřešila například výměna baterky, mění se celý přístroj, typicky u mobilů; inkoustové tiskárny se kupují nové, protože komplet sada cartridgí stojí víc než celá tiskárna i s nimi, atd. mám v poslední době docela problém, když mi třebas někdo pomáhá s lodí, tak ho přesvědčit, že jí má fakt zvednout ještě o pár centimetrů výš, anebo udělat ještě jeden krok do vody a položit špici na hladinu dál, aby se vyhnul štrejchání o šutry, jinak jeho dobrá vůle přichází vniveč a pomoc je dosti kontraproduktivní, když mi tu loď při tom zničí (že je ta loď mnohem starší než já a že jí nehodlám po sezóně vyřadit jako to dělají půjčovny zní jak z pohádky ...) Reply
|
|_Re: Pěkný sajrajt, padáček, 12/1/2011 1:25 PMAno, práce s kompozity je svinská a nezdravá. Není to jako třeba práce se dřevem. Ale poškození zdraví se dá bránit. Jenže to chce nejen investovat do pracovních kombinéz, rukavic a ochraných masek, ale ideálně i do patřičné vzduchotechniky. To se ale amatérovi nevyplatí a v tom ten sajrajt vězí :( Co je ale horší je praktická nemožnost recyklace starých lodí. V tom jsou na tom ty "bezduché" plastové lodě z půjčovny mnohem k přírodě šetrnější. Málokdo si to v nostalgickém rozpoložení při pohledu na pracnou laminátku uvědomuje, ale ta loď představuje nebezpečný a neupotřebitelný odpad. Reply
|
|_Re: Pěkný sajrajt, Vladimír, 12/1/2011 2:03 PMTomu, pravda, nelze oponovat (i když jsem se snažil něco vymyslet). Snad jen, že vše je relativní. Reply
|
|_Re: Pěkný sajrajt, Monte, muzsesrdcemkovboje~seznam.cz, 12/2/2011 9:20 AMNo vidíš , to mě nenapadlo . Plastový lodě z půjčoven byly v minulém životě asi plastovými lahvemi a proto chtěj bejt pořád plný vody ( asi si to geneticky pamatujou ) Reply
|
Laminats is not death, Had, had~kajaky.cz, 12/1/2011 9:41 AMLaminát neni mrtvej ,to když to brousíš tak si myslíš že spíš umřeš na uškrábání:(je fakt že klaminátky maj většinou svoje jména asi je to daný tou péčí a láskou při výrobě ,je taky fakt že jedne na vodáka v laminátce když ho potká kouká asi trochu líp ,a usměje se to ahoj ti pak jd ez huby náko líp.))Had Reply
|
|_Re: Laminats is not death, jozka, 12/6/2011 1:00 PMAsi jsem divnej, ale na laminat jsem si celkem rychle (rok nebo dva) vypestoval imunitu, takze mi dneska nevadi. Jo a hodilo se mi to pri prestavbe baraku (izolace) :-) Reply
|
|_Re: Laminats is not death, Vladimír, 12/6/2011 1:25 PMBarák jsem stavěl taky, ale izolace z laminátu bych vynechal. Časem se vlivem okolního prostředí začne měnit jeho kvalita a sákne. Dělal jsem z laminátu vnitřní izolaci do truhlíků na kytky a mám tuto zkušenost. Nicméně, zadařilo-li se Ti, budiž Ti přáno. Reply
|
|_Re: Laminats is not death, Chobotnice, 12/6/2011 10:16 PMJestli on nemyslel sklo a né prysku. Sklo na izolaci baráku už ovšem zdaleka není, co bývalo a to dnešní prakticky nepíchá. S pořádným broušením rozlezlé laminátky se vůbec nedá srovnávat. Reply
|
|
|
Vladimíre, Chobotnice, 12/7/2011 1:53 PMVladimíre a nechceš se zde pochlubit nejnovějšími úspěchy v laminování? Reply
|
|_Re: Vladimíre, Vladimír, 12/7/2011 2:42 PMDík,raději až na vodě, takže Chrudimka anebo Doubravka. Mimochodem, mohli bychom si dát sraz s našimi plavidly i jinde než na OC manii. A splout si to společně. Třeba na té Doubravce? Reply
|
|_Re: Vladimíre, Kmochacek, 12/7/2011 7:47 PMže by nějaká SOCKA? S(panilá)OC K(amarádská) A(kce)? Reply
|
|_Socka, Vladimír, 12/7/2011 10:55 PMAno ano, bylo by možné udělat třeba na Doubravce defilé našich plavidel, na Martinovi vybírat vstupné, aby bylo na laminát Reply
|
|_Re: Socka, žralok, 12/8/2011 6:23 AMDoubrava prověří kvalitu laminátového výrobku velmi spolehlivě , tam je mi líto i plastu v tom kameništi Reply
|
|_Re: Socka, Vladimír, 12/8/2011 8:18 PMTož nevím, tam mám na laminátu problém jen někdy nad Martinem, když se ve splavné dráze šprajcne nějaká guma a člověk to musí řešít přeskakováním šutrů vpravo, a pak na všech jezech pod Martinem (ty se ale nemusí jezdit, že) - Reply
|
|_Re: Socka, Ešus, psalek~jagacz.com, 12/14/2011 9:51 AMZrovna vloni jsem skoro litoval, že můj kajak nemá bodliny jako ježek. Nad Martinem guma šprclá přede mnou , vedle mne, na mně, jen pode mnou šutry. Spousta lidí na tom zjevně seděla jen za účelem konzumace alkoholu, bez zájmu cokoliv dělat s tím bidlem, co mu někdo vrazil do ruky. V tu chvíli moc mých sympatií neměli, navíc většina pantátů a panímám rozhodně nebyla vodáckými nadějemi do budoucna, co to jen neumí. Bohužel ale nám nezbývá, než před těmito gumovými válci prostě rychle uhýbat, a doufat, že se to přeci jen někdo z nich nakonec naučí. A to je moje velké přání do Nového roku. Ešus Reply
|