Armáda na Vltavě, Zdeněk, 9/20/2013 8:31 AM
Před mnoha a mnoha lety, bylo to v 81.roce (to jem byl na Vltavě naposledy, neb jsme ji už tehdy uznali za přelidněnou), jsem na Vltavě zažil velmi podobnou příhodu. Poslední den plavby, z Dívčího kamene do Budějic, kde jsme ještě ten den museli dotáhnout loď na nádraží, podat ji k přepravě a chytit ten poslední vlak, kterým se dalo rozumně - tedy zhruba za půl dne - dojet k nám, do severních Čech,jsme rovněž narazili na armádu.
Někde kousek nad Budějicemi, v nepěkném, líně tekoucím a hlubokém úseku už z dálky vidím, že proti nám v řece pluje něco velkého, kouřícího a řvoucího. Když to připlulo blíž, vidím, že to je obrněný transportér, nejspíš to byl plovoucí TOPAS (OT 62 - ale to vám, co už jste nebyli na vojně asi nic neříká), ve věžičce seděla "guma" (rozuměj velitel vozidla, důstojník z povolání) a zle na nás hleděla, co se tam pleteme, když oni zrovna cvičí překonávání Rýna.
Ta věc před sebou valila dost velkou vlnu, snažil jsem se tedy co nejdál vyhnout, jenže transportér mířil pořád přímo na nás, nebo se mi to alespoň tak zdálo. Bylo to v dost úzkém místě, už jsem byl skoro u břehu, bestie pořád směřuje na nás, vidím že "guma" začala řvát a zmizela v poklopu ... skoro na poslední chvíli transportér uhnul a minul nás tak o dva metry, vlna nás chytla bokem a docela nám pěkně šplouchla do lodi. Z transpotréru byl slyšet řev "...ty kokot zchromlý, čo to robíš ...", šofér buďto usnul, nebo nečuměl na cestu, nebo nás ze své úzké výhledové štěrbiny proti břehu nezaregistroval a teď dostával pojeb. Museli jsme na břeh a vylívat loď, armáda v klidu odfrčela dál proti proudu, obrana vlasti měla tehdy nejvyšší prioritu. Občas si s mým tehdejším háčkem - dnes manželkou - na tuhle příhodu vzpomeneme.

A z ostatních reakcí zde vidím, že Vltava se od té doby změnila ještě dále k horšímu, asi ještě nějakých dalších 30 roků počkám, než tam zase zavítám ...
Ahoj