Ani jsem původně o naší příhodě nechtěl nic napsat, ale po shlédnutí zpráv jsem změnil názor. Třeba jste i vy viděli reportáž o hazardujících vodácích, kteří zachránili hazardujícího řidiče, a říkali jste si, co se asi stalo. Rád bych proto vysvětlil situaci, že se nejednalo o žádné hazardující vodáky, ale o dobře vybavené a zkušené vodáky, kteří nejeli za žádné povodně a ani nijak neriskovali (natož hazardovali) narozdíl od řidiče.

Deště zvedly hladiny v okolí našeho baráku, a tak jsme v sobotu vyrazili na běžně nesjízdné potoky. Volba padá na Zlatý potok, který už dlouho neměl vodu. Stav vody byl cca okolo 4 kubíků, což už nebyla žádná povodeň. Navíc v našem úseku, který teče převážně v lesnatém údolí, neměl ani nikdo z místních problémy s vyplaveným barákem či zahradou. Potok zůstal ve svém korytu a žádnou škodu nezpůsobil. Rozvodněná voda byla až o několik desítek km níže, kam už se stejně nikdy nejezdí, a kde je více rovina.

Potok znám, ale mohou hrozit padlé stromy

Přijíždíme do Kounova a hledáme místo na nastoupení. Vím, že kousek níže je lávka, kterou nejde podjet, a tak raději přejíždíme níže a nastupujeme až po ní. Voda už hodně opadla, ale stále má sílu. Je to trochu splachovadlo, které od jisté doby nemám moc rád, ale nic, s čím bychom si nedokázali poradit. Jelikož jsem potok jel již několikráte, vím, kde jsou stupně a jezy, ale zde mohou hrozit i stromy. Taky že jo.

Co je to za modrou krabici uprostřed řeky?

Za jedním takovým mackem, který poměrně náročně přenášíme po skalách, přichází rovinka. Co to tam na konci je? Je to nějaké modré a trčí to asi metr nad vodou. Petr, který jede jako první, zastavuje nad modrou krabicí ve vracáku. Zajíždím k němu a už rozeznávám, že se jedná o auto utopené v potoce. Říkám si, že to tady asi někoho smetlo během větší vody včera, ale najednou vidím uvnitř pohyb. To snad ne, tam jsou lidi.

Už jsme venku z lodí a rozdělujeme si úlohy. Petr volá hasiče, já vyndávám házečku s karabinou a jdu jako upoutanec k autu. Ostatní mě jistí. V autě vidím dospělou osobu a asi 3 leté dítě. Petr se domlouvá s hasiči, ale určit naši polohu je těžké. Jsme uprostřed lesů a nikde žádná normální cesta. Já se přesunuji proudem k autu a pán mi okýnkem, které musel rozbít, podává kluka. Vnitřek je již z půlky naplněn vodou a hrozí úplné zalití, pokud by se auto ještě více posunulo.

Záchrana proběhla rychle, auto strhl proud

Kluka beru do náruče a proudem se vracím zpátky ke břehu. Tam si ho berou ostatní a já se vracím zpět k autu. Mám obavy, aby se auto po odlehčení nějak nehnulo. Pán je již venku z auta a rychle se snaží dostat k mému jistícímu lanu. Po něm šplhá na břeh, a pak jdu i já. Všichni jsou v pohodě a bez zranění.

Pán nám pak vypráví, že chtěl řeku, jako vždy, projet přes brod, ale proud začal jeho terénního Nissana strhávat, až ho to odneslo z brodu. Tam čekal a bál se cokoli udělat. Byl uprostřed řeky, v lesích, nikde nikdo a auto se plnilo vodou. Jako mávnutím proutku jsme po cca 15 minutách od nehody jeli my.

Byla to neuvěřitelná náhoda

Znovu voláme hasiče, že jsme lidi již vytáhli, a pán jim upřesňuje polohu. Jde jim naproti k cestě, aby to lépe našli. Za chvíli slyšíme sirénu a lesem jdou hasiči. Cesta není zrovna ideální a tak se jdou raději podívat. Ještě se s nimi bavíme o možných způsobech vytažení auta a jdu naposledy do vody, abych zkusil najít oko auta pro vytažení. To se mi nedaří, a tak se vracím, balíme věci a po chvíli odjíždíme. Tady už nás nikdo nebude potřebovat.

Když jsme se o tom posléze bavili, bylo to neuvěřitelné štěstí. Kdyby nebylo tolik míst na přenášení a prohlížení, byli bychom asi dávno dole a pán by v autě, uprostřed rozvodněného potoka, zůstal trčet hodně dlouho. Neměl u sebe mobil, a proto si nemohl ani přivolat pomoc.

TV zprávy - hazardující vodáci

Až druhý den zjišťuji, že jsme byli ve zprávách. Na Primě (24 minuta záznamu) proběhla hláška, že hazardujícího řidiče zachránili hazardující vodáci, kteří potok sjížděli. Jak jsem psal v úvodu, zde se o žádný hazard nejednalo. Velká voda (záměrně nepíšu povodeň, protože zde ani nebyla) již dávno odtekla. O něco lépe jsme dopadli na Nově (od 16:30 záznamu).

Má to i druhou stránku věci. I když se z naší strany nejednalo o žádný hrdinský čin (záchrana byla poměrně snadná), to, že sebou vozíme vybavení – mobil, házečky, karabiny, vestu s popruhem, lékárnu … se prostě může hodit.

Petr