A jsou tady velikonoce. Je ráno, a jelikož jsem se nedostal na původně plánovanou Moravici, volím nouzový plán, abych alespoň jeden z těchto dnů byl na vodě. Po shlédnutí stavů na Moravě a domluvě s partou od Jíchy, kteří se pohybují v Jeseníkách a na Moravici, volíme pro tento den společný sjezd horní Opavy. Stav vody v Krnově ukazuje něco okolo 13 kubíků, což mě naplňuje optimismem, že by mohl být sjízdný i nějaký z přítoků Opavy.

Sraz máme ve Vrbně, a tak jedu nejprve okolo Branné. Zjišťuji, že vodu nemá, ale že hned na začátku Jindřichova u mostu staví novou budku s vodočtem. Sláva, bude další o něco přesnější určení vody jak na Branné, tak i po odečtu z průtoku Moravy v Raškově - orientační hodnota - pro nejhořejší část Moravy. Vodočet má být dobudován někdy ke konci roku a mám ho již přislíben od povodí Moravy k dodávání spolu s dalšími.

Přejíždím kopce a sjíždím do údolí, kde začíná Střední Opava. Vodu nemá skoro žádnou, a tak si určitě můžeme nechat zajít chuť i na další přítoky Opavy. Potok je to však velmi pěkný - solidní spád, pěkné lesnaté údolí, dobře přístupný ze silnice a stromů v něm je velmi málo.

Přijíždím do Vrbna, kde se setkáváme u nádraží. Zajíždíme k mostu a upřeně hledíme na to, čemu se říká dobrá voda na sjízdnost. Bohužel v řece není ani 8 kubíků a zdá se mírně nesjízdná. Nechápu, kde může nabrat do Krnova tolik vody, když tam žádný velký potok není. No, co tedy dále. Když už jsme tady, volíme sjetí. Vybalujeme věci, hurá do gumy a řeky.

Po pár stech metrech se začínají objevovat zajímavé stupínky. Díky malému stavu vody není problém je sjet, ale když by zde valilo o pár kubíků navíc, mohlo by to být dost zajímavé. Jistě by se pod nimi tvořil vývar. Jak postupně sjíždíme řeku, zjišťujeme, že v přírodním korytě je vody dostatek a dá se bez problému jet. Jenže jakmile přijde uměle rozšířené koryto, je vody občas nedostatek. Na tu bídu se ale jen jednou muselo vylézat z lodě a přestrkat jednu mělčinu, jinak to docela šlo.

Po seskákání mnoha stupínků a přenesení jednoho vysokého jezu se blížíme do Karlovic. Tam je u mostu vodočet, který je ve správě CHMU. Na něm je 80cm a pro dobré minimum stanovujeme hodnotu 85. (Po příjezdu domů předělávám sjízdnost u Opavy na tento vodočet, i když je jen jednou denně, zatímco z Krnova mám aktuální stav každou hodinu. Škoda, že nemá takovou vypovídající hodnotu.)

Hned pod vodočtem následuje další stupínek, který je nově opraven a u kterého je i průchod pro ryby. Někteří ho s drncáním sjíždí, někteří volí cestu přes stupeň. Pak již dojíždíme do Nových Purkatic, kde před silničním mostem je opět další nově opravený jez s rybím průchodem. Jez je kolmý a vysoký asi 3m. Pod ním ale není za tohoto stavu žádný vývar, a tak někteří váhají, kudy jet. Já průkopnicky volím rybí průchod, ale šťastná volba to nebyla. Teklo v něm málo vody, takže jsem se naopak musel velmi snažit a odpichovat, abych nemusel vystupovat. Když to viděli ostatní, volí cestu skokem. První dva skáčí bez problémů, pak však najíždí Jícha se svými odhadem 90 kg a více (snad jsem to odhadl dobře). Nájezd, letecký den a tvrdé přistání. Ještě pár vteřin vydrží zapíchnutý kolmo do dna, než se mu podaří uvolnit. Něco povídá o "nárazu na tvrdo" a o jeho nohou. Při pohledu na splácnutou špici kajaku je to všem jasné.

Zde se rozhodujeme, že pojedeme až do Široké Nivy. Opět tam, kde je koryto uměle rozšířené a břehy zpevněné, je málo vody. Pod Pochní ale přichází pěkné místečko, které tam nikdo moc nečekal. V tomto lesním úseku již koryto není regulované a tak voda docela teče. Kaskáda je dvojstupňová a v závěru napravo leží strom. Prý bývala větší, než ji povodeň v 97 trochu omlela. Pod kaskádou je docela pěkné místo vhodné i pro rodeáře. Zde trávíme trochu času a poté již míříme za všelijakých pokusů o udělání někoho (hlavně mě) do Široké Nivy. Jako poslední zpestření přichází na jezu. Je dvojstupňový s poměrně dobrý průjezdem za tohoto stavu vody. Při větší vodě by byl válce pod prvním stupněm poněkud silnější a jen těžko by se hledala rychlost pro skok druhého. Všichni to zdolávají bez problémů a posledních pár set metrů do výstupu to i docela dobře teče.

Opava je pěkná řeka a velmi rád si ji zopakuji s trochu větší vodou. Díky povodni z roku 97, kde toho opravdu asi mnoho nezůstalo, jsou jezy většinou opravené a s rybími přechody. Koryto je většinou ve městech a vesnicích uměle rozšířené a vysypané kamenem. Taktéž mosty a domy září novotou. Za větší vody budou stát za to i přítoky, ale to by chtělo pořádné tání nebo deště.

Petr