Úsek: Milovy most ( 591 m n. m.) - Kučerův mlýn (most, ř.km 147,3) (552 m n. m.) 8km ZW-WW II, spád 4,9‰ při LG 117cm (4,5m³/s)

Rozdíl mezi extatickým zážitkem a jistým pocitem zklamání a neuspokojenosti může být v několika centimetrech. To vám potvrdí každá vodačka, o vodácích nemluvě. Mluvím pochopitelně o vodních stavech ...

Tak i vodní stav na horní Svratce, přestože byl ještě vysoko nad minimem, přesto klidně mohl být trochu „delší“ pro dokonalý zážitek. Nicméně my, o kameny života omlácení vodáci, jsme se velmi radovali i z toho, co bylo k mání. Toť kouzlo spokojeného života – brát a pokorně děkovat za to, co je momentálně maximem možného. (to je rada starších zdarma :-) )

Ovšem horní Svratka je kouskem řeky, který uspokojí i mnohem víc než jen minimální požadavky. Splutí tohoto kousku vody není žádný náhradní program – Svratka je plnohodnotná řeka, s unikátní přírodou, kterou nevidíte jen tak někde. Pokud to vodní stav dovolí je horní Svratka zajímavou vodáckou možností. Tok je nepoznamenaný „vodáckým“ průmyslem a krajiny Vysočiny kouzelná. Průzkumníkům se nabízí tok Svratky už přímo ze Svratky, případně až z Herálce (mimo běžnou kilometráž). Už v Herálci je řeka široká ke čtyřem metrům. V tomto úseku je při tání sjízdná dokonce častěji, než peřejnatý úsek pod Milovami.

U Milov se stává ze Svratky mokřad

Celý úsek od Herálce do Milov je minimálně 13 kilometrů dlouhý a je dobře dostupný po silnicích. Řeka občas meandruje a dosahuje obtížnosti kolem WW I. Ovšem kolem Milov na trase číhá neobvyklá přírodní překážka. Od Moravských Křižánek se řeka postupně rozlévá do rozsáhlého mokřadu, který je pro vodáky prakticky neprůjezdný. Troufám si říct, že na jiných našich řekách náhorní mokřad v takové velikosti nenaleznete. Řeka je tady bludištěm meandrujícím v lukách a vrbičkách.

Dovolil bych si tipnout, že tohle území bylo kdysi náhorním jezerem, které je dnes zanesené a plné mokřadů a vlhkých luk. Totálně zatarasené koryto je kompletně neprůjezdné, takže plavba je prakticky vyloučená. Pravděpodobně úmyslně se nechává toto území svému mokrému osudu, protože jako biotop je unikátní. Při vyšších stavech se řeka rozlévá do luk a bažin v okolí. Najít vlastní řečiště je v zatopených loukách docela obtížné. Poznáte ho jen podle líného proudu, ale ten zase blokují desítky křoví a stromů. Při dostatečném vodním stavu je asi nejlepší jet zkratkami po loukách, ovšem to je zase často nemožné pro malou hloubku a trsy zatopených trav, které vás velmi účinně zastaví. Pak zbývá jediné – vystoupit z lodi do studené vody a brodit se k dalšímu hlubšímu místu.

Na konci Milov už začíná peřejnatý úsek

Vše se záhy změní, když říčka tuto náhorní planinu kolem Milov opustí. Voda se postupně vrátí do jednoho řečiště a je krásně vyčištěná neuvěřitelně účinnou přírodní čističkou mokřadu.

Od ústí Blatínského potoka, kde zhruba končí rozliv mokřadu je dolů ke Kučerovu mlýnu už jen asi 5 kilometrů. Protože na prvních třech kilometrech v mokřadu řeka nadmořskou výšku moc neztratila, spád následujícího úseku se rázem vyhoupne na zajímavých 7 promile, což už slibuje rychlou a peřejnatou vodu.

Údolí se prudce zařízne mezi svahy a řeka se sklopí do solidních peřejí WW II. K nástupu na tento úsek je možno hledat cestu z Českých Milov. Nejlepší peřeje začínají pod pěší lávkou žluté turistické značky, podle které se také dá dobře orientovat. Od silnice je žlutá značka skoro jediná cesta, kudy k řece.

V peřeji je soukromá lávka s kamerami a ploty pod proudem

Podél břehu se k peřejím dostanete obtížně.

Na levém břehu jsou soukromé pozemky chat s ploty až k vodě. Jen přímo od lávky se skrz smrčinu dá prodrat na neznatelnou příbřežní stezičku. Pravý břeh je neschůdný a skalnatý. Přímo v peřeji je zcela nová soukromá (!) lávka, kterou si majitel zajistil zákazem vstupu, kamerami, mříží a brankami na obou koncích lávky, které jsou navíc (dle cedule) připojeny k elektrickému ohradníku. Majitel se pravděpodobně těmito jemnými náznaky snaží cosi naznačit.

Pod Březinami se už tok společně s adrenalinem uklidňuje, ale plavba je stále rychlá a zajímavá. Určitě stojí za to pokračovat mnohem dál, než jen ke Kučerovu mlýnu, kde jsme pro pokročilý denní čas skončili my.

Šakal