| Diskuse nad článkem |
Šmankote, Jana E., 7/30/2011 4:51:16 PMTo je náááádhera!!!! Tolik poezie jsem tady nečekala. Vlastně čekala, kde jinde, než mezi vodáky :-) Reply
|
Re: s lodí busem, Vladimír, 4/14/2011 8:37:31 PMAhoj Kmocháčku, Želivka byla jedna z mých prvních řek. Jel jsem na ni na tři dny o Velikonocích 1970 jako tělíčko se starými mazáky Pavlem Špičkou a Edou Zavadilem ze Zbrojovky Brno. Dal jsem si tehdy u turistů přestávku od slalomu a pochopitelně jsem se cítil o dvě kategorie vejš. První den jsme jeli Želivku a byla nádherná, opuštěná a přírodní jako v Kanadě. Bylo sněžmo a užili jsme si takové té konstruktivní zimy na řece. Druhý den jsme jeli za povodňového stavu Trnávku. Ukazoval jsem během plavby starým turistickým mazákům své slalomářské dovednosti tak dlouho, až mne voda v kajaku namotala na strom. Takže mne vytáhli, vysvlékli do trenek (vše bylo mokré a neopreny v roce 1970 jaksi nebyly), posadili do kajaku a odšoupli do proudu. Vše další už byl horor na pokračování. Mokré trenýrky mi přimrzly k sedačce. Několikrát mi ze zmrzlých rukou vypadlo pádlo, jednou nad jezem (sjel jsem ho). Plavba za soumraku skrze zatopený jehličnatý les patří dodnes k mý špičkovým vodáckým zážitkům. Pamatuji, že některá místa jsem ve sněhu přetahoval bosky jako Zoja Kosmoděmjanská. Některé věci raději nepamatuji. Když jsme dorazili k silničnímu mostu, kde nás mělo čekat auto, nečekalo (řidič někde v teple usnul). Já, sedě v trenkách a triku v zasněžené večerní krajině, usnul otupěním taky. A pozor: Trnávku jsem tehdy jel na kajaku, ambiciózní dorostenecký slalomář. Od té doby - a je to 41 let - jsem v kajaku neseděl. Jakékoliv plavidlo, ale kajak ne. Jinak Želiv mám opravdu rád. Na Kocandu jsem jezdil se všemi svými láskami (hospodský vždycky mrknul okem, že to neprozradí), v ústavu jsme nakradli koks, rozfajrovali kamna na pokojíčku (až se jednou přitavily), a pak holt se snoubily všechny ty lásky, k vodě, k slečně, ke krajině, k životu ...  Reply
|
Re: s lodí busem, Kmochacek, 4/14/2011 4:22:08 PMChlapci, děláte mi radost! Želiv je takřka moje rodná obec a tak Želivku jezdím několikrát ročně. Co nevidět vyjde 2. část vodácký histórie, kde se právě ptám vodáckých kmetů jakáže ta Želivka bez přehrady vlastně byla. Tak bych vás pak požádal o pár řádek vzpomínek . Njn už je to možná pětatřicet let  Reply
|
Re: s lodí busem, Vladimír, 4/14/2011 2:19:05 PMInu, mladost - radost. Taky jsem tehdy Želivku jel, za sněhu, spali jsme v hospodě v Želivu, hospodský měl malé děti a když ty viděly mokrého fousatýho kamaráda v černých gumových hadrech, se zmrzlou nudlí u nosu, tak se zamkly v bytě a něchtěly pustit dom ani tatu.  Reply
|
s lodí busem, Petar, 4/13/2011 4:25:42 PMDeblovku v autobuse jsme sice nevezli, ale už jsem měl domluveno s řidičem, že mi ji na horní Vlašimskou Blanici do Louňovic do autobusu vezme. Pak jsme se tam dostali jinak, stopli jsme náklaďák. Ale někdy v roce 1961 jsme měli novou loď, kterou zhotovilo Kovodružstvo Načeradec na vnější kopyto, tekla, ale byla docela levná. S tou jsme se vydali na 9.května na Želivku. Poslali jsme ji z Prahy do Vlašimi vlakem, ukecali autobusáka na lince Praha- Humpolec, aby nám ji vzal na střechu svého busu. Cestou začala padat, a tak v Křelovicích zajel k plotu, aby nemusel vyndavat žebřík, vylezl jsem nahoru a loď líp přivázal. V Želivi pak u kláštera čekal, dokud nevyplujeme, a plný autobus nám tleskal. Nabral tam značnou sekyru. Se zpáteční cestou nebyl problém, přehrada ještě nestála, a tak jsme dopluli do Sázavy, po ni do Davle a pak až do Prahy. To byly časy! Petar Reply
|
Re: Odpověď, Katie, 3/30/2011 2:54:39 PMMyslim, ze kazdy prave ne... a to je trochu skoda. Moc hezke cteni :-) Ted mi moc pomohlo. Reply
|
Re: Moc pěkné, Čolek, 3/25/2011 8:00:09 AMAhoj. Petr to s tou "objednávkou " vymyslel dobře.Moc hezký článeček z málo upitého "vodáckého poháru".Co,kdo,kde a jak splul čteme a píšeme pořád,ale těch sáhnutí do minulosti je málo.Krásně napsané. Reply
|
Moc pěkné, Jirka J., 3/25/2011 6:15:29 AMMoc pěkné počtení, a nejvíc se mi líbí pohoda, která sálá z celého článku i fotek. To je přesně to, co se mi na vodáckých - a nejen vodáckých akcích líbí, protože to je úplný opak obecné nas.anosti, stresů a špatných zpráv. Jirka ps. Chrudimka čeká Reply
|
Re: Odpověď, Kmochacek, 3/24/2011 11:57:50 PMjá mám ještě móóóóře času, jak o tom tak přemýšlím, nacházím se teprve někde mezi Oli a přítelkyní žehu Ale co se týče "starých dobrých časů", přecejen jsem něco, i když z úplně jiného soudku, už sepsal BTW: na letošní Chrudimce Reply
|
Odpověď, Vladimír, 3/24/2011 11:15:09 PMJoj, kamarádi. Dík za chválu, tu si nezasloužím. Ale abych odpověděl: Článeček si objednal Petr P. jako rozvinutí jedné mojí reakce. Moje žena ve skutečnosti p-atá není. Sama už to ode mne stokrát slyšela. I když, právě to se mi na ní onoho času líbilo. Ví, že bez vody bych umřel. A v sobotu mne poveze na Chrudimku. Ale vrátím se k první větě mého článku: Kurňa, chlapi. Vždyť to a daleko víc by mohl napsat každý z nás - nebo snad ne?? Reply
|
Re: Nááádhééra!, Kmochacek, 3/23/2011 5:06:43 PMjj, taky poklona Vladimírovým múzám! Je vidět, že umí chodit přesně po hraně mezi zvídavostí internetových souputníků a klidem u rodinného krbu BTW: pádlo i neopren mám raději pod zámkem a klíč pečlivě uschován Reply
|
joj, Chobotnice, 3/23/2011 4:35:18 PMJoj, Ku.va fix, Vladimíre, to je krásný čtení... Ty tak pěkně píšeš, že bys měl vydat knihu. Nebo aspoň sebraný spisy... Reply
|
Nááádhééra!, Václav, 3/23/2011 3:03:56 PMNení co dodat. p.s.: Nicméně jako tvoru od přírody zvídavému mi to nedá se nezeptat na dvě otázky: Od koho pocházela objednávka tohoto libého textu? Co říkala ta "malá, prd.latá" na takové hodnocení jejího pozadí? A přeci jen si neodpustím jeden (lehce machistický) komentář: spálené pádlo a neopren - takovou rafinovanou a krutou zákeřnost by žádnej chlap nevymyslel! Au, au! Reply
|