Jeli jsme už naši druhou jízdu mezi Labskou a Vrchlabskou soutěskou. Na tom úseku je jeden nesjízdný jez s válcem. Je asi 2 metry vysoký, parabolický, s tichým, ale dost silným válečkem. 20 metrů nad jezem byl takový pidivracák na prd a pak se taky dalo zastavit těsně nad korunou jezu ve vracáku pod ostrůvkem. Už jsme měli přenesené kajaky a chystali jsme se nasedat, když nahoře těsně nad jezem přistál raft od CK Cvok (půjčený, tedy bez guida) se šesti lidmi. Teda spíš ne úplně přistál, při vystupování z něj vypadly dvě ženy a proud je začal stahovat k jezu. Naštěstí se zachytily na „koze“ mezi jezem a propustí se stavidlem. Takže to dobře dopadlo, říkám si. (Ze včerejška víme, že po koze se dá vylézt a jez opustit, náš kamarád v tomto místě nebezpečně zaplaval a koza ho zachránila.)

Zachránci pomohli ženě do válce

Najednou ale vidím, že oběma ženám někdo háže ze břehu házečku. Nápad za všechny prachy, vzhledem k tomu, že mezi zachráncem a ženami byla koruna jezu. Ženy se házečky chytly a když opustily svoje bezpečné místo za kozou, samozřejmě je to i s házečkou stáhlo do válce. Dobré bylo snad jedině to, že když už byly v tom válci, jedna z nich se stále té házečky držela. Zachránce, který jim svým hodem do toho válce pomohl, pokračoval ve své bohulibé činnosti dál. Tahal házečku k sobě, a protože stál na úrovni koruny jezu, táhl tu držící se ženu přímo tím nejhorším, pod přepadávající vodou. Rychle se nám ho naštěstí povedlo přesvědčit, aby nám házečku předal (ze svého místa nemohl postupovat po proudu), a tak byla první žena z válce venku.

I druhou ženu se podařilo vytáhnout

Z druhé ženy nebyla vidět ani helma, jenom sem tam jsme ve zpěněné vodě zahlédli ruku. Až později jsme se dozvěděli, že prý na ni při vydávání vybavení od půjčovny nezbyla vesta, tak jela bez ní. (Pak jsem ale mluvila s klukem od Cvoka, který říkal, že vest mají dost, takže si spíš myslím, že si to jejich posádka zapomněla spočítat, a pak se jim nechtělo vracet). Kamarád jí hodil házečku, i když to nevypadalo, že by se jí mohla chytnout. Ale hod byl přesný a ona se buď duchaplně chytla nebo šťastně zamotala. Takže i ji jsme mohli vytáhnout z válce.

Není nad dobrou vestu

Teď už jenom dostat obě ženy na břeh v místě, kde je dva metry vysoká navigace. Těsně nad vodou byl sice malý rantlík, kde se dalo stát, ale obě zachráněné neměly sílu se na něj vyšplhat. Společnými silami jsme je tahali nahoru, přičemž se zvláště osvědčily vesty od Hodonského, které měly na sobě. Když jsem se snažila zvednout ženu za ramena vesty tak, jak se to „má“ dělat, vesta se rozepla a svlékla.

Používejte zdravý rozum

Nakonec byly na suchu. Trochu podřené, ztratily botu, pádla a kalhoty, ale živé a zdravé. Řekněte, na to člověk přece nemusí mít kurz a certifikát, aby si půjčoval kvalitní vesty vhodné na těžkou divokou vodu, aby zastavoval bezpečně nad jezem, neházel házečku tak, že zachraňovaný spadne do válce, nefotil, když se někdo topí, nespadl při zachraňování do vody a nenechal se unést proudem někam do háje, atd. Stačí přece zdravý rozum, ne?

Autorka je spolumajitelkou vodácké cestovky POVODA a Půjčovny lodí Samba na Sázavě.