K vodáctví mě přivedl můj manžel. Mám nakonec sjeté i řeky v zahraničí, ale v tom počtu chyběl Kačák, který mi teče pomalu pod okny. Minimálně bývá sjízdný jen za velkého deště, jenže ono neprší tak, abychom mohli vzít loď a jet. Buď prší až moc nebo se to prostě zrovna nehodí.

Když dne 14.5.21 začalo pořádně pršet, sledujeme vodočty a zdá se, že můžeme jet. Ještě odpoledne jsem mapovala, kde je slušný přístup k vodě. Připravila jsem pádla, vesty, helmy, pumpy, oprášila Baraku a v sobotu ráno místo zvonku se ozval křik syna, kde že vlastně jsem, že už mám stát nachystaná s nafouklou lodí :-)

Startovali jsme kousek za čističkou v Doksech, ale už po pár metrech jsme pro neprůjezdnost koryta loď vytáhli a začala pěší turistika. Naštěstí jen kousek.

Přibližně po 50 metrech jsme loď hodili na vodu a vyrazili. Zpočátku to bylo příjemné, mostky jsme zlehka překonali a jeli, ale u Družeckého mlýna byly přes koryto položeny dva kmeny. Až za Družec prima jízda, lidé si nás fotili, mávali, byli jsme rarita. Vyplašili jsme rodinku nutrií, pár kachen...

Nejhorší úsek začal pod Otrhánkovým mlýnem na protrhlém a zaneseném jezu. Pěkně jsme se kousli a chvíli trvalo se odsud dostat, protože koryto bylo čím dál víc zapadané stromy a větvemi. Nakonec jsme loď vytáhli a šli opět pěšky. Pod Dolním Bezděkovem nás zachránil chlazeným pivem hodný chatař, jinak bychom padli žízní.

Chvilku jsme ještě jeli. Na Dolňáku se seběhli koně z pastvy a zírali na nás vykulenýma očima i otevřenýma hubama. Ještě jsme projeli pod mostem na Bratronice, kde stupínek byl jen tak lehká vlnka a asi po 200 m nám v cestě stál asi zbytek mostku na přejezd auta z kusu kolejnice a plechu.

Přetahujeme, já nasedla  a víc nevím. Najednou jsme byli ve vodě. Nikdy bych nevěřila, jaká hloubka v potoce je. Syn si bohužel lokl, a pak mu bylo několik dní špatně, ale co to je proti zážitku, který máme. Z plánovaných asi 10 km, chtěli jsme dojet na Poteplí, jsme skončili asi po 6,5 km, já navíc s dírou v neoprenu na zadku.

V těchto dnech zase hezky prší, tak sledujeme, zda bychom mohli opět vyrazit a užít si dalších pár km. Snem je dojet celý Kačák.

Jitka Kalendová