Re: PotěšeníZa bouřky se snažím 1. nevyčnívat nad okolní terén a 2. zůstat v suchu a tudíž méně vodivá. To se dá v nížině (pokud nejsem zrovna na prérii nebo uprostřed Dunaje) zařídit o něco snadněji než na hřebení hor nebo na ferratě. Z toho Dunaje bych se snažila rychle zmizet, nejen kvůli bouřce, ale taky kvůli větru, vlnám a zhoršené viditelnosti. |
Re: Potěšenípo jedné brutální bouřce jsem také hledal odkazy a tenhle od Rakušanů je jeden z nejlepších, co jsem četl. Tak snad to nebude potřeba. Díky  |
Re: Potěšenítak také bych vsadil na most, i když teorie říká, že to také není stoprocentní. Horší je, že vždycky není most k dispozici. Zrovna jsem na to myslel minuly týden v Polsku, když most nebyl deset kilometrů... ještě, že není horké léto a riziko bouřky velmi malé. |
Re: Potěšenív nížině neděsí...tak to jsem hned klidnější ...  |
Re: Potěšeníjá bych to fobií nenazýval, spíš rozumnou obavou... |
Re: PotěšeníAhoj Eki, bouřky či spíše fóbie z nich mi ovlivnily celý život, protože kvůli fóbii z nich jsem třeba nemohl využít outdoorové šance, které jsem měl. Zkoušel jsem i odbornou pomoc, bez výsledku. Protože tento fenomén podrobně sleduji, leccos o něm vím. Ale i nevím. Ani ta fyzika neplatí obecně a jsou některé individuálnosti, které se jim vymykají (a je jich dost). Já bouřky dokážu předvídat, to vědí i kamarádi, se kterými na vodu jezdím. A někdy i vzdálené víc než sto kilometrů. Někdy mám zvýšený elektrický náboj - třeba kopu na polibek. A nemusí to být pod elektrickým vedením. Je to asi nějaký atavistický instinkt spojený s reakcí těla a zvýšenou citlivostí. Ale jsem-li já citlivý na bouřky, proč by blesky nemohly být citlivé na mně? Při tom všem, co o nich nevíme? Racinálně vzato není třeba mít z blesků strach. Máš-li smůlu, ani se o tom nedozvíš. Ale ty chvíle před tím...  |
|
|
Re: PotěšeníNo, já už to nějak protrpím (mám na bouřky fóbii a když je ve vzduchu napětí, mám od rána tísně jak prase a blbě mi je od žaludku tak, jako bych to prase bez chleba sežral). Horší je to, když jsi na vodě jako vedoucí s větší partou a máš za ni odpovědnost, třeba dětský oddíl. Teorie říká vylézt z vody a schovat se v podřepu jednotlivě v mladém lese dál od břehu - no ale říkej to v praxi děckám, to nemůžeš chtít ani po dospělých. Navíc o nich musíš mít přehled. Já teda těch bouřek na vodě s oddílem pár zažil, několik opravdu hnusných. Většinou jsme to řešili tak, že jsme zapluli ke břehu pod větve stromů a zůstali tam v lodích. Pobývat pod mosty teorie příliš nedoporučuje, most je přece jen markantní objekt pro úder blesku a ty pod ním můžeš být zkratkou pro pokračování blesku z oblouku do země (vody). Řešil jsem toto téma s ošlehanými dunajčíky, tedy lidmi, kteří spluli Dunaj několikrát a opravdu ho znají. Říkali: Zkoušeli jsme tak i tak, ale nakonec plujeme dál a modlíme se. Známý brněnský cestovatel ošlehaný monzuny i arktickým větrem říká, že se opravdu bojí jen dvou věcí - ledovcových trhlin a blesku. Trhlin se na vodě nebojím, umím je spravovat, ale ten blesk, ten blesk...  |
Re: PotěšeníAhoj Vladimíre,
bouřku už jsme přečkávali všelijak, pod mostem, na verandě cizí chaty, když jsme stihli přistát a postavit stan, tak v něm, když jsme nestihli, tak jen pod obrácenou lodí. Musím říct, že bouřka v nížině mě příliš neděsí, to v horách je to jiný kafe. |
Re: PotěšeníAhoj Vladimíre, Loisach jsem jel dvakrát (dolní tok zde: www.raft.cz/Clanek-Reky-bavors... a nikdy tam bouřka nebyla. V případě nepřítomnosti hospody se při bouřce schovám pod nejbližší most, ještě mě to nikdy neuškvařilo |
PotěšeníOpravdu za daného stavu nádherná technická voda, potěšení pro stárnoucího vodáka. Kdy jste tam byli (který měsíc)? A ta bouřka je tam furt? Pokud ano, zvýšil bych obtížnost o jeden až dva stupně, na po.rané sedačce mi to klouže. Mimochodem (evergreen): Co děláte, když vás na vodě chytne bouřka a poblíž není žádná hospoda? Ještě mi na tuto otázku nikdo pořádně neodpověděl. |