rychlost plavby, kavol, 8/29/2017 11:49 AM
malé varování ...

navnaděni články, vrhli jsme se letos na Starou Dyji i my; když to Slávka dala za den, tak na víkend na pohodu, ne?

no, skončilo to tak, že jsme si po cestě nestihli nic prohlídnout, ani na jedno pivo sednout, a kolegové přespávali u zastávky v Jevišovce do pondělí na ranní vlak, protože večer jim vše použitelné ujelo

jest pravdou, že v sobotu jsme z Krhanic vyjížděli pozdě, téměř v pravé poledne, protože jsme řešili převoz aut, a kolegové měli premiéru v balení s děckama do dvou Pálav, poprchávalo a moc se nechtělo, ale na druhou stranu do sedmi jsme byli poctivě na vodě, buď pádlovat nebo přenášet, žádné rauchpauzírování a podobně, jen krátká (15-20 minut) přestávka na sváču

a za těch +- 7 hodin makačky jsme se dostali jenom pod Jaroslavice, k místu, kde se nejvíce přibližuje Dyje

v neděli jsme byli na vodě už asi o půl desáté, a než jsme se v Jevišovce sbalili, už padala tma - a taky jsme se neflákali, jen půlhodinka na oběd na akvaduktu nad Pulkau

nepočítám-li elektrárny, největší jednotlivé zdržení bylo pod prvním silničním mostem v Laa, ten jsem zkoušel natřikrát, až teprve když jsem děti vyměnil za nejtěžšího člena výpravy a vyhodil barel, který čněl 3 cm nad loď, jsme to s odřenou špicí podšoupali

další lávka šla, ale pak na nízké mostky k domkům jsem vzal Baraku na břeh na kolejda a celou sérii objel, zatímco ostatní na Pálavách se nějak protlačili

jo, kolejda ... to jsme silně ocenili, že je kolega měl s sebou, jak si vezl loď na vlak - kromě dlouhého přenášení v Micmanicích (kratší v Jaroslavicích jsme táhli po trávě) a tohoto zmíněného jsme vozili ještě kolem elektrárny v Laa a potom kolem jezu u samoty Ruhhof

- ten by se asi normálně dal přetáhnout, jenže přes něj byl padlý strom, takže bahnitým břehem a sutí na břeh, a kdovíkam dolů, kde se dalo probít džunglí zpět k řece

poslední delší přenášení bylo asi 50-70 metrů zátaras z hustých vrbiček někde nad ústím Bockgrabenu

jinak klasické přehazování padlých stromů a prorážení zachycených větví, sem tam zalehnout do lodi pod nízkou lávku nebo potrubí - kromě těch v Laa se daly podjet všechny, i když několikrát jsem musel sundavat kytaru

nebylo toho zase tak moc a nebylo to nijak extra obtížné, to jsem jel i horší (např. viz Malá Bečva), ale brzdilo to fakt fest, odvozovat rychlost plavby od toho, že to většinou skutečně mírně proudí až tou rychlostí chůze, to fakt ne

dovedu si představit, že jedna loď ve dvou dospělých bez bagáže bude významně rychlejší - při podjíždění neřeším jak se vejít, mám prostor zalehnout do lodi; na padlý kmen najedou, háček vyskočí, pošoupne, naskočí, kormidelník vyskočí, loď se převáží vpřed, došoupne si to, naskočí a jedou; při přenášení elektrárny prostě lapnou loď a jdou, nemusí prvně vysílat někoho na průzkum, ani čekat na vystřídání kolejdy; tahání do blbýho břehu v pohodě, nemusí čekat na druhýho siláka z další lodi a s 18 kg prázdná loď se manipuluje jinak než 80 kg plná polní ...

nicméně to je přístup pro sportovce ... pro kolegy turisty doporučuju vyhradit si na to víc času

a ještě jedna věc - voda sice vypadala relativně čistě, průhledně, na akvaduktu nad Pulkau vyloženě vybízela sednout a nechat se omývat, ale byl v ní nějaký sajrajt, naříznutý prst mě pěkně pálil a zanítil se; místy to dost smrdělo a z jednoho zátarasu s náma pak vyplavaly zbytky nějaké zdechliny (jinde zase vyloženě kompost, nemluvě o petkách všech značek českých i rakouských piv)