Re: jednou bych se chtel dozit, Ešus, essalek~seznam.cz, 10/31/2016 4:01 PMAhojky
Já si myslím, že to je dáno tím, že dřív (někdo tu zmínil VTJZ) jsi musel loď koupit anebo si jí postavit. A abys jí nerozflákal hned na první vodě, ta jsi se učil jezdit po menších krůčcích. Dneska je o dost jiná doba, skoro všechno se dá, kromě zkušeností , půjčit. Půjčují se lodě typu Baraka, Scout atd, které do určité míry poskytují vyšší relativní bezpečnost, ale pokud se s ní lidi dostanou do problémů, tak se často dostanou do vody, ve které se neumějí pohybovat. Chybí jim trénink třeba na obyčejné šlajsně, chybí přejezdy, náklony, prostě věci a naučené automatismy, které se získají jen a pouze nácvikem. A to je na relativně lehkých vodách, které ale jsou úzké, a je nutno se na nich rychle a správně rozhodovat, jasně vidět. V tomhle jsem zajedno s Jožkou. Lidi díky technologiím, díky možnosti si všechno půjčit přeskakují ty jednotlivé krůčky, které jsme museli absolvovat my. Taky mně moje chyby stály spoustu děr v lodi a spoustu času na opravách či na stavbě nové lodi. To že jsem se učil jezdit, to byl taky důsledek toho , že jsme věděli, kolik hodin práce stojí nová loď, a že když pojedu jako čuně a k lodi se budu chovat jako čuně, tak že každý rok budu jeden víkend místo na vodě zavřený v laminovně a makat. Anebo se budu učit jezdit a stavět budu třeba jednou za 3-4 roky .
Málokdo z dnešních klientů cestovek či půjčoven, nežli vyrazí na potoky typu Hamerák, Lomničák, Vavřinec tu Baraku vezme třeba na kanál a zkusí si jí tam.
Nemusí být každý vodák členem klubu , svazu či kroužku s legitimací. Měl by ale umět naslouchat lidem, kteří třeba jsou v ČSK VT a nají s divokou vodou zkušenosti