| Diskuse nad článkem |
definice limitu, kavol, 6/13/2016 7:57 AMminimum sjízdnosti se určuje pro prázdné kanoe (představ si Vydru v laminátu) se standardní posádkou (průměrný dospělec se tuším počítá nějakých 74 kg) tak, aby za daného stavu byla řeka teoreticky (při výběru optimální stopy) sjízdná bez jakéhokoliv kontaktu se dnem do toho se samozřejmě nepočítají jezy a případné sucho pod nimi, popř. jiné jednotlivé překážky, obdobně jako se nezapočítávají do hodnocení obtížnosti, a popisují se zvlášť že jste to na vzducholodích sešoupali i za nižšího stavu je fajn, ale majitelé laminátek vám za takovou úpravu limitu zajisté velmi "poděkují", když vyrazí podle toho, že je voda nad limitem, a v reálu loď buď budou muset táhnout, anebo stráví opravami víc času než na vodě s vědomím výše uvedeného vyrážím často na řeky na hraně i pod limitem, s tím, že jsem připraven si tam zadrncat, a případně někde vystoupit, ale to, že je sdrncám, pro mě není důvodem psát o úpravu limitu směrem dolů - naopak již několikrát jsem psal, že by ho to chtělo zvednout, protože jsme drncali a lepší stopu jsem prostě ani neviděl (jistě všichni známe takové to "aha, měl jsem jet tudy" :-)) samozřejmě vodní poměry na vodočtu se mohly změnit a úprava by byla na místě, ale budeme-li se orientovat podle průtoku, hm, je to už nějaký pátek co jsem tam byl a moje paměť je chabá, přesto ale jsem si tím natolik jist, pokud nedošlo k nějakým úpravám koryta, tak vsadím boty, že dva kubíky na splutí bez drncání rozhodně nestačí například v úseku v lesní chatové oblasti nad Rantířovem srovnávám v hlavě třeba s Rokytnou, kde dva kubíky stačí na úseku z Krumlova, kde jsou charakterem řeky úzké bahnitopísčité meandry, ale určitě ne na úseku pod Biskupicemi, kde je koryto kamenité a několikrát se rozšíří ... Botič se taky jezdí na čtyřech až pěti a ne na dvou ... Loučka/Bobrůvka se jezdí od nějakých šesti-sedmi, což na soutoku s Olešínkou můžou být tak aspoň čtyři, moc toho po cestě nenabere, a velikost toku je tam podobná ... nejsem si teď z hlavy úplně jist, jak je na tom ve srovnání ponoru Pálava proti klasice, ale ... skutečně jste za dvou kubíků vůbec nikde (krom jezů) nedřeli? Reply
|
|_Re: definice limitu, Vladimír, 6/13/2016 9:38 AMNavazuji na Kavola, otevřel podnětnou otázku. Cituji z mého článku "Horní Jihlavka aneb Výchova háčka", uveřejněného na Raftu 19.5.2010 a popisujícího splutí stejného úseku řeky ve dvou lidech na pálavě: "Po pár kilometrech podplouváme silniční most Jihlava – Pelhřimov a míjíme vodočet ve Dvorcích (ř. km 155,8). Ukazuje 60 cm, dle údajů na webu ČHMÚ byl průtok 3,5 m3. Pro pohodovou plavbu stačilo, ale být v kamenitých úsecích o deset čísel vejš tak bylo veselejš." Jak vidno, hodnotíme splavnost stejného úseku dost odlišně. A to si myslím, že umím splouvat mělké řeky, vím, jakou roli hraje nafouknutí lodě, zda v ní sedím či klečím (ano, to má také vliv) a mám svou pálavu rád. Bylo by dobré uvést ve známost měřítko lodi pro splavnost. Jak píše Kavol, shodněme se na laminátové deblovce typu Vydry zatížené nějakými 160 kily živé váhy umějící pádlovat na přírodní řece a obdařené zdravým rozumem. Tuto ideální posádku si umí jistě každý představit a porovnat s ní své vlastní umění, vztah k materiálu a ambice. Třeba autorsky se zapisovat do změn údajů v kilometráži byť za cenu utrpení a proklínání důvěřivých následovníků. Jako na horách slézt, i na vodě se dá splout ledacos. Ale lézt na osmitisícovku bez kyslíku, o tom náš sport není.  Reply
|
|_Re: definice limitu, PavelM, 6/13/2016 10:25 AMAhoooj, nevím jestli je nejvhodnější v této době, kdy je cca z padesáti lodí jen jedna laminátka (mladší generace pomalu ani neví co to je a jak je tento materiál náchylný na poškození při kontaktu s říčním dnem a břehy) stanovit limity sjízdnosti dle tohoto parametru... Reply
|
|_Re: definice limitu, kavol, 6/13/2016 11:18 AMnezlob se, ale ani to, že mám zrovna z nějakého důvodu půjčený plasťák, pro mě není důvodem, abych se vyžíval v hluboké orbě říčního dna o nafukovadle ani nemluvě, já už jsem si vyzkoušel, jak snadné je proříznout jej o něco ostrého, co se na dně válí, a nepřeju takové zážitky jiným vodákům, pročež je nebudu posílat na vodu za stavu, kdy se s tím dnem budou potkávat (potkat něco až tak ostrého, že to drbne Pálavu, je sice dost smůla, ale nevidím důvod té smůle chodit naproti) navíc viz výše, obdobně jako u obtížnosti, jde o teoretický konstrukt, který předpokládá, že posádka něco umí - "mladší generace", tak jak ji popisuješ[*], si hoblování šutrů užije dosyta i při takto určeném limitu, protože si prostě tu optimální stopu nebude umět vybrat [*] ti, kdo to umí, asi s křehčími materiály zkušenost mít budou - pokud vím, třeba sjezďáky se furt dělají laminátové, byť rozdíl dnešních epoxidových kompozitů založených na uhlíkových vláknech proti klasikému sklu v polyesteru bude zhruba stejný, jako rozdíl mezi sklolaminátem a předchozí generací žebrovek potahovaných dýhou, plátnem nebo papírem Reply
|
|_Re: definice limitu, Vladimír, 6/13/2016 11:21 AMLaminátka proto, že lehké šťouchy odpouští a vzhledem k následkům těch těžších jsi nucen vybírat splavnou cestu. A taky proto, že na ní jezdí vodáci (tedy ti, kteří mají širší záběr řek než letní splouvači populárních toků obdařených půjčovnami = nic proti nim!) a tedy je zajímá nejen Vltava, ale i třeba Krounka a další potoky. A především pro tyto vodáky evidence sjízdnosti na Raftu je. Pokud na laminátce nejezdí, tak vědí, o co v jejím případě jakožto měřítka jde. Vzducholodě jsou jakožto měřítko velice proměnné a lodě z PE a podobných trvanlivých materiálů už vodu v korytě vlastně ani moc nepotřebují (jak častá videa na YT dokumentují). A třeba tu Krounku na laminátu vůbec jet nemusím (a ono vzhledem k charakteru toku je ten PE kajak opravdu lepší), ale dle výše uvedeného měřítka si mohu udělat představu, jak moc si tu řeku vzhledem k vodnímu stavu užiji, mám-li na ni vzít nováčka atd. Reply
|
|_Re: definice limitu, žralok, zralok~email.cz, 6/13/2016 11:23 AMJá bych s tím laminátem zase tak lidi nestrašil . Jezdil jsem na něm léta a rozbil ho na turistické vodě jen na některých jezech . Laminát je pružný materiál a snese taky dost když je konstrukce a zpracování kvalitní . Reply
|
|_Re: definice limitu, Robert, 6/13/2016 10:18 AMAhoj kavole, vodocet je na zacatku useku, ktery autor splouval. Navic Petruv semafor se tyka vice nez dvojnasobneho useku reky. Pokud autor mel stesti na zvoleny kousek reky a potoky mu prinesly nejakou slusnou vodu, muze mit zcela odlisny nazor od ostatnich. Castecne by se to dalo resit tim, ze by Petr rozdelil reky na mensi kousky, ale uplne dokonale reseni to nebude nikdy, protoze obcas jsou vodocty daleko od sebe, a vzdycky to muze ovlivnit lokalni prutrz mracen nebo elektrarnik, ktery vezme jednou vody mene, jindy vice. Obcas jsou ty rozdily hodne velke. Pred dvema tydny se mi pred barakem valilo Boticem 8 kubiku a kdyz jsem zvazoval, ze vezmu lod pod prehradu, ukazalo se, ze velkou cast vody chrlila do potoka bocni roura 300m nade mnou. Ale zlepsit se vzdycky neco da. Kuprikladu sjizdnost Cenkarny posuzuji podle stavu v Rejstejne, nikoliv v Susici, jak je to tady na Raftu. Reply
|
|_Re: definice limitu, kavol, 6/13/2016 12:39 PMmezi vodočtem ve Dvorcích a úsekem, který konkrétně zmiňuju, lze uvažovat jedině Maršovský potok - pravda, mohl se zrovna upouštět Hubenov ... což možná není úplně nepravděpodobné, protože vývar na fotce stupně v Rantířově je docela slušný (relativně, relativně), a ani další dva jezy nevypadají suše, takže jestli oproti údaji z vodočtu teklo ve skutečnosti třeba o kubík více, tak na tom horním toku už je to docela rozdíl jinak doba pokročila, máme k dispozici víc informací, tuna vodočtů online na Internetu, a ne jen dvacet vybraných na teletextu (popř. "přítel na telefonu" ve správném městě), to rozdělení určitě není špatný nápad a konkrétně ohledně Rejštejna můžeš zkusit Petrovi napsat, jestli k tomu máš dostatek pozorování - typicky je lepší posuzovat to na začátku úseku, podle vody, která do něj teprv teče, ne podle té, co z něj právě odtekla - sice je pravda, že ji může ukradnout elektrárník, ale to stejné platí i podle posuzování dle vodočtu níže, a co se týče přirozeného průběhu, je docela jisté, že míň už jí tam nebude, a naopak je to bezpečnější, většinou[*] se nestane, že by se člověk vrhl do povodňového stavu, který se na vodočtu po proudu ještě nestihl projevit [*] málokdy je přítok tak rozvodněný, aby to koryto řeky nepobralo - navíc pro to stále platí, zejména u bleskových lokálních povodní, že na vodočtu níž po proudu to ještě nemusí být vidět Reply
|
|_Re: definice limitu, Robert, 6/13/2016 1:48 PMV mnoha pripadech by se hodila jeste slozitejsi formule. Treba stredni Mze ma nejkritictejsi prujez Pavlovicemi, pro ktere ma nejvetsi vypovidaci hodnotu soucet prutoku Mze v Kocove a Tiche v Plane. Podobne stredni Volynku nejvic ovlivnuje soucet jejiho prutoku v Sudslavicich a Spulky v Bohumilicich. Uz jsme se o tom s Petrem bavili, ale pry mu takova nastaveni system neumoznuje. Obcas se poustim do vylozene alchymie: sjiznost Litavky mezi Pribrami a Trhovymi dusniky (nad ustim Obecnickeho a Pribramskeho potoka) odhaduji desetinasobkem prutoku Obecnickeho potoka. To uz bych se nekomu doporucit bal, ale uspesnost mam zatim 3:0.  Reply
|
|_Re: definice limitu, kavol, 6/13/2016 2:21 PMtož pokud tě taková alchymie baví, můžeš nahodit vlastní systém a Petr na něj jen odkazovat, resp. přebírat data (považovat tvé součty za virtuální vodočet by snad tolik práce nebylo) každopádně předělat tu Otavu nad Sušicí na vodočet v Rejštejně by asi šlo dost jednoduše, a jak jsem napsal výše, myslím si, že smysl by to mělo Reply
|
Podle Ptáčova, Lapťa, 6/13/2016 4:47 PMAhoj, jelikož byl dříve uváděn pouze limit v Ptáčově (90cm), jsem zvyklý orientovat se podle něj. Na horní Jihlavě je důležitý zlom v Kostelci, protože právě před jezem u kterého autor vyplouval jsou nejtěžší pasáže. Pominu-li vrbičky, tak těsně před začátkem nádraží jsou kamené prahy a pak koryto plné kamení. Následuje zarostlý prales se spadanou vegetací a ostrými meandry a pak je konečně tišinka nad zmiňovaným jezem. Tak tedy k vodočtu, z Kostelce je dostatečných těch 90 v Ptáčově, a je to tak na hraně. Naopak z DC je třeba v Ptáčově 105, lépe 110 cm. Ve svém zápisníku mám plavbu za stavu 86 s poznámkou: "Do Kostelce strach o loď a pěší turistika, pak už OK." PS: Asi jsem už taky starej, preferuji Laminát Reply
|
Jízda na červenou, Monte, muzsesrdcemkovboje~seznam.cz, 6/14/2016 11:54 AMNěkteré toky se plastu se opravdu dají přeskákat i na oranžovou nebo dokonce červenou ( osobně vyzkoušeno - kajak , kanoe - např. Stvořidla, Ohře do Stráže apod. - "šutrobijcem" už nikdy více  ). Ale člověk tam prostě musí jet a vyzkoušet si to , lidově řečeno - "nabít si tu hubu sám, aby si to pamatoval"  Podruhé tam za toho stavu samozřejmě nepojede , páč jenom hlupák udělá stejnou chybu dvakrát A to i proto,že pravým pionýrem slepých uliček byl právě Jára Cimrman  P.S. Laminátová Vydra je pro mne pořád nejlepší loď s nejlepšími vlastnostmi Reply
|
|_Re: Jízda na červenou, Vladimír, 6/14/2016 12:28 PMOno málo se to ví, ale Vydru vynalezl právě Jára da Cimrman. Akorát její prototyp odložil do depozitáře, protože její výborné vlastnosti se nehodily do jeho celkového konceptu. Reply
|
|_Re: Jízda na červenou, HH, 6/14/2016 3:09 PMVynalezl nejen vydru, ale i bobra. Toho vynalezl celkem 5182-krát. Reply
|