Po na sníh snad už normální zimě vypuklo konečně jaro a z obou Tater valí voda v řekách, říčkách i potocích plnými doušky. Říkám si, že Belá nám neuteče a zkouším spunktovat něco netradičního. Sraz je v Malužinej na Boce.
Reklama
Začátek na Boce
Nahoře pod Nižnou Bocou je vody výrazně méně, přítok Malužiná je bohužel za zákazem. Nasedáme tedy pod 3. stupněm od mostu u kostelíka. Boca má dostatek čisté a rychlé vody, plavba je ale bezpečná a přehledná. Projíždíme vesničkou přes několik nízkých stupínků, které jsou v pohodě sjízdné. Slunce rychle prohřívá vzduch a pod blankytnou oblohou září bělostný sníh na stráních, hřebenech i vrcholcích Tater. Po chvíli opouštíme vesnici a koryto, které bylo nejprve umravněné a poměrně narovnané, začíná divočit. Téměř celou plavbu nás provází na pravém břehu vysoká stráň, ze které čas od času vybíhá do řeky skála.
Boca
Objevují se i zátarasy z naplavených stromů a my musíme celkem čtyřikrát přenášet. I přesto plavba rychle ubíhá a za 70 minut jsme na soutoku s Váhem v Kráľovej Lehote. Máme za sebou něco přes 7 km dvojkové vody.
Boca
Relaxace na Černém Hronu
Přejíždíme přes horské sedlo Čertovica do údolí Hronu. Cestou pokukujeme po říčce Bystrianka. Není z ní moc vidět, a tak pokračujeme přes Podbrezovou a Hronec po úzké silničce k soutoku Černého Hronu s Kamenistým potokem. Ten má sice vody dostatek, ale hned na začátku cesty podél něj je zákaz vjezdu a cedule na břehu upozorňuje na přírodní památku a ohrožené vydry. Výš podél Černého Hronu se přes rozpadlý most autem jet nedá, takže nasedáme na soutoku. Hned pod ním se přímo z vody na pravém břehu tyčí vysoká skála, malebné místo.
Čierny Hron
Řeka dál protéká nádherným zalesněným údolím, odpadky ve vodě a na březích dávají tušit vesnice na horním toku, pro nás adaptace na blížící se výpravu za Drákulou. Spád se nenápadně mírně zvyšuje a z Hronce splouváme téměř nepřetržitými jedničkovými peřejkami.
Čierny Hron v Hronci
Kocháme se nádhernými výhledy na Nízké Tatry. Končíme po necelých 5 kilometrech a 40 minutách na soutoku s Hronem u železniční zastávky Chvatimech.
Čierny Hron v Hronci
To nejlepší na konec
Je dost času, a tak se přesunujeme na Jasenianský potok. Od party vodáků, která potok dnes dala dvakrát, máme čerstvé informace. Pokračujeme až k prameni Kyslá. Chvíli meditujeme nad říčkou, která je úzká a rychlá a Sborník prvosjezdů z 80. let udává spád impozantních 40 promile. Nasedáme z louky těsně pod soutokem.
Jasenianský potok od Kyslé
Sjezd je neuvěřitelně rychlý, minimum vracáků a kamenité koryto. Obtížnost není velká, ale není čas ani si otřít pot z čela.
Jasenianský potok od Kyslé
Některým kamenům se nestíhám vyhnout a beru to na hulváta přes ně. Vlají mi vlasy a slzí oči, naštěstí víme, že celém úseku jsou jen 2 překážky, které musíme přenést.
Jasenianský potok od Kyslé
Tu první zdárně zvládáme, ale kousek před tou druhou končíme. Po úspěšném nácviku sebezáchrany a záchrany materiálu se nám dál nechce. Z 5 kilometrového úseku jsme spluli asi polovinu. Zbytek si necháme na příště.
Fakta
Sobota 14.4.
Boca Malužiná – soutok s Váhem (Kráľova Lehota) 7 km WW I-II
vdčt Kráľová Lehota 78 (stačilo by i 75)
Čierny Hron soutok s Kamenistým potokem – ústí do Hronu (Chvatimech)
4,7 km WW I vdčt Hronec 90 (minimum 80)
Jasenianský potok Kyslá – cca 200 m pod most (silnice přechází na P břeh)
2,5 km WW II-III
vdčt Jasenie 86 (rozumné minimum pro horní úsek), příjezd nenápadnou silničkou z Predajné přes Jasenie, od Jasenie RD uhnout ostře doleva do kopce po modré
Potoky stékající z Nízkých Tater jsou myslím atraktivními ale nedoceněnými terény. Inspirací mi byly Sborníky prvosjezdů (3,4,5) vydávané komisí VT v r. 1985 – 1990; mimochodem nemáte někdo sborníky č. 1 a 2?
Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové