11.4. na Opavě došlo k tragické nehodě na jednom z jezů, což bylo popsáno v článku Opava a Viktorka z dubna 2009. Chtěl bych se k těmto událostem vrátit z důvodu, že popis nehody uvedený ve výše zmíněném článku není příliš přesný. Skutečnost byla složitější a poskytuje dobrou případovou studii o prevenci, záchraně i hranici možností, které mají současné záchranné postupy.

Na Opavě jsem tehdy nebyl, ale jela tam moje vodácká parta a můj zájem o věci kolem bezpečnosti na vodě mne vedl k tomu, abych z kluků dostal podrobný popis událostí, i když to pro ně muselo být dost těžké, za což se jim ještě jednou omlouvám. Záměr napsat článek jsem na čas odložil, ještě to dost bolelo. Ztratili jsme kamarádku, skvělého člověka, bez kterého je svět o kousek horší místo pro nás ostatní.

Nyní, jestli chcete, můžeme se vrátit na Opavu 11.4., teče 12 kubíků, je mírně zvýšený stav… Na řeku vyrazila sestava tři posádek na nafukovačkách. Všichni měli vesty, z toho minimálně jedna loď byla vybavená pro záchranu (odepínací opasek, karabina, potápěčský nůž) a kromě toho měla s sebou dvě házečky. Jako první jela zkušená posádka, která nebyla na Opavě poprvé a karlovické jezy znala. Ostatní byli na ty jezy upozorněni, když se řešilo pořadí ve skupině.

Před osudným jezem první loď zastavila a chystala se přetahovat, druhá přistála u ní a poslední, která se tam snažila přistát, se povedlo pouze zachytit se druhé lodě. Třetí loď pokus o přistání nezvládla a proud ji strhl k jezu. Snažili se najet do propusti rybího přechodu, ale nestihli to. Narazili předkem lodi do betonové kozy rybího přechodu, která byla schovaná pod vodou a převrátili se z hřebenu jezu přímo do válce.

Háček na pokusy o vytažení házečkou z válce nereagoval. Zadák byl na tom o něco lépe, chytil se převrácené Pálavy a byl blíž. Úsilí zachránců se tedy soustředilo na něj, takže se ho poměrně brzy podařilo vytáhnout a dlužno říct, že i tak to měl pro tu chvíli dost. Při současném použití dvou házeček se bohužel nepodařilo zabránit, aby se občas nezamotaly do sebe, což bralo další drahocenný čas.

Mezitím přistává ještě jedna cizí loď, jejíž posádka se přidává k zachráncům. Pokus dostat se do válce z boku končí po dvou metrech a odvážlivce je nutné urychleně vytáhnout zpět. Někteří zvažovali možnost skočit pro topící se kamarádku ze shora do válce přivázaný na házečce, ale nakonec to neudělali. Mlely se tam velké klády, už od pohledu bylo jasné, že by tento pokus nemusel dopadnout moc dobře.

Následoval riskantní pokus o zachycení bezvládného těla z lodi. Dva chlapi stáli po prsa ve vodě za rozhraním válce a drželi lodě na úrovni zadní sedačky, na které se kamarád jištěný na házečce snažil ze špičky pádlem dosáhnout na kamarádku. Pálava se ve válci zmítá, takže se nepodaří využít její celou délku. Po několika pokusech o zachycení pádlem došlo k uvolnění kamarádky z vesty a válec bezvládné tělo pouští ven. Po vytažení na břeh je okamžitě zahájena resuscitace. Celá záchrana trvala zhruba 10 až 15 minut a všichni doufají, že se podaří Katku rozdýchat…

Vesta byla později vytažena spolu s převrácenou lodí přimotaná koňadrou ke čtyřmetrové kládě. Je zvláštní, že obě přezky i pás na vestě jsou zapnuté a utažené.

Když jsem dal dohromady obraz událostí, tak jsem na základě svých zkušeností z kursu záchrany z válce hledal lepší postup, ale za daných okolností bych v podstatných bodech asi nejednal o moc lépe. Ideální by bylo pochopitelně předejít pádu do válce, což znamenalo nepřistávat až u první lodě, ale co okamžitě po jejím zastavení, které signalizovalo nesjízdný stupeň. Prevence je nejdůležitější. Jenže stalo se… A závěry? Plaváček v bezvědomí může vypadnout ze zapnuté vesty. Pro zachránce, který by šel do válce po vyloučení bezpečnějších způsobů záchrany, doporučuji rozšířit výbavu o nůž. Připravenost čili nácvik na takovou situaci může zkrátit čas záchrany a zlepšit účinnost zásahu. Možnost pomoci má své limity – vlastní bezpečnost, čas i prostředky. Je mi líto, že nemám nic lepšího než smutný příběh, takže nezbývá než si přát, aby byl na dlouho poslední.

Filip „Jupíčert“ Kalčík