Existují řeky, které vodáka potěší krásnou okolní krajinou, rychlým proudem a peřejemi, o kterých se pak často vypráví při nejrůznějších příležitostech. Vedle nich tu máme druhou skupinu řek, které nám nic z toho dopřát nemohou a právě k těm patří i Mrlina. Jedná se o klasický nížinný tok s regulovaným korytem, jehož splutí má smysl pouze tehdy, pokud se sem jede jen proto, aby se prostě bylo někde venku na vodě. Pokud tohle člověku alespoň někdy nestačí, nemá význam se Mrlinou vůbec zabývat.

Obvyklý začátek je při větší vodě po deštích v Rožďalovicích, na což je potřeba 80 cm na vodočtu ve Vestci. Při nižší vodě se dá dobře začít v Křinci. Odsud by mělo stačit 55 cm na stejném vodočtu. V obou těchto místech se k řece blíží železní trať z Nymburka, kde se Mrlina vlévá do Labe, což podstatně usnadňuje dopravu.

O charakteru řeky nemůže být pochyb hned, jak se na ni člověk podívá. Téměř úplně stojící voda v Rožďalovicích je způsobena nízkým jízkem za obcí. Za ním se koryto sice podstatně zúží, ale moc rychlejší proud čekat nelze. Míst, kde by se hladina Mrliny byť jen minimálně zavlnila, se tu dá najít asi jako šafránu. O „zábavu“ se tady mohou postarat pouze občasná zarostlejší místa. Dříve bylo možné na Mrlině zkoušet plavbu celkem hustou rákosovou džunglí, v které se spolehlivě zachycovaly všechny naplavené věci, což ve finále platilo i pro samotnou loď. O pádlování si tu člověk mohl leda nechat zdát.

Poté, co však při povodních řeka vyplavila své okolí, si na ni místní dávají poněkud více pozor a koryto čistí. Přesto se zarostlejší pasáže nedají vyloučit. Druhým důsledkem záplav jsou pak opravené protipovodňové hráze jako třeba u Křince, kde se nachází vakový jez. Dá se snadno sjet, ale za větší vody je fajn ho nejprve prohlédnout a sjetí zvážit kvůli vývařišti pod ním. Naopak jen za vyššího stavu je sjízdný jez v Zábrdovicích, kdy bývá odstraněna část překladu, čímž tu vzniká pohodová skluzavka doplněná o několik vln. Jestliže je vody málo a překlad kompletní, nezbývá, než přenášet.

Na zbytku plavby do Nymburka pak už najdeme jen jeden jez u vodočtu ve Vestci, s jehož sjetím by při dostatku vody problémy být neměly. No a co čeká vodáky dál? Pádlovat, pádlovat a pádlovat až do Nymburka, kde se dá asi nejlépe skončit u silničního mostu na kraji města. Pokud to bude chtít někdo dotáhnout až do Labe, musí počítat s tím, že těsně před ústím je ještě jeden nízký jez.

Protože z dosavadního popisu vyplývá, že Mrlina toho vodákům mnoho nabídnout nemůže, přidám na závěr jeden tip, kdy se tady líbilo mně osobně. Před pár lety jsem na ní končil jednu svou kanoistickou sezónu. Tehdy jsem si ji vybral právě pro „nulové“ riziko koupání se a maximální možnost relaxace. Celý den jsem se jen vyhříval na posledních teplých paprscích slunce a sledoval žluté listí stromů na březích. Prostě pohoda. Takže, jestli třeba někdy budete mít chuť vyměnit přelidněná oficiální zamykání řek za něco jiného, vzpomeňte si na Mrlinu. Za určitých okolností a při správném vnitřním naladění se to vyplatí.

Vojta Brádle