| Diskuse nad článkem |
koníčkování, Střelec, 6/19/2023 1:52 PMOno se to zase až tak neztratilo - po letošním maratonu na Berounce se Chobotničák vracel loďmo zpátky do Dolan a prošel se s lodí na špagátě až až. (více na padlovani.cz) Reply
|
|_Re: koníčkování, Chobotnice, 6/19/2023 2:47 PMNo Moc jsem toho nenachodil. V podstatě šlo jen o různý štěrkový prahy, který při jízdě po proudu vnímáme jen jako nepatrnou peřejku. Ale při kombinaci rychlosti prOudu a mělKosti se to nedá vypádlovat nahoru. Další faktor je, že na Berounce se musí fakt brodit řekou, ze břehu to najde. No z Branova nahoru první takovej práh je u Rozvědčíka, loni jsem ho nevyjel, letos ještě večer po maratonu jo. Možná lepší taktika. Ale dál cestou do Skryjí minimálně dva, pak nad Mlokem, u Krašova, leckde jinde a poslední dva těsně pod Dolanama. Zbytek je za mně na běžně proudící řece pohodlnější (otázka je, zda rychlejší) vypádlovat. Jináč zhruba tady popisovanou trasu jsme si dali před časem při jednom z odlivů na Orlíku. Páč Pro automobilisti je tam výhodná verze pendlu vlakem z Červený do Vrcovic, nebo do Písku. www.padlovani.cz/tekouci-otava... No dřevěný lodě jsou možná míň odolný, kolega to jel na plátěnym kajaku, což je super málo odolný, ale za starých časů pravděpodobně ještě Smetiprach nepáral lodě jak dnes a na Jistci nebyl balvan uprostřed lajny. Reply
|
|_Re: koníčkování, Jabberwocky, 6/19/2023 2:59 PMBidlovat jsi zkoušel? Na canoetripping.net , songofthepaddle.co.uk apod. na to pějí ódy, že to dává kanoím zcela nový rozměr a tak. Reply
|
|_bidlování, Chobotnice, 6/19/2023 3:17 PMTO jsem zkoušel loni. Když se mi nepovedlo vypádlovat práh myslim na úrovni Kouřimecké rybárny, taxem zalez do křa na břehu a nemaje sekerku, by ani nůž (jo, občas se mi povede vyrazit i bez nože a dá se tábořit i tak, pokud si člověk chleba trhá) jsem uťaf lískovou tyč "na Brňáka", teda prostě jen šutrem. Ale držet loď správnym směrem dá tréning. Paxem to eště zkoušel myslim na jezu Lejskův mlýn a nic moc. Teda v mojí rychlý kanoe nic moc. Jindy na Vltavě nad Dívčákem v kanoi Mad river Explorer to bylo lepší. Dalo se docela zábavně vyjíždět peřeku od vracáku k vracáku. scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v... Mám tu delší dobu přířez jasanu, abych si ho vofrézoval a udělal bidlo. A vono nic. Jináč kamarád si objednal Poling pole od TNP, prej jako první v ČR. Reply
|
|_Re: bidlování, Jabberwocky, 6/19/2023 4:21 PMJojo, taky jsem ho okukoval. Někde ho dokonce měli v nabídce obchodu (Boatpark? Water Element?) Teď to nemůžu dohledat. Nebo to jedno prodali :-) Reply
|
|_Re: bidlování, Chobotnice, 6/19/2023 4:38 PMNormálně ho má TNP v katalogu a v HGčku by ho objednali. Jináč za mně dobrej bidlovací terén fPraze je Radotín a vejš a nejlepší Trojská péřej u levýho břehu. Reply
|
|_Re: bidlování, Jabberwocky, 6/19/2023 5:59 PMV TNP katalogu jsem ho viděl taky, ale ještě si vzpomínám, že ho měl vyloženě e-shop, s cenou atd. Možná HG Sport. Jinak s výběrem terénu souhlas. Asi by dalo také trénovat v centru v podjezí. Raději tedy v Šítkovském podjezí, aby to člověka v případě koupele nenahnalo mezi šífy. Jo a hodně mělko je také pod Mánesem, ale tam to moc neteče. Promiň, Eki, že Ti tady s Dlouhým bidlem plevelíme diskusi pod článkem… Reply
|
|_Re: bidlování, Chobotnice, 6/19/2023 6:50 PMVelmi mělko je pod Kadlovo mostem, jako podýl Křižovnickýho vostrova a flák do řeky se klofe pádlem do dna. Ale neni tam ten motivační proud, vracáky a pod, který by terén činily zajímavejma. Plevelení: debatám a jejich kličkám neporučíš a já je vnímám jako koření fšech článků. Zde to furt je k tématu neprávem vopomíjenejch směrů pohybu po vodě, jinejch než se jen vozit po proudu. Reply
|
|_Re: bidlování, Jabberwocky, 6/19/2023 7:20 PMZas tam kdybys zapěl třeba „O sole mio“, tak by Ti z mosta napršelo na hlavu spousta drobných. Parkuje tam ještě ta gondola? Reply
|
|_Re: bidlování, Eki, 6/20/2023 8:40 AMAhoj, to je f pohodě. Alespoň se něco dozvim. To koníčkování mě vyprovokovalo k napsání článku, je pravda, že o bidlování jsem nepřemýšlel. Bude rozhodně o hodně starší než koníčkování. Možný, že starší, než pádlování?  Ať žije Dlouhý bidlo  Reply
|
|_Re: bidlování, Chobotnice, 6/20/2023 4:15 PMNo starší, těžko říct. Podle mně v intencích našich lokálních dějin novodobejch od Rosslera Ořovského to nemá cenu hodnotit, ale myslim, že se tu nebidlovalo. Jak v časech dlabanejch kanoí, to těžko říct. Pádlování je ale mnohem univerzálnější, pádlovat se dá fšude, bidlovat jen na místech s akurátní hloubkou. Třeba na Dunaji se bidluje blbě. Pokud člověk zadá do Google "Canoe poling", tak se mu otevře poměrně širokej svět bidlování. Ale myslim, že i světově je pádlování starší, nebo mnohem rozšířenější. Z knížek o historii kaoeingu si nic nevybavuju. Z novodobejch - jo, Verlain Kruger, kterýho cesty a knížky jsem citoval u gumovýho dotazu na literaturu, tak si prve myslim pořídil bidlovací bidlo nějaký obyč, duralový a pak v nějaký fázi si nechal ad hoc na břehu u někoho udělat dvě krátký duralový bidla, dnes bychom uvažovali nad hůlkama na Nordic walking a s níma se dostával proti proudu v sedě a "soupaž". Tady tvrděj, že prve se bidlovalo. Ale jen fous dál tam řikaj, že se plachta na loď dávala na stožár. No tak těžko říct. decko.ceskatelevize.cz/video/e...Tady píšou celkem logicky, že se to asi lišilo podle oblastí (v globálním měřítku logicky) "There is great history associated with the canoe pole. The pole likely pre-dates the paddle in many areas. It was a skill learned and passed on through natives, voyageurs, loggers, and old-time Guides. I’ve always loved history, and part of what I enjoy about the outdoors is a connection to people’s ways of the past." www.bullmoosepatrol.com/bmp/20...Což prostě bidlování mělo preferenci v typech toků s akurátní hloubkou, nebo zvolna se svažujícím pobřežím. Reply
|
|_Re: bidlování Dunajem, Dan, 6/20/2023 8:00 PM"Třeba na Dunaji se bidluje blbě" ... že se nestydíš, ty uličníku, ehm teda veletočníku! Takovej Jules Verne úplně jednoznačně nechal Ilju Krusche na jeho BARŽI splouvat s protiproudním veslem a HÁKEM, čili s bidlem ... no dobře, Verne kecal víc než Palackej, protože z Donaueschingen, jak jsem zjistil vloni, by to prostě nedal ani při povodni, a jak jsem si potvrdil podruhé i letos na Loiře, tak kecal i s tou barží. Ale kniha je to zajímavá (Gumo, znáš Pašeráci na Dunaji? Kriminálka encyklopedického rázu, vřele doporučuju přečíst dříve, než tam vyrazíš!). Dan Reply
|
|
|
|_Re: bidlování Dunajem, Dan, 6/30/2023 12:25 AMse rozumí, ale kdyby přece, tak se to čte jak Agáta Christie, vezmeš přes palec a za 2 večery je konec, napínavé do posl. kapitoly :-) Sice odbíhám, ale ty víš, Gumo, kde je na Odře "NULA"? Tys tama vesloval, ne? Je to na ostrově Chelminek s majákem (53.6721567N, 14.5304411E)? Díky Dan Reply
|
Vyzkoušet, Chobotnice, 6/20/2023 4:28 PMJináč tohle by šlo celkem autenticky vyzkoušet, až zas upustěj Orlík na to obvyklý minimum poslední doby. Od Rejsíkova nahoru jsou potahový stezky zachovalý, notabene bez vegetace, takže pokud by Kořensko dávalo rozumnej autentickej průtok, tak ne až tak moc daleko nad Červenou by to šlo vozkoušet. Bych do toho šel. Případně Podolsko-Kořensko-Podolsko je takovej námět na krátkou tematickou víkendovku. Akorát bych to nezkoušel s Pálavou, čert ví, jak se to koníčkuje. Reply
|
|_Re: Vyzkoušet, Jirka Kubelka, jikubelka~centrum.cz, 6/20/2023 6:33 PMA v roce 1970 jsme s kamarádem připluli po Lužnici na soutok s Vltavou a koníčkovali jsme ten kousek do Týna nad Vltavou. (Vodní nádrž Kořensko ještě neexistovala). Na to, že je třeba dát jednu koňádru na špici a druhou na záď, jsme přišli brzy. Pak už byla cesta zcela bezproblémová. Po levém břehu Vltavy vedla zachovalá potahová stezka a pomocí těch dvou špagátů se loď krásně řídila. A v Týně u jezu postávalo cikánské dítě s kárkou, které za 5 Kčs odvezlo loď na nádraží. Bylo září a zrovna šli absíci z vojny domů. Tak jsme se s nimi v nádražní restauraci opili. Takže za mě je koníčkování příjemná věc. Musíte to vyzkoušet. Reply
|
|_Ad Pálava p x P, Dan, 6/20/2023 7:39 PMnejsem korektor, ale po ftipu to velký P volá: ... my "pod Pálavou" pouze sténáme, úpíme, potíme se atd., kdy už tam budem. Prostě žádný koníčkování nepotřebujeme, neb vezmeme na záda ruličku a tradá pochodem i do strmého vrchu (jó, když má Někdo růdlíček, tak si může i zpívat do kroku :-) a to i když se vydá do sotva pojmenovateĺných rošťáren, že Vladimíre :-))) Ale kdyby přišlo na pálavu (tu s malým P), no tak to by muselo foukat od břehu, a pak dobrý. Jakmile bude foukat ke břehu, tak proud neproud, bude to na prd. Proto taky moje koňadra nepřesahuje dvojnásobek zdéli lodi a mám ji ve 3 karabinách 2x založenou. Ináč co se týče bidlování, tak je rozhodně starší, protože to uměli Austrálci při sběru husích vajec ... pořád vnucuju Chobotnicovi ten film Ten Canoes en.wikipedia.org/wiki/Ten_Cano...Užé pasmatrjél, malaďjéc? Dan Reply
|
|_Re: Vyzkoušet, Eki, 6/21/2023 9:15 AMJojo, taky jsem si toho fšimnul, že na dně Orlíku jsou ty stezky krásně zachovalý a nezarostlý, úplná technická památka. Občas i archéologická, když je to pod bahnem Pálava se koníčkuje špatně, schůdná je asi ta varianta s kormidelníkem v lodi, a nebo nějak přimontovat pádla, aby to drželo směr. Ale Dan má pravdu, přinejhorším se to hodí na záda, nebo na rudlík a dopraví kamkoliv Reply
|
Ad potahová stezka, Dan, 6/20/2023 9:00 PMKromě díků za nádherné fotky, třeba jak dva páni vykračují ruku v ruce po navigaci :-) bych, Eki, podotknul, že potahové stezky měly význam leda u takových "čůrků" jako Vltava, protože u větších řek je kolísání hladiny tak velké, že by museli stavět celou kaskádu stezek jako v amfiteátru. A protože navíc normální řeka je od přírody plochá (kromě skalnatých kaňonů apod.), tak by to taky znamenalo vydláždit děsnou šířku pro různé stavy. Takže se finančně (obecně) vyplatilo zapřáhnout koně i beze stezek, (myšleno častěji a dříve). Např. na tom Dunaji (Regensburg - Vienne) se koňmo tahalo určitě už v renesanci (starší knihy neumím přečíst), jak krásně zachytil na rytinách Hollar (obrázkům rozumím). A to vodou. Archeologové nicméně tvrdí, že v Železných vratech jsou ve skále díry po trámech a na nich byla nejspíš zavěšená lávka ... ale nemohu teď najít kde to mám založené, takže nevím, zda tahali za Trajána koňmo nebo otrocky (konkrétně po této lávce) ... protiproudná neprostupnost vrat mj. dala dvě jména jedné řece, dolňáci (asi Tráci) ji zovali jiskřivě Ister, horňáci (asi Kelti) huhlali Duna. Nejdéle se stezkou ovšem musel nastat problém, jak se to bude jmenovat dohromady (Mže nebo Berounka)? Ale pak máme Burlaky na Volge ... zase beze stezek ... a to v zemi věčnosti. A tak vyvstává otázka pro Lasičku, proč si zrovna Vltava (a trochu Otava) vysloužila investice do regulace alias potahové stezky (včetně na skálu zavěšeného chodníku u Štěchovic)? Sůl? Lanna? Jinak ony ty potahové stezky taky fungovaly/jí jako soustředění vody při nižších stavech, čili sjízdnost pro vory a tedy při cestě dolů. Zkrátka viceúčelovka. A netřeba, Ch, čekat na úpadek hladiny orlické k normálu, páč od Vyššího Brodu do Boršova se najde několik stovek metrů jakš-takš schůdného chodníku (pravo i levo-břežního) ... teda čerstvě vymlaskli cca 1/2 km dlažby ve Zlaté Koruně, ale takovou ošklivost na mysli nemám :-( Dan Reply
|
|_Re: Ad potahová stezka, Eki, 6/21/2023 9:30 AMAhoj Dane, pravda je ta, že divočící (alpské) řeky nejsou pro budování potahových stezek vhodné. S českými řekami, které mají přece jen stabilnější průtoky a další parametry, je nelze příliš srovnávat. Také ty stezky netřeba budovat, pokud máte k lidským zdrojům vztah jako v Rusku. Teď jsem plul po Labi a u Dolního Žlebu byly taky zbytky navigace, asi není důvod, proč by jejich stavitelé neměly překonat hranici české kotliny... Reply
|
|_Re: Ad potahová stezka, Dan, 6/21/2023 10:58 AMzajímavé, jak ty asociace fungují, já měl na mysli spíš opačný konec spektra co do říčního vzoru (anastomózující a meandrující), ale také velikostně spíš veletoky jako Dunaj, Rýn, Loiru, Seinu, Rhonu, Tiszu, Pád, Dněstr, Vislu a tak. Tedy celkově řeky, u kterých nikdy v historii lidstva nebylo pochyb o užitečnosti obchodního spojení (vojenské ohrožení šlo sice ruku v ruce, ale většinu času byl motivem obchod a ne strach, přičemž říční turismus bude asi jenom novověký vynález, stejně jako doprava písku, ne?). Celkově jsem chtěl říct, že časoprostorová shoda (rovnice) kůň* = potahová stezka, bude spíš minoritní (Vltava), ne-li okrajová, tedy v perspektivě kontinentu, ne-li světa. Ale je na druhou stranu taky jasné, že to je perspektiva, kterou Tvůj děd a praděd nepotřebovali, protože jim domů tekla přenádherná a dostatečně dlouhá Vltava. No, nám už do Prahy neteče, ale stojí, a tak vymýšlíme rošťárny a exotičnosti. A taky můžem. Ale tím spíš by mi přišlo zajímavé vyšťourat, proč zrovna potahová stezka a Vltava. Co bylo tím zásadním ekonomickým motívem??? Ten chlápek, co nám v ústavu kdysi vyprávěl a ukazoval první mapu Vltavy? Nebo výstava? vltava.fsv.cvut.cz/index.htmlA možná by se na to dalo jít i lingvisticky: Jabberwocky, nevíš, prosím Tě, jak to* řeknou Teutoni? A mají TO vůbec? Dan pozn.: * Koníčkování - tam to vlákno začalo Reply
|
|_Re: Ad potahová stezka, Eki, 6/21/2023 11:14 AMNo to mi právě přišlo, jestli ta tvoje úvaha není jen nedostatkem našich historických znalostí. Pokud to tahání koňmi bylo i na takovém, tvými slovy "čůrku", jako je Labe, proč ne Odra nebo Seina? První železnice byly také koněspřežky Reply
|
|_Ad Labe a potahová stezka?, Dan, 6/21/2023 11:52 AMnemíchej kozy a vozy. Nejprve: Jak je stará ta navigace, cos viděl na konci č. Labe? (to klidně může být 19./20. století, takže recentní kanalizace řek českých C&K). A potom: tahali po ní vůbec někdy koně proti proudu? (jestli je to takhle recentní, tak už mohly být motory alias stroje). Já jsem ukázal opak v obou aspektech, že velké a mnohem důležitější řeky (Dunaj) neměli potahové stezky (možná výjimkou Železná vrata), protože by se to nezaplatilo a přesto (!) se protiproud jezdil koňmo. Odru neznám vůbec, ale co jsem trochu pochytil u Seiny, tak vzhledem k nestabilitě břehů a bohatství státní moci se jim už v 17./18. stol vyplatilo kopnout kanály. O koních žádná zmínka, takže nejspíš plachta a pádlo/veslo. U Loiry je to jednoznačně zbytečné, protože od Atlantiku k Orléans se jede přes 1000 let na vítr, jistě od Vikingů, pak par pár let pára a šlus (železnice). A taky bude třeba od navigace rozlišovat pouhou břehovou dlažbu jako třeba loňské veledílo PMo u Oseka nad Bečvou nebo tu letošní Zlatou Korunu. To je pouze moderní masakr, protože jsou teď neřestně levné tzv. "veřejné" peníze. Přičemž ke koníčkování se to dá využít hned a hladce. Dan Reply
|
|_Re: Ad Labe a potahová stezka?, Valy, 6/28/2023 4:33 PMVětší řeky byly sjízdné pro parníky i bez zdymadel, takže stezky zanikly dříve než na Vltavě, a proto o nich není ani tolik důkazů. Jinak stezky byly budovány dle potřeby či náročnosti na údržbu. Kde se nevyplatilo budovat, tahalo se bez nich. Například "Průlomu Dunaje" (Donauerdurchbruch) u Řezna, kde voda slušně valí kaňonem, jsou skalní stěny osazeny kruhy těsně nad vodou právě kvůli tahání lodí. Až k těmto skalám vedla stezka. Těžko říci, jak byla konstrukčně vybudovaná, ale každopádně jedné menší skalce kvůli stezce odtěžili spodek, takže nad (nyní turistickou) stezkou ční převis. Viděl bych to spíš na Ekim zmiňovaný nedostatek znalostí nás všech diskutujících. Dane, jinak obecně super úvahy, díky. Německy se koníčkování řekne: „treidlen“ tak můžete gůglit obrázky z různých koutů Německa. A pro ty kruhy v Průlomu v gůglu zadej: „donaudurchbruch ringe wasser“ a podívej se na obrázky Reply
|
|_Ad Dunaj a durchbruch, Dan, 6/29/2023 1:25 PMAhoj Valy, pochvaly patří Ekimu, že vykopává takové poklady. Ad Průlom: asi myslíš ten 2. z 8 průlomů nad Kelheimem, tedy pod pivovarním klášterem (psal nějakej Valy před 12 lety na den přesně :-) www.raft.cz/Clanek-Dunaj-ve-sv...Při 200 m3/s jsem si od skály držel uctivej respekt a při focení kruhů a sv. Jana Nepomuka stále pošilhával po posledním parníku, abychom se nepotkali v úzkém profilu ... místní kajakáři povídali, že hloubka je cca 50 m, ale dokud si to nezměřím/nenajdu cizí měření, neberu to jako číslo. Ale tím by bylo lze i vysvětlit, proč jsou ty kruhy relativně v "jedné" úrovni (+/- 2 m) (rezaté výjimky +10m potvrzují pravidlo). Hádám, že při výrazně vyšším Q to musí být takový hukot, že zákazník rád posečkal a nikdo neriskoval celkovou ztrátu lidí, lodi i nákladu. Jinak Dunaj (D+A od Ulmu) je zajezovanej v minulém století nejprve kvůli elektrice, až potom plavba, dnes většinově rekreační. S uhlím je šmytec, takže elektrárny šlus a komerce jezdí až pod kanálem. S napřímením Dunaje taky ztratila mnohá města přístup k řece, což jim postupem času přestalo vadit, protože kdo by stál o povinnost vyložit na místním trhu zboží, když se vozí zrní, pokrutiny a písek :-) A nedostatek znalostí? To je bez debat, snad vyjma Lasičky. Největším (mým) nedostatkem je v tomto punktu neznalost terminologie. Sice vím, jak se liší pohoz, zához, rovnanina a dlažba, ale netuším, jak se stupňuje potahová stezka: ???vyšlapaná pěšina, udusaná cesta, vydlážděná cesta ... a pak na konci škály ten kamenný, dokonale vyskládaný a vodu centrující val s pochozí rampou??? Nu a o něm jsem vedl debatu (obr. s dvojící za ruce se vedoucích mužů). Dan Reply
|
|_Re: Ad Dunaj a durchbruch, Valy, 6/30/2023 10:31 AMAhoj Dane, Vidíš, už ani nevím, že jsem něco takového psal  Hloubku místní uvádějí 20 m. Hlásí to i na parníku při obhlídce Římské stěny. Jinak, co si pomatuju, tak ty kruhy tam byly ve více (asi 2-3?) úrovních, ale nijak dramaticky rozdílných. Pokud nestačila ta vyšší, tak už to asi bylo moc nebezpečné, jak píšeš. Ten proud má neuvěřitelnou sílu a rychlost a na nezvyklého našince (aspoň na mě) nepůsobí dobře ty víry, červy, květáky a karfioly. Na kánoi je to ale celkem v poho i za vysokého stavu. Za normálího stavu jsme řeku přeplavávali - je to ale fičák. Jako „obchvat“ Průlomu pro nákladní lodě slouží údolí řeky Altmühltal (Mein-Donau-kanál). Zajímavé je, že první regulace tý řeky Altmühl, která se nyní prakticky stala kanálem, už ale začaly snad někdy v pravěku či starověku, co si tak vybavuji… (wiki mlčí a nemám čas gůglit). Jinak jsem našel tuto relativně novou Potahovou naučnou stezku v Týně na Vltavě: commons.wikimedia.org/wiki/Cat...Ke znalostem: Eki odvádí neuvěřitelně záslužnou práci. U tebe se mi líbí tvé úvahy, které podněcují k zamyšlení a bádání. Díky a měj(te) se, Valy Reply
|
|
|
|_Ad trajdat na potahové stezce, Dan, 6/21/2023 2:57 PMno dyť právě! kanál, kanál, kanál, samej kanál a potom jedna přírodní voda a ejhle, vono je to móře (sea rescue RNIPLS). Koně k lodím nepochybně patřili, vo tom, probůh, žádná, stejně jako lodě k řekám, ale v podotknutí mi šlo o to, jestli je to s potahovým chodníkem (Vltava) pravidlo nebo menšina. Tam musíš mít pravidelnej a vydatnej zdroj peněz, aby se ti vyplatilo to dotáhnout až k chodníku ... a na druhý sraně musíš mít vcelku "čůrek" a +/- stabilní Q. V takovým Japonsku např. nikoho ani ve snu nenapadne, aby dělal protipovodňovou hráz u řeky! Když naopak děláš silnici nebo kanál, to je buřt, uděláš okraj automaticky, protože vedle má sedlák pole, louku, les a ty nechceš plejtvat ani materiálem, ani pracovní silou. I Hořín opravujou, aby jim netekla voda (teda dnem do krajiny :-) I Říman chtěl, aby se jim ty cesty nerozjezdily hned, a tak na okraje a odvodnění velmi důmyslně dbali. Řeku neděláš, ta byla před člověkem a okraj měla přirozeně schůdnej, protože ledy a kolísání průtoků to zařídí účelně i bez razítka ing. (krom skalních zlomů, prahů, vodopádů a kaňonů ... zkrátka skála v cestě). Vždyť taky jsou na ty břehový písčiny a štěrkový lavice evolucí ( a to je sakra dlouhý období :-) vycvičený ryby a ptáci ... třeba kulíci, kvůli kerejm je zavřená Litovel a chtěli Dyji ... jenže právě tohle všechno (habitaty) jsme jim zrušili tou blbou regulací ála Sázava, Berounka a celá abeceda českých a moravských řek. Jó, kdybychom na to šli od lesa en.wikipedia.org/wiki/Towpathtak se dostaneme k těm tramvajím docela rychle :-) No a trajdat podél vody?! To se dělá dodnes, nejvíc děti :-)) Jenže loď táhnou jak kačera :-( Koníčkovat znamená vpředu i vzadu. Ale když už tam seš a klikneš na toho Hollara co tam je (!) (stejná = Arundelova výprava za kaiserem, esi by nepustil za Zimním králem taky nějaký privileje britský koruně, akorát o 2 měsíce dřív než dorazili na Dunaj), tak světe div se, žádný chodník netřeba, koně ve vodě. Jinak zdolávání protiproudu je historicky fakt plodný téma, mě se líbil naviják na štrůdl krz Steinerne Brücke. Tam Tě to pomele (někdy) i když jedeš dolů a krásný Bavorky Ti eště zapějou: www.youtube.com/watch?v=_dIM9k...Reply
|
|_Re: Ad potahové stezky, Eki, 6/22/2023 8:51 AMNo, já jen, aby to v tom šumu nezaniklo: Potahové stezky rozhodně nejsou vltavský vynález, koňma se tahalo podle těch starejch obrazů okolo Rýna i jinde. Koňská síla byla na pevnině základ, než přišel parní stroj. Potahovou stezku vrchnost udělá, obdobně jako chodník v obci, když se to vyplatí nebo si lidi stěžujou Spíš mě fascinuje s jakou lehkostí ty kánoe podle fotek v článku tehdy koníčkovali, jakoby mimochodem Reply
|
zdymadlo za Karla IV., Střelec, 6/21/2023 12:27 PMKoňská doprava proti vodě bude už hluboce středověká záležitost a vodní doprava po větších řekách ještě starší, protože už ve středověku se kvůli jezy blokované plavbě hádali plavci s mlynáři. Karel IV. vydal nařízení, podle kterého musel mlynáři umožnit splouvání vorů a nákladních člunů (otvíratelné šlajsny, možná velké šupny). Při té příležitosti mu jeden šikovný mlynář předvedl funkční zdymadlo, které by nestavěl, kdyby se nejezdilo i proti vodě. Jinak od pravěku vedly obchodní stezky kolem řek a doprava probíhala jak po břehu, tak po vodě. Vltava hrála nezanedbatelnou roli při dopravě soli na trase ze Salzburgu, protože formanské povozy jednoduše nestíhaly, Labe pak přibližovalo Moravu a Horní Uhry. Kromě soli z Rakous bylo asi nejčastější komoditou dřevo - jak stavební, tak palivové. Přeprava probíhala na vorech a člunech (vory končily na pilách, čluny většinou v kamnech, pokud nebyly důkladněji stavěné a nejely koňmo zpátky proti vodě s dalším nákladem). Dalšími přepravovanými komoditami byly stavební kámen a zemědělská produkce (a vzácně cestující). Rozšíření paroplavby se ale víceméně krylo s příchodem parostrojní železnice. Jinak je k tomu spousta věcí v muzeu v Děčíně. Reply
|
|_Re: zdymadlo za Karla IV., Chobotnice, 6/21/2023 1:31 PMProslulá je doprava dříví po vodě z Krkonoš do Kunttenbergu. Vono taky je potřeba pamatovat, že naše geopolitický vnímání světa se minulo s touhle epochou a zlatý časy potahovejch stezek se odehrávaly za starýho-dobrýho Rakousko-Uherska. Reply
|
|_Re: zdymadlo za Karla IV., Dan, 6/21/2023 3:26 PMba, ba, ba co víc, nejenže byly spory mlynáři vs. plavci až konstituovali mlynáře přísežné (možná že už K. IV.), ale taky se sedlákama vedli po staletí spory o vodu a bylo +/- zvykem, že na otavy a sena se tedy řeky a náhony "vypustili", aby luka nebyly podmáčený a mohlo se s vozem do nivy. A šalamounský bylo určit, kdo komu kdy a za co má platit :-) Moc hezká je k tomu knížka: Když měřičkové, rybníkáři a trhani krajem táhli. A ta komora/zdymadlo ... nemáš k tomu, Střelče, prosím, nějakej odkaz? Jsme sice už hodně daleko, ale květnatá diskuse je plodem sdílení, třeba opačných pohledů. ... asi budeš, Honzo, koníčkovat zase sám :-) já budu trajdat, navíc jak s kačerem na jednom špagátě. A protože už nejsou husopasky, ale školačky, tak si budu i nohy kopřivama pálit :-) Reply
|
|_Re: zdymadlo za Karla IV., Střelec, 6/21/2023 8:00 PMTo lejstro spolu s příslušnou starou mapou Vltavy bude asi v Archivu Koruny České (takovej ten samostatnej, kdysi žlutej barák se starým státním znakem na Hradčanské), kdysi nám ho tam ukazovali spolu se Zlatou bulou sicilskou, která díky zhůvěřilýmu restaurátorovi z 50. let (příbuznej Klémy) na omak připomíná igelit nebo jedničku Mirelon. Na zdymadlo se ještě poptam známýho z děčínskýho muzea, i když on osobně je spíš přes vojenský námořnictvo. Reply
|
Budějovice - Praha, Chobotnice, 6/21/2023 1:36 PMA fšechno totok, ty kraje, Týn, Červenou, Zvíkov, Slapy, Ztracenku, atd, atd je možnost si prohlídnout (nejen) při závodu Budějovice - Praha. To je obživlá legenda z časů koníčkování. Sice dnes řeka stojí, ale zato stojí pevně. Startujeme tentok pátek. Pokud by se to někomu zdálo moc kochání, tak v neděli se jede v rámci závodu dětská tůristická trasa Slapy - Praha. budejovicepraha.cz/  Reply
|
Koníčkování Smíchov - Suchdol, Petr, 6/22/2023 4:49 PMV automuzeu pana Příhody ve Zbuzanech (již není) byla historická dřevěná loď a u ní itinerář výletu z 30. let. Odjeli ze Zbuzan na Smíchov vlakem s lodí, vykoníčkovali po Vltavě do Červené a po Otavě do Suchdola, pak si to sjeli zpátky, naložili loď a dojeli zase do Zbuzan. Celé to bylo tuším na tři týdny, dva týdny proti proudu a týden po proudu. Ale je možné, že tohle si pamatuju špatně, protože mi to připadá jako neuvěřitelný výkon. Reply
|
|_Re: Koníčkování Smíchov - Such, Slávka, 6/23/2023 2:24 PMJá myslím, že to byla alternativa pěší turistiky. Vybavení na táboření bylo tehdy těžké, žádné ultralight materiály neexistovaly, tak aby to nemuseli nosit na hřbetě, raději to vytáhli na lodi proti proudu. A na zpáteční cestě se pak pěkně svezli. Reply
|
|_Ad pěší turistika, Dan, 6/29/2023 11:42 AMKdysi nám, Slávko, vyprávěl Mirko Vosátka, vodní skaut, který o letních prázdninách chodil z Prahy domů (do Terstu) pěšky, že výpravy po Vltavě byly zcela pravidelnou, téměř každotýdenní záležitostí. V Pá + So koníčkováním nahoru a v Ne s pádlem dolů. Hodně dlouho potom jsem četl nějakou zprávu experimentálních archeologů, co postavili věrnou repliku starověké řecké lodě. Podle kroniky i věděli, jak rychle v nějaké bitvě přeplula posádka mezi dvěma ostrovy ... vybrali do týmu nejlepší atlety, zápasníky a sportovce ... a měli oproti nim nakonec propastnou sekeru ... jasně nejeli na lodi sériové výroby, neveslovali od mládí a fortel se v posilovně neudělá. Ale borci svorně vypověděli, že na starověké plavce nemají. Závěr: fyzické práci/námaze jsme si (jako populace) odvykli. Takže díky Ekimu & fam. za takové články a poznatky "před 100 lety". Reply
|
Bidlování, Alto, 6/23/2023 8:57 PMU nás v kraji tam co Labe obtéká Kunětickou horu se jezdilo na lehkých pramicích k jejich pohonu sloužil štechr. Jasanový hranol cca 4-5 metrů dlouhý na konci rozšiřený do tvaru štrekařského pádla. Pro delší životnost a odrážení i od opukového dna okované zakončení. Pár kusů jich určitě na chatách okolo Labe určitě po našich obcích zbývá. Reply
|
kniha Tramping, Střelec, 6/26/2023 10:59 AMDoporučuju loni vydanou knihu Tramping od Antonyho, zvanýho Tony. Spousta zajímavých fotek a informací a občas i něco vodáckého (kromě cca dvoustránkové kapitoly je toho dost zajímavého i v úvodní historické pasáži o vzniku Ztracenky - první táborníci (1913) se tam přepravovali z Prahy loďmo... Reply
|
|_Re: kniha Tramping, Chobotnice, 6/27/2023 8:00 PMA kniha Vltava - proměny historické krajiny www.b2c.cz/vltava-promeny-hist...To je podle mně bezprecedentní dílo a je tam i kapitola věnovaná vodáctví a trampingu. K tý semse teda zatim neprokousal. Reply
|
Milada Horáková na kánoi, Lasička, 7/4/2023 12:08 AMAhoj Eki, díky za článek. Oceňuju, jak jsi rodinné fotky zkombinoval se starší literaturou. Pokud by tě to zajímalo, nedávno se objevil na Seznamu článek opatřený rodinnými fotkami Milady Horákové. Je tam taky jedna fotka, kde sedí s manželem v kánoi na Vltavě - tu je potřeba vidět. Jinak ale netuším, jestli je to situace ojedinělá nebo jezdili pravidelně... www.seznamzpravy.cz/clanek/nez... Reply
|
|_Re: Milada Horáková na kánoi, Eki, 7/7/2023 8:42 AMAhoj Lasičko a dík za fotku. Je z toho vidět, že vodáctví je opravdu tradice a bylo už tehdy široce rozšířené. Na tu fotku jsem narazil už před časem. Ví někdo, co je to za řeku? Něco širokého podobného Labi, nebo nějaký rybník? Reply
|
|_Re: Milada Horáková na kánoi, Lasička, 7/7/2023 9:20 AMJe to udajne Vltava, dle popisu, psal jsem to i tady v komentari Reply
|