V posledních měsících se udály nehody na jezech, při nichž utonulo několik lidí. Jen velkou náhodou neskočily další nehody křížky, jako tomu bylo např. na jezu v Českém Šternberku, kdy dva vodáci spadli i s lodí do válce, když se potřebovali podívat, co je dole pod korunou. Naštěstí se zachránili sami pomocí žebříků, které jsou nainstalovány ve zdech jinak velmi hladké zdi. Další nehoda se stala minulý týden v Brně na nebezpečném jezu v Cacovicích na Svitavě, kdy si jeden mládenec potřeboval sjet jez po zadku. Samozřejmě zůstal ve vývaru, odkud se ho pokoušela zachránit jeho dívka, která za ním skočila. Jen díky tomu, že nikdo na břehu neukradl podkovu s lanem, což je tam poměrně časté, byli oba zachráněni a nemají tak u jezu křížek. Ostatní ale takové štěstí neměli. Z následujícího grafu je patrné, že obětí na jezech a podobných nehod významně přibylo v povodňových letech 2010 a 2013, naopak nižší jsou jejich počty v suchých letech (zobrazené počty jsou jen informativní).

Od mého minulého článku na toto téma letos asi přibude několik dalších pomníčků. Aby ty příběhy nezapadly a místa nezmizela beze stopy, je tu druhý díl, shrnující další pomníčky u jezů, které jsem potkal.

Vltava – pomníček za záchranu

V tomto textu nejstarším a výjimečným je pomníček, který stával na Vltavě nad jezem Horní Lipovsko. Výjimečný je v našem příběhu proto, že nepatří utonulému, ale šťastně zachráněnému. Při plavbě kupeckého šífu z Českých Budějovic 2. června 1824 se loď netrefila do propusti na pravé straně jezu, najela na ledolam z klád, kde se plavidlo rozlomilo na dva kusy. Málem se při tom utopil budoucí významný podnikatel v oboru vodních staveb Vojtěch Lanna. V tomto případě je známo i jméno zachránce. Omráčeného topícího se mladého Vojtěcha Lannu vytáhl z řeky hákem mládek ze zdejšího mlýna Jan Mrzina. Původní kříž, ničený velkými vodami, byl údajně přenesen do Týna nad Vltavou. Na Horním Lipovsku byl ale současně postaven kříž nový, tentokrát již na bezpečném místě na skále nad řekou (Zdroj: Čáka J. (1996): Zmizelá Vltava). Přístupný je celoročně, moje fotka je z listopadu 2019, kdy byla nádrž Orlík výrazně upuštěna.

Úpa – krásná řeka dřevěných křížů

Jarní Úpa je úžasná řeka. My ji jeli na začátku května 2020, to byla zcela bez dalších vodáků. Romantické Babiččino údolí skrývá ale i památníky tragédií na jezech. Z Babičky znáte Viktorčin splav (km 17). Na břehu však nehledejte památník věnovaný postavě románové šílené Viktorky. Ta reálná, jak známo, výrazně nebohou Boženu Němcovou přežila. Místní křížek je připomínkou vodácké nehody z povodňového roku 2013, kterou popisuje Petr zde.

Dolů od Viktorčina jezu plujete krásným údolím až k další podobné překážce plavby. Jedná se o moderní vysoký sklopný jez Zlíč (km 15), který navádí vodu do Úpského přivaděče. Ten zejména na jaře plní nádrž Rozkoš. Od jezu je hezky vidět i zámek paní kněžny – Ratibořice.

Na pravém břehu za jezem je malá mohyla a dřevěný křížek s tabulkou mladému muži, který tu zahynul ve věku 27 let.

I ze žluté varovné cedule u jezu je patrné, že v tomto případě nešlo o vodáka. Tragický příběh mladého plavce se tu odehrál v srpnu 2011.

Pod varovnou cedulí se ale nachází ještě jedna kovová plaketa, a to z března roku 2019. Je to naštěstí jen pomníček pejskovi. Jeho majitel pro něj, doufejme, do zrádného vývaru místního jezu, neskočil.

Pokud plujete dále po Úpě i pod Českou Skalicí, určitě narazíte na nebezpečný stupeň pod Doubravicí (na km 6). Vodácká škola záchrany ho využívá pro školení záchranářů, barvitý popis místního válce naleznete třeba zde.

Stupeň je nenápadný, ale pro vodáky dobře označený varovnými cedulemi. Kromě toho se tu na pravém břehu nachází kamenný pomníček a na levém břehu další dřevěný kříž. Na kříži jsou stopy po cedulce, která bohužel již zmizela. V minulém Petrově článku kovový štítek na křížku ještě existuje. Jedna nehoda se stala při závodech, které se tady kdysi konaly. Helma tehdá ještě nebyla standardem a došlo k tomu, že se pravděpodobně závodník bouchnul do hlavy, když špatně najel do válce. Druhá nehoda souvisela se splouváním řeky skupinou vodáků.

Labe – pomníček staršímu člověku

Většina obětí jezů je bohužel velmi mladá, odráží se to i v nalezených nápisech. Podle údajů na pomníčcích se jedná nejčastěji o muže v průměrném věku okolo 20 let. Ale každé pravidlo má své výjimky.

Po splouvání Úpy jsme za Josefovem u velkého nesjízdného jezu na Labi (km 1013) narazili na mosaznou tabulku. Ta ležela na pravém břehu pod stromem v drobné mohylce kamenů a sešlých hřbitovních umělých květin a svítilen. Pánovi, kterého ta tabulka připomíná, bylo 72 let.

Berounka – cedulka na suchém jezu

Při plavbě po horní Berounce z Plzně jsem u rozespalého kempu na levé straně suchého jezu Darová (km 115,4) narazil na podzim 2019 na nerezovou cedulku v kamenné zdi.

Tabulka zrcadlí vody Berounky a upomíná na mladého muže, který zahynul v dubnu roku 1987.

Tichá Orlice po nedávné nehodě

Brzy asi přibude pomníček po nedávné nehodě mladého chlapce, který se rozhodl jít si zaplavat do rozvodněné Tiché Orlice v Ústí na ř. km 49,9. I když byl jez označen jako nebezpečný se zákazem koupání, popíjení s partou a asi snaha se předvést vedly ke hloupému nápadu vyzkoušet, co nebezpečný jez dokáže. Ke smůle někdo ukradl lano, a tak ostatní na břehu jen hodili do jezu záchrannou podkovu. Bez lana těžko pomůže, a proto je na místě již několik svíček.

Lužnice – řeka kamenných pomníčků

Z minulého dílu článku z loňského roku vám dlužím vyobrazení pomníčku z černého kamene na Lužnici na levé straně jezu Čejnov (km 68). Pomník byl postaven čtyřicetiletému muži, který zde tragicky zahynul v červenci 1987. Zkřížená kanoistická pádla na pomníku napovídají, co se tu stalo.

Třetí díl článku o pomníčcích se mi opravdu dělat nechce. Mládek ze mlýna s hákem či Petr Ptáček s házečkou nejsou vždy nablízku. Takže splouvejte, ale dávejte si prosím i bacha.

Ahoj Eki