Povodně na severní Moravě mizí a já mám o víkendu služební cestu zrovna do Beskyd. Beru si náhradní den volna, i když jsem původně chtěla dva. Ale zdálo se nám, že ve středu by té vody bylo ještě pořád moc. Jenže už ve středu večer je mi jasné, že nejideálnější stavy budou v noci na čtvrtek...

Mohelnice – královna řek 20.5. 2010
První jízdu nasedáme na Zlatníku. No, je to ze začátku trochu ww dři, ale cestou to přibírá vodu a Mohelnice začíná být zajímavá. Vodočet ukazuje 65cm (není on-line). Říkám si, kde jsou ta místa, ze kterých jsem měla takový respekt? Najednou to přichází! V jednom místě je hrázka z kmene. První dva jezdci ji přejeli, ale ten přede mnou se tam zasekl. Já viděla jen vlnku a nechápavě koukám, co těch pár metrů přede mnou dělá, že stojí na místě ve svíci tam, kde nic není. No, to smrdělo průserem. Po rychlé úvaze, jestli se naplácnout na něj, vlevo nebo vpravo, jsem to nakonec zhodnotila na levou stranu, kde přes hrázku protékalo nejvíc vody. Bojoval statečně, můj náraz mu nepřidal, ale nepanikařil. Ani já ne. Bylo mi jasný, že se musím podél hrázky odbidlovat na levý kraj a jít pomoct. Pak mě napadlo, když jsem ještě byla napláclá na té hrázce, říct koukajícímu jezdci zespoda, ať vystoupí. Já už vystupuju také a tomu připláclému je mezitím pomoženo. Tímto se omlouvám za malý rozestup a připlácnutí se kajakem.

Jedeme dál. Skoky, válce, lagunky, vlnky, kaskádky, slide, ve kterém nabíráme pěknou rychlost... No, co si budeme povídat, jednou jsem i eskymovala. Už ani nevím kde, ale nebolelo to, a bylo to studený :-). Nádhera! Mohelnice mi zase ukázala, že je to moc pěkná říčka a že stojí za to na vodu i v dešti a kose sednout! Povodně v řece nenechaly příliš stromů, vše se dá sjet. Lávky také řešitelné. V jednom místě je do řeky sesutý kus zpevněné silnice i s železy. Co se s tím stane, je otázkou. Kaskády a skoky zůstaly tak, jak si je pamatuji z loňska.

Voda nám klesá. Lidé, kterým povodně vzaly kde co, jsou rádi. My přemýšlíme, co dál. Video z potoka, kdy bylo více vody a méně vody.

Lomňanka 21.5. 2010
Scházíme se jak švábi na pivo. Domlouváme strategii jízdy, neboť dost spěchám. Nakonec jsme 4 kajakáři a nasedáme u Salajky v Horní Lomné. No, opět to začíná jako ww dři. Ale stejně jako včera na Mohelnici, po pár set metrech vody přibývá a taky přibývá na zajímavosti! Nová kaskádka nebo peřej hned v úvodu? Moc pěkná, víc vody by neškodilo a jsou pod ní stromy. Dá se to prokličkovat, i když v jednom místě se mi pěkně píchla loď mezi kameny a byla jsem ráda za popotažení. Honza občas předvádí psí kusy, užíváme si to. Břehy jsou po povodni, kdy se tudy přehnalo až 50 kubíků, pěkně vymleté. Musíme dávat pozor na naplaveniny. Čekají nás umělé stupně, které jsou za této vody úplně v pohodě. V Jablunkově bylo na vodočtu kolem 12 kubíků. Dva úžasné vysoké skoky za sebou (jez) v zatáčce u silnice jsem si musela znovu vynést, protože tréninku boofování není nikdy dost a tohle byla úžasná příležitost. Navíc mi to docela šlo. Dál si Lomňanka krásně teče, žádné stromy, samé vlnky, peřejky až ke kaskádce pod Matysčinou loukou. Někam se tam ztratila skála po levé ruce a kaskáda obnáší pouze tři pěknější, ale jednoduché šikmé válce. Pro jistotu jsme si to taky dali dvakrát :-). Jenže už bylo dost hodin a já musela fakt makat. Hnala jsem tedy kluky dolů...

Velička 23.5. 2010 – Oderské vrchy
Cestou z Beskyd na Prahu se nabízí odbočit z dálnice před Hranicemi na Moravě na Potštát, zvlášť když před sebou vidíte přicházející průtrž mračen. Jen asi 10km od dálnice je úžasný potok Velička. Už funguje i vodočet na Povodí Moravy. My měli asi 5 kubíků, tj. necelých 90cm. Nasedáme klasicky nahoře v Potštátu, ale auto necháváme u silničního mostku pod kaskádou. Velká voda udělala několik změn. Něco už však dříve, než tento týden. Celá trasa je sjízdná bez stromů. Občas nějaké větve, aby se helma využila. Silniční mosty jsou také dostatečně vysoko. V posledním moste před kaskádou není jen hladká voda, ale akčnější místečko s větším balvanem a válcem :-). Nájezd do kaskády je snazší než loni. Před posledním skokem si můžeme vybrat jestli vlevo nebo vpravo. V kaskádě jsou i vracáky s dostatkem vody, do kterých jde zajíždět. Vracáky jsou horší cestou, kde jsou u břehů kameny, které ve zkalené vodě nejsou vidět a tak zastavení moc nefunguje. V úseku pod kaskádou je šutroviště a tak se rozhodujeme jet znovu horní úsek. Kluci, kteří letos už Veličku jeli, možná přidají další odkazy na video a komentáře dolního úseku.

Katie