Je čtvrtek 29.4.2004, běžný všední den, až na to že venku je neobvykle krásné počasí. Slunce svítí a je teplo jak v létě. Podmínky jako stvořený jít někam na vodu. Bohužel však můj jistý, doufám, že krátkodobý tělesný handicap mi nedovoluje usednout do kajaku. Avšak nutkání vyrazit někam za vodou je tak silné, že to ve tři v práci balim. O pár minut později již sedím ve voze a uháním z Prahy na jih směr Týnec nad Sázavou.
Cíl: Janovický potok.
Reklama
Prozkoumat dolní část toku, zjistit aktuální stav koryta a posoudit možnosti případného sjezdu. Základní informace jsou sice známy, ale mě zajímá opravdová realita. Něco po čtvrté parkuju auto v Týnci a vyrážím po mostě přes Sázavu (mimochodem také více než uspokojivý vodní stav). Projdu kolem staré středověké tvrze, kde se chytám zelené turistické značky. Ta mě navádí přímo k potoku zhruba tak na ř.km. 0,7. Vyrážím podle vody po levém břehu proti proudu. Klasika. Úzký ZW tok poměrně rychle proudící, místy silně meandrující loukami v mírném údolíčku. Koryto je částečně zanesené, občas padlé dřevo. Ale asi po kilometru začíná být řečiště zjevně obhospodařováno, vyčištěno, na březích vyřezané porosty, koryto je přehledné. Moc pěkný potůček, říkám si a začínám uvažovat, kolik vody by ještě asi bylo potřeba, aby se po něm dalo pohodlně plout.
V tomto úseku by zřejmě stačilo stávající stav jen nepatrně nadlepšit, protože potok má vody poměrně dost. V úsecích mírně proudící ZW je hloubka dostatečné, horší je to v úzkých meandrech a peřejkách. Zhruba na ř. km. 3,0 se značená stezka od potoka odděluje a stoupá do zalesněného kopce. Já však dál sleduji tok a po levém břehu se prodírám travou a porostem až do obce Krusičany. Zde se musím od koryta chtě nechtě oddělit, neboť zahrádky místních lokálů sahají až k vodě. Procházím vesnicí za silného štěkotu psů, který spolehlivě ohlašuje výskyt neobvyklého vetřelce. Jdu dál, kochám se přírodou až k silnici křižující potok. Zdejší most může poskytnout dobrý přístup k vodě jako nástupní místo a lze zde i zhodnotit vodní stav pro tento úsek. Dál již cesta nevede. Prodírám se houštím až k soustavě několika menších rybníků na cca ř. km. 4,5 s názvem Hamry u obce Hrusice. Tady končím, dneska dál nejdu. Měním směr na západ a vracím se přes kopec a obec Chářovice zpět do Týnce, kde si ještě prohlížím ústí potoka do Sázavy. Zde se nachází poměrně vysoký kolmý a nesjízdný jez. Nebezpečné místo. Pěkná procházka ve všední den, v nohách mám asi 10 km. Jedno je už jisté. Tenhle potůček se mi dost líbí a je zjevně „jetelnej.“ Stačí zřejmě, když někde v oblasti Benešova nebo Votic pořádně sprchne a navíc dostupnost pro Pražáky je velmi dobrá a rychlá.
Ahoj, Fikus.
... více naleznete v kilometráži.