Rakouské řeky jsou čím dál oblíbenějším cílem českých vodáků. Vydávají se sem nejenom sportovní kajakáři, ale také tisíce splouvačů na nafukovacích plavidlech. Protože konstrukce těchto plavidel je stále dokonalejší, je těmto dobrodruhům umožněno sjíždět čím dál obtížnější úseky bez předchozích zkušeností a tréninku.

Není tedy výjimkou potkat na úseku WW III-IV vodáky-začátečníky. Za zvýšení adrenalinu v krvi jsou splouvači ochotni nastupovat do stále těžších peřejí, přičemž nemají žádnou představu o možnostech sebezáchrany v takovém terénu. Tím se často dostávají do svízelných situací a při jejich řešení spoléhají jenom na štěstí začátečníka.

V tomto miniseriálu chci poukázat na alternativní možnosti lehčího terénu v Rakousku pro splouvání na klasických otevřených kánoích, které mohou nabídnout podobně hodnotné zážitky jako na těžké divoké vodě, přičemž bezpečnostní rizika jsou podstatně nižší. Všechny popisované úseky se vyznačují podobnou obtížností WW I-II, blízkým dojezdem z ČR a nádhernou přírodní kulisou. Navíc otevřené plastové nebo laminátové kanoe nejsou na řekách nijak omezovány místními vyhláškami.

Dolní Steyr

Steyr v úseku pod vodopádem Stromboding je už všeobecně známou klasikou. Už méně známou věcí je, že pod soustavou přehrad od hráze poslední z nich začíná asi 13 km úsek „divokého“ přírodního Steyru, který lze rozhodně zařadit mezi perly lehkých rakouských řek. Tento úsek nabízí hezké peřeje, romantické soutěsky, průzračně čistou vodu.

Nástupním místem je parkoviště u elektrárny v Agonitz na ř. km 30. Přestože je parkoviště označeno jako soukromé, po zdvořilém dotazu je umožněno bezproblémové využití pro vyložení lodí a převlékání.

První vypečené peřeje přicházejí hned po 150 m od nástupu na vodu. Řeka je rozdělena ostrůvkem, levé rameno je bez vody, pravé se řítí ve vlnách ke skále, od které se odráží, a tím vytváří mohutné rozhraní testující stabilitu. Dále pak zatáčí kolem skály a pokračuje další kratší peřejí. A tak bych se dalo pokračovat popisem podobných míst. Obtíže na této řece působí zejména četná rozhraní poté, co se po větvení různé proudy řeky potkávají v různých směrech. Zajímavá jsou zúžení, kdy se poměrně široká a vodnatá řeka několikrát nacpe do úzkého průjezdu mezi skalami. Úsek lze rozdělit na dvě poloviny, přičemž dělícím místem je pravostranný přítok Krumme Steyrling, do kterého lze za nižších stavů vody podniknout lehký kaňoning. Za vyšších stavů vody je tento přítok sjízdný jako divočejší potok s obtížností kolem WW III (popsáno v jiném článku). Tenko úsek Steyru se dá plynule splavit za dvě hodiny, ale škoda nevyužít velkého množství krásných tréninkových peřejí pro nácvik vodáckých nebo záchranářských dovedností.

Dobré místo pro ukončení plavby je napravo pod silničním mostem před obcí Obergrünburg. Místo pod mostem je přijatelné i pro nouzové bivakování. Pokračování plavby směrem k soutoku Steyru a Ens je ztíženo četnými vysokými jezy, které jsou až na výjimky nesjízdné.

Hezký jez u elektrárny Hornmühle s adrenalinovým skokem si někteří pěkně užili, jak je ukázáno na fotografii. Borec Michal ho skočil uveleben na sedačce, při dopadu to nemohlo skončit jinak než rozsednutím dřevěného vybavení kánoe.

Pokračování příště, střední Kamp.

Šangve