Kajak není nic pro velkého kluka. Je to vratký, mrňavý, otočíš to na pětníku,… a druhý list? Ten je jen pro zlost! A což teprve, když se naučíš eskymáka. To klidně všechno zdrncáš hlavou dolů, potom zvedneš a máš zářez na pažbě. Nic pro mě. Já raději za trest klečím se zlomeným pádlem v ruce v nějaké pořádné lodi a tiše doufám, že ji neutopím uprostřed peřeje. A když pořádná loď, co takhle klasická kanoe, tedy debl/ kéňa/otevřenka?

Trojský kanál

Loni koncem léta jsem přišel do trojské loděnice vypůjčit si plastového debla. Vše probíhalo bez problémů, dokud jsem se chlápkovi nepodřekl, že to chci na kanál. „ Tak to v žádném případě nepůjčím, to bys tam utopil.“ Ještě chvilku jsem se snažil, ale pán byl neoblomný a diskusi uzavřel slovy: „ Ne, kanál na otevřence sjet prostě nejde.“ No když nejde…

Měsíc nato (Napříč Prahou přes 3 jezy) jsem zakleknul do Mártyho plasťáku á la Vydra a vydal se vzhůru dolů do trojských peřejí. Vše probíhalo celkem dobře. Parádní zhoupnutí na surfovací vlnce, pár vymetených vracáků, V-čko bez problémů přežehlený. Zato v Tlamě mě to krátce přidrželo, zalilo a pod lávkou dílo zkázy dokonáno. Ale přes vodu až po borty jsem ve svém akvárku šťastně dorazil dolů k molu. Druhá jízda už byla úplně něco jiného. Hlídal jsem si rychlost, pečlivě udržoval směr a celý kanál projel jen s pár číslama vody v podpalubí. Takže Trója- ODŠKRTNUTO!

Toušická kaskáda

Vavřinec 2008 jsem sprášil na otevřence, Toušickou  pokorně přenesl a následně pozoroval, jak se na ní daří odvážlivcům. Po chvilce slyším Žraloka: „ Nechceš to sjet na mým Kursku? Udělal bych ti fotky.“ Musím přiznat, že mě to do té doby vůbec nenapadlo. Moc dobře si pamatuju, jak dopadl on na Toušické před rokem. První půlku dal v Kursku výborně, ale pak se jejich cesty jaksi rozdělily …. Ještě chvilku jsem na oko přemýšlel nad jeho návrhem, ale už jsem měl dávno jasno. Vlezl jsem do Kursku (pokud někdo ještě nezná - vlastnoručně zkrácená otevřenka Canoah Turismo) a v laguně nahoře jsem se velmi dlouho psychicky připravoval. Rozhodl jsem se pro „dámskou“ cestu a pádlo na levý straně (naštěstí jsem obojetný) a neustále si opakoval: “Na soutoku proudů se musíš pořádně nahnout vlevo, vole! Jinak dopadneš jak Žralok o rok dřív.“

Takže rozjezd - hupík pod mostem – z kopce dolů

- na soutoku náklon vlevo a …

najednou stojím na tom velkým kamenu - rozdělováku uprostřed a masa valící se vody mi otáčí špičku proti proudu – nějak automaticky jsem vylehnul na pádlo a pěkně pozadu sjel dolů do válce, který dosud celkem prázdnou loď totálně zatopil.

Z Kursku byla rázem opět ponorka, ale břehů díky vyvakování nakonec bezpečně dosáhl i s pádlistou na palubě. Měl jsem tentokrát štěstí, ale Toušická - ODŠKRTNUTO!

Povodňová Stvořidla

Jak bych začal… Toušická kaskáda je často o náhodě a jsi dole za pár vteřin. Ale zde jsem asi konečně našel limity své i otevřenky (opět Canoah Turismo). Ze břehu to vypadalo OK, ale v lodi už začínalo jít do tuhého. Při 65 kubíkách jsou Stvořidla na české poměry slušná vodnatka. Dost rychlý proud, v peřejích neustále se měnící a pulzující metrové, zpětně zalomené vlny, které každou chvíli hrozí zatopením lodě. 100% koncentrace nezbytná, plavalo by se docela dlouho. Udržovat směr a rychlost už začínal být problém, ale velmi mě překvapila stabilita lodě a hlavně jak se Canoah málo zalévá a to i od šikmých vln. Díky své kratší délce a široké špičce oproti klasickému tvaru deblovky šla krásně přes vlny a byla to parádní jízda. Snažil jsem se vždy jít do toho nejtěžšího a i přesto jsem vyléval max. 2 x za jízdu, občas jen z preventivních důvodů. A ta poslední vlna dole kousek nad kempem? P A R Á D A !!! Zkusil jsem ji několikrát, včetně jedné následné rozplavby až do kempu. Jen jedenkrát jsem měl opravdu namále, když jsem uprostřed peřejí trefil žumpu za kamenem, která loď na vteřinku podržela a voda bleskurychle zalila záď.

  Hned druhý den jsem měl možnost srovnání s plastovou otevřenkou typu Vydra (tzn. užší a delší oproti Canoah) na Sázavě v úseku Týnec- Pikovice za stavu něco přes 100 kubíků. V peřejích se obtížnost mírně přibližovala Stvořidlům, přesto jsem často jen s vypětím sil udržoval směr a díky užší špici se loď docela snadno zalévala. Už to bylo spíš jen namáhavé, požitek z jízdy se kamsi vytratil. Na jezech obdobně, všechny (kromě přenášeného Kaňova) šly sjet tím nejlepším, ale hned bylo nutno vylévat. Pokud mohu na základě svých dosavadních zkušeností soudit, Canoah Turismo je asi ta nejlepší volba, jestliže toužíte vydat se v otevřence do WW.

Rád zde uvítám i jiné názory a Vaše hodnocení chování otevřenek na divoké vodě, případně co všechno se na nich dá ještě sjet. Jo a za ten úvod se kyblíkářům omlouvám… ale stejně mám pravdu :-)

P.S. A protože je ten čas zkracování, už se na mě doma těší skořepina mojí vlastní, zbrusu nové kéňi lodní třídy KURSK o výtlaku poctivých 580 litrů!!! Díky Žraloku…

Kmocháček

Poznámka redakce: Jízda na otevřených kánoích při obtížnosti WW II a více může být potenciálně nebezpečná, protože loď není konstruována do obtížnějších terénů, a může se snadno zalévat. Pak se stává neovladatelnou.