Druhý květnový týden proběhla přes vodácké emaily tato smutná správa:
. . . pred týždňom sa náš kamarát z klubu, najlepší kajakár medzi nami a v Polsku, utopil v sifone na Soči. Je to obrovská tragédia pre celu kajakársku komunitu a obzvlášť pre náš klub. Podpísaný Maťo Zolko, kajakár z Košíc.
Reklama
Místo tragédie je na obrázku označené šipkou. Je „naštěstí“ pod slalomovou dráhou v Trnově, směrem k dalšímu nástupnímu místu – Otoně. „Naštěstí“ proto, že tato část řeky je NESJÍZDNÁ, na mapě patřičně označená kříži (více fotografií). Když se mne návštěvníci ptají, jak to tam vypadá, uctivě jim to ukážu z břehu. Úsek začíná příznačně křížem na skále. Dodávám, že podle informací je tam jeden sifon za druhým. Skutečný mistr na kajaku to projede. Zaplavat rovná se tragédie. Nebyl jsem tam, nemohu hodnotit. Stav vody podle fotografie je normální. Co se stalo nad sifonem v korespondenci není uvedené.
V řece je ale sifon přímo v úseku Srpenica II – Trnovo, kde jezdí všichni, jak jsme se o něm již několikráte zmiňovali. Je dost nebezpečný. V roce 2004 si vzal život českého vodáka. Rok nato si ho vyzkoušel další krajan. Na hydrospídu s místní agenturou. Gajd na kajaku celou skupinu navigoval mimo. Jeden to nestihl. Popisoval, jak bojoval proti proudu vody, otočilo ho to a pomalu vtáhlo nohama napřed. Po celý čas pevně držel plovák hydrospídu. Vyhodilo ho to kompletního po pár sekundách – pro něj dost dlouhých. Měl štěstí – že sifon byl široký a průchozí. Přežil.
Působím v Bovci vždy několik letních týdnů. Každoročně sjedu tento úsek mnohokrát a mám čím dál tím větší respekt. Lidé tam jezdí sami bez zkušeností nebo spoléhají na průvodce.
Co s tím dělat?
Moderní, zrychlená doba. Moderní slova – kaňoning, bungee jumping, rafting – ADRENALIN. Lidé sedí, pracují, vydělávají peníze. Mají slabou kondici, zato silná auta.
A potom za své peníze chtějí patřičnou protihodnotu. Nejlépe stylem teď, hned. Jako když si zapnou své domácí kino. A protože dobře platí, KAŽDÝ jim dá to, co požadují.
Velká komerční televize navštívila Turecko a chtěli natáčet rafting. Gajd je naučil základní slova. Byla dvě: Go a Relejšn (po našem – pádluj a pohov) . . . a jeli.
Napřed vypadl Angličan. Nohu si ale nechal v raftu, takže si ji krásně rozlámal v kotníku. Dali mu to mezi dvě pádla a jeli dál. Nic jiného se stejně nedalo dělat. Chválili ho, jak to snášel „s klidem Angličana“. Potom při pauze u břehu spadla do vody žena. Dostala se pod kmen stromu zaklíněný mezi břeh a kámen ve vodě. Trčela jí jen ruka. Sama by se ven nedostala. Kameraman – profík, stále točil. Po asi 10 sec. někdo přiběhl a celkem bez problémů ji vytáhl. Pro ni to ale asi bylo víc než 10 sec.
Jak raftovat (a kupovat si adrenalin)?
Přijít kamkoliv, zaplatit, sednout si? Nebo využít velké nabídky renomovaných specialistů z ČR? Co takhle vyzkoušet třetí možnost. Na Vltavě, Sázavě apod. se naučit pořádně držet pádlo, potom se naučit přitáhnout a odlomit ... Dále využít široké a dobré nabídky školících programů. Papír není důležitý, lepší je to umět – a mít pokoru před vodou. Trvá to trochu déle, ale budete páni vodáci.
Ahoj, hodně trpělivosti.
Petr