V sobotu 13.3.2010 se v rakouském Lienzu koná mistrovství světa ve snowkayakingu. Už tato samotná informace neunikla mnoha vodákům. Někteří hned koketovali s myšlenkou se zúčastnit, jiní jet se podívat. Nikde nic neteče, tak proč sakra nevyrazit?

Jinak tomu nebylo ani v partách z klubů Válec, SK Zlíchov, Vládci peřejí a dalších partičkách. Někteří shlédli na youtube videa z minulých ročníků a hned věděli, že startovat určitě nebudou. Jiní s nadšením vyhlíželi v kalendáři kýžené datum…

Válečníci z Válce vyráží na cestu v pátek v sedm večer, po důkladné přípravě lodí a zapatlání kuchyňky klubu od vosků. Již na Zličíně potkáváme Slunďovu káru s kajaky na střeše a pár šílenci v útrobách. Cestou jsme se sice nějak nedokázali pospojovat, nicméně v sobotu po dvou hodinách spánku, se tři vozy české výpravy schází na parkovišti pod lanovkou v Lienzu. Slunce praží hned od rána a cesta s kajaky lanovkou proběhla bez větších potíží. To už nás vítá místo konání MS. První pohled na závodní trať mi sice trochu hnul se žaludkem, ale když už jsem tady…

Trať se rozkládá na solidním svahu červené sjezdovky alpského typu. Po třech úvodních zatáčkách postavili organizátoři první bazén, který bude hrát pro mnohé klíčovou roli. Pod bazénem již následuje volná trať s úctyhodně vysokými klopenými zatáčkami, na vrcholu zajištěnými ochrannými sítěmi. Na konci cílové rovinky pod mohutnou bránou Redbull je další bazén. Atrakce nejen pro diváky, ale i samotné jezdce. Právě z něj potápěči vylovují kusy ledu.

Beru si číslo a povinnou dávku Redbullu a vyrážíme na start k tréninkovým jízdám. Mám strach. Mám děsný strach a nejsem sám. To mě trochu uklidňuje. První jízda mne však obav zbavuje. Není to tak zlé. Jen se mi nedaří správně proskočit první bazén, což bude v závodě jedno z klíčových míst…

Po trénincích přichází první ostré jízdy. První jedou holčičky. Všichni kluci jsou u trati a fandí co to jde. Nejrychlejší jízdu předvádí Zuzka Trnková. Bohužel tak neskutečně rychlou, že v jedné zatáčce vylétá z trati, trhá ochranné sítě a zastavuje se až dvě stě metrů za tratí. Naštěstí bez zranění. Jsem naštvaný, protože Zuzka byla můj favorit na zlato. Ale nevadí. Je to jen sport a v ohni máme i další želízka. Ostatní holky se dostávají do dalších bojů bez potíží a jak se brzy dozvíme, bude to stát za to.

Na startu jsou muži. Dostávám do heatu dobré soupeře, takže si i přes nepříliš povedený průjezd bazénem jedu pro postup z prvního místa. Famozní jízdu předvádí Slunďa, který překonává bazén až jako třetí, ale ve zbytku trati parádní jízdou drtí soupeře a zaslouženě postupuje do dalšího boje.

Ve druhém kole je průběh bohužel jiný. Zatímco holky si slunečného počasí i svých úspěchů užívají, na nás se lepí smůla. Téměř každý dostává do heatu místní favority. Ze startu se mi daří vyrazit až jako třetí, ale držím kontakt s jezdci před sebou. Blíží se má noční můra – bazén. Volím jinou taktiku průjezdu a bazén proletím na dvě žabky. Před sebou vidím jen jednoho soupeře. Bohužel jen do poslední zatáčky, kde mne dojíždí a bohužel i předjíždí nějaký talián. Jeho loď je nesrovnatelně rychlejší než moje a tak si jedu jen pro třetí nepostupové místo…

Obdobně jsou na tom i ostatní Češi. Jen Petr Chelsea Čech (tedy Čech jak poleno) zázrakem postupuje do dalšího kola. Tam bohužel končí i on…

No co, jdu si užívat krásné počasí, fotit ty úspěšnější a hlavně – fandit holkám ve finálové jízdě!

Po tuhých bojích mužů, kde tekla i krev, zasahovali rakouští záchranáři a tak podobně, je to tu. Velké finále žen. Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že naše holky celý šampionát zcela ovládly a mistriní světa se stává skvěle jedoucí Lucie Procházková. Stříbro bere němka Eva Seidel, bronz Lenka Bublina Šindelářová a pomyslnou bramborovou Míša Trnková. Holky, ještě jednou gratuluji a smekám blembák!

Po závodě ještě jdeme okusit místní kuchyni, která je pro závodníky zdarma. Wiener schnitzel je krásně papírový. Ne že by byl tak tenký, ale má formát A4, a tak se sotva hýbeme…

Před vyhlášením vítězů se ještě o zábavu stará jakási kapela mladistvých skororockerů. Zapadá sluníčko, začíná parádně mrznout a my balíme. Po vyhlášení svážíme kajaky lanovkou do Lienzu, kde se česká výprava trhá. Část jede kamsi na lyže a část jde na afterparty. Nutno podotknout, že v Čechách umíme dělat mejdany mnohem líp...

Každopádně si z letošního Lienzu odvážíme spoustu silných a krásných zážitků, nových zkušeností i kontaktů na vodáky z celé Evropy. Zajímá někoho více? V úterý 23.3.2010 od 20:00 hodin proběhne v klubu Válec setkání s účastníky závodu, jakož i projekce fotografií a videí z akce. Vítáni jsou všichni…

Foto: Účastníci zájezdu

Keny