Je to jen velmi těžko uvěřitelný příběh, který by mohl působit spíše jako vtip, ale opak je pravdou. Na začátek se musíme vrátit o 100 let zpět do dob mocnářství C.K. Rakouska-Uherska. V roce 1912 bylo uděleno jakési právo na vodu, podle kterého bylo možné vybudovat podzemní přivaděč z Vltavy v meandru nad oblastí Dívčí Kámen u Tříšova a svést vodu do elektrárny pod Dívčím Kamenem. Původně zde měly stát dvě elektrárny (MVE), jedna by si brala vodu z Kremžkého potoka a druhá z Vltavy. Nakonec se podařilo zrealizovat pouze jednu s vodou z Kremžkého potoka, druhá byla kvůli nedostatku financí a světové válce zastavena. Sice byla v roce 1914 proražena štola pod masivem a vyhlouben náhon, ale realizace se stavba nedočkala. V domcích po razičích vznikly trampské osady, které jsou zde dodnes. Také jsou v místě znatelné pozůstatky výkopu a vyražená štola, která je však značně zavalena.

V průběhu let zde vznikla CHKO Blanský les s 1. zónou, EVL i zvláště chráněné maloplošné území Vltava u Blanského lesa. Jedná se o opravdu unikátní přírodní oblast zcela mimo civilizaci a bez jezů. V jeskyni si našli zimoviště zvláště chránění netopýři a též celá oblast je biotopem mnoha chráněných živočichů. Z hlediska vodáckého jeden z velmi krásných úseků, kam už letní disneyland často nedosáhne, protože obvykle končí v Krumlově, nebo na Zlatce.

Již v loňském roce bylo AVTS informováno o tom, že je zájem zde stavbu obnovit a pokračovat v „započaté“ práci. Dostal se k nám rukou zakreslený záměr bez jakékoli dokumentace. Nějak jsme nepovažovali za důležité se tomu více věnovat, protože když není vypracován projekt, těžko se k tomu vyjadřovat a něco rukou schematicky nakresleného nemá šanci na povolení od úřadů. Zároveň na webu začala petice proti stavbě, podpisový arch si můžete vytisknout.

V minulém týdnu byly uveřejněny fotografie z místa, ze kterých je patrné, že došlo k vykácení stromů od řeky ke štole a to včetně 1 m silných statných stromů. To vše v 1. zóně CHKO, kdy v místě byly zanechány cedulky, na základě kterých bylo kácení povoleno. Je tam i cedulka s textem: „Vodní dílo – Vodní elektrárna Dívčí Kámen I. povoleno, vodoprávní povolení číslo 7-382/1.“

Po dotazu na místně příslušný vodoprávní úřad jsme dostali odpověď: „Vodoprávní úřad Český Krumlov nevydával žádné povolení a ani není podána žádost ke stavbě MVE. Žádná stavební činnost, která by vyžadovala stavební povolení od vodoprávního úřadu v místě neprobíhá. Uvedené číslo vodoprávního povolení na tabulce je pravděpodobně "staré vodní právo", které bylo vydáno v minulosti.“

Tedy není platné povolení ke stavbě, projektová dokumentace je otázkou, zda-li existuje, přesto byly zahájeny práce v CHKO. Jak je to možné? To, co jsme následně zjistili, nás šokovalo. Investor získal ono povolení z roku 1912 s tím, že je stále platné a tudíž může pokračovat v započaté stavbě, kterou chce dokončit. Už nepotřebuje další povolení, když má německy psané jakési rozhodnutí, které dle jeho názoru je pravomocné. Skoupil pozemky a pustil se do díla. Vykolíkoval trasu pro vyhloubení náhonu, přijel s technikou a vykácel stromy.

Stavba nemá povolení z ochrany přírody a krajiny (SEA, EIA, VKP), přesto je realizována s odůvodněním, že povolení bylo získáno dříve, než bylo v místě CHKO. Orgány životního prostředí nezahájily žádné řízení, které by stanovilo, že stavba je veřejným zájmem nad zájmem ochrany přírody a krajiny a tudíž, že může být v CHKO realizována. V současné době investor žádá pouze o výjimku pro povolení vjezdu techniky do CHKO z důvodu realizace geologických prací – průzkumných vrtů a sond za účelem projektu stavby malé vodní elektrárny. Správa CHKO řízení o výjimce přerušila pro nedostatek podkladů a požaduje doplnění žádosti. V této souvislosti jsme požádali ČIŽP, aby zjistila, zda-li bylo káceno v souladu se zákonem a v míře povolené lesní správou.

Zdá se vám to absurdní? Že něco takové může být pravda? Že na povolení, která se většinou vydávala na konkrétní jména, se může po 100 letech "oprášit" a znovu použít? Je otázkou, co v dokumentu opravdu je napsané, ale v této souvislosti, pokud bude uznáno jako pravomocné, začneme uplatňovat tato rozhodnutí:

1. Ferdinand III., 1640: "Nařizujeme, abychom našemu zchudlému Království českému pomohli, akomodovat hlavní zemskou řeku Vltavu výhradně pro plavbu, strhnout bez milosti překážející jezy a mlýny, stromy a skály."
2. Navigační patent, 1772: "Naše zákonodárství pohlíží na plavbu a voroplavbu jako na nejdůležitější veřejný zájem. Připouští využívání vody, jen pokud není to na závadu plavebním účelům."

Jaké škody na životním prostředí může způsobit jez?

V toku by se jednalo o novou příčnou překážku, která by způsobovala značné poškození životního prostředí. Je otázkou, jak velký by jez mohl být, protože nemáme žádná relevantní data, tak jen zcela obecně, protože o dopadech jezů a MVE na devastaci životní prostředí bylo již mnohé napsáno. Díky derivačnímu charakteru MVE a odvedení značné části vody náhonem dojde pod jezem k výraznému úbytku vody v délce 3 km. Zůstane zde tzv. minimální zůstatkový průtok (MZP), o jehož výši nemáme žádnou představu. Nicméně nová překážka způsobí problém v migraci, kdy nejenom samotný jez je překážkou, ale i vzdutí nad jezem. Pro reofilní druhy živočichů je vzdutí velký problém. Další negativní aspekty nového profilu:

• potamalizace delšího úseku řeky, tj. změna biotopu, stav, kdy se z tekoucí vody stává voda stojatá, a to v rozsahu délky jezového vzdutí, což má za následek změnu sklady druhů živočichů a vede k vymírání reofilních jedinců,
• změna splaveninového režimu, přirozených korytotvorných procesů, tvorby a dynamiky říčních náplavů, omezení přirozeného kolísání vodní hladiny v nadjezí, zaplavení dříve obnažených biotopů v nadjezí;
• zvýšení intenzity změn teplotního režimu, kyslíkového režimu, usazování sedimentů a rozkladných procesů v nadjezí vlivem stojaté vody a tím dochází k vytvářením skleníkových plynů;
• zhoršení protiproudové migrační prostupnosti pro vodní organismy;
• podjezí v délce 3 km bude trpět nedostatkem vody, kdy bude jen velmi omezeně fungovat režim přirozeného kolísání vodní hladiny, proto zde zaniknou některé biotopy;
• pokud by došlo k nedodržení MZP např. z důvodu poruchy hladinového čidla, bude celý dlouhý úsek vysušen a biotop znehodnocen. Podobných případů známe několik, např. letos z dolní Sázavy;
• stavební práce by probíhaly v řádu let, použito by bylo velice invazivní stavební techniky, vč. bagrování v říčním korytě a odstřelu skal při výstavbě dna náhonu a štoly;
• stavební činnost bude provázet velmi vysoká hladina hluku, prašnosti a vibrací. Nehledě na to, že vlivem těžké stavební činnosti a použití trhavin budou narušeny a poškozeny již zvětralé skalní útvary;
• v neposlední řadě by zde probíhala ohromná betonáž náhonu a jezu.

Prostě řeka přestane být tou životadárnou tepnou, což bude mít výrazný dopad na živočichy v ní. O tom, že MVE na řekách vyrobí zcela zanedbatelné množství energie, ale přitom výrazně naruší tok, si můžete přečíst na Co stojí daňové poplatníky MVE.

Co může jez způsobit pro vodáky?

Kromě toho, že nad jezem bude vzdutí, které bude nutné přepádlovat, místo v současné době peřejnaté a tekoucí řeky, dojde k omezení pod jezem v délce 3 km. Je otázkou, jak velký zde bude MZP, a zda-li bude dostačovat k proplutí. Už v současné době za nízkých průtoků je zde problém úsek projet, natož při odvedení vody náhonem. Dále z rukou navrženého řešení průjezdu jezem se lze obávat, že v případě vyšších průtoků a více sklopené klapce, bude problém vyjet z proudu do pravé části a plout asi přes balvanitý skluz. Lodě budou proudem stahovány na jez, a pokud zde bude vývařiště, bude to znamenat ohrožení bezpečnosti vodáků. Jelikož nemáme žádnou dokumentaci, lze jen těžko určovat, jaké další komplikace by jez mohl představovat.

Tedy v délce 3 km bude výrazně ovlivněn život v řece, ovlivní to plavbu tisíců lidí, zničí se unikátní část řeky v rámci 1. zóny CHKO a to pod záštitou údajné zelené energie a peněz. Obvykle jsou na podobné stavby čerpány dotace, takže za zničení přírody můžeme zaplatit soukromému investorovi všichni.

Co bude dál?

V místě se intenzivně pracovalo i během víkendu, kdy se připravoval vjezd těžké techniky. V současné době je ale přerušeno řízení pro povolení vjezdu těžké techniky do 1. zóny CHKO na realizaci průzkumných vrtů, takže je otázkou, zda-li o tom investor ví. ČIŽP se kácením stromů již zabývá, o výsledku budeme informovat. Dále jsme podali podnět na vodoprávní úřad, aby zjistil, zda-li je stavba v souladu s vodním zákonem a zda-li nedošlo kácením pobřežních porostů k oslabení funkce významného krajinného prvku, na což musí být závazné stanovisko. I správa CHKO věc řeší. Všechny instituce jsme zároveň vyzvali k vydání předběžného opatření k zastavení další činnosti, dokud nedojde k vyjasnění právní otázky s povolením ke stavbě.

V této souvislosti má proběhnout i veřejné představení projektu v Holubově, termín zatím není znám. Snad to bude dříve, že bude MVE zrealizována.

Pokud chcete podpořit naše úsilí v projektech, kterým se intenzivně věnujeme, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz.

AVTS