5.9 m3, 6.1.18, +2,5°C, Machnín-Hrádek n. Nisou km 23.9 – km 3.8

I když většina vodáků dnes míří na tříkrálovou Sázavu, my míříme na Lužickou Nisu. Drobně prší, teplota lehce nad 2°C. Místo běžek, které jsme proháněli po Jizerkách včera, vyndaváme z auta pádla a naši nafukovací Pálavu jménem Chipsa. Vzhledem k brzkému stmívání volíme jen krajinově nejhezčí úsek a začínáme až mimo velká města v Machníně u mostu. Auto parkujeme kousek odtud u nádraží. Skoro 6 kubíků průtoku dává řece dostatek vody a svižný proud, který nebyl nějak nebezpečný. Řeka pěkně teče s peřejemi WW I, občas nějaká zákruta a za chvíli jsme v NP Ještědský hřbet. Koryto naštěstí není vůbec zarostlé, pouze jednou kodrcáme přes padlý strom.

Kolem ř. km 23 je v kilometráži uveden stupeň a rozvalený jez. Opravdu za chvilku překonáváme nepatrné zbytky dvou jezů, které spíše zpestřují plavbu. Projíždíme pod prvním železničním viaduktem (u lesní zastávky Machnín hrad) a za chvíli nás čeká nesjízdný jez s přenášením vlevo. Odsud je krásně vidět na lesnatém kopci zřícenina hradu Hamrštejn, v létě by stál určitě za návštěvu.

Romantickým lesnatým údolím s místy na táboření obeplouváme hrad kolem dokola, dokud znovu nepodjedeme trať pod dalším viaduktem. Hned za ním je na turistické značené trase zvláštní lanovka přes řeku. Na ní je železná klec, kterou si turisté ovládají sami.

Pokračujeme lesnatým údolím do Andělské hory k dalšímu jezu km 17, který se dá krásně jet. Řeka stále pěkně teče, díky vyššímu stavu nikde nedrhneme a za chvíli jsme v Chrastavě, kde obdivujeme architekturu bývalé textilní továrny. Jez na km 15.9 přenášíme vlevo.

Jez na km 14.7 přenášíme přes lávku nad náhonem vpravo. Do náhonu se při tomto stavu vody nedá vjet. Chvíli jsme váhali nad sjetím jezu, ale při této teplotě vzduchu se nám opravdu nechtělo riskovat pád do válce. Bílý kostel, který dal jménu další vesnici, je vidět zdálky. Mají tu nejetelný jez na km 12.1. Přenášíme opět vlevo přes lávku náhonu rovnou do koryta pod jezem. Naštěstí je dost vody. Za minimálního stavu by určitě byl problém s kameny. V tom případě bude lepší dojet náhonem až k elektrárně a tady přenést zpátky do koryta řeky.

Jez na km 8.8 sjíždíme. Má vody tak akorát, při nižším stavu se asi jet nedá. Opět se objevuje za zatáčkou, jako ostatně většina jezů na téhle říčce. Sotva po 1.5 km je další jez (Dolní Suchá km 7.3), taky přenášecí. Poslechli jsme radu v kilometráži a jeli vpravo náhonem asi 100m do místa, kde je vlevo železné boční stavidlo. Tady jsme snadno přehodili loď zpátky do koryta řeky, jsou to snad jen 2 metry.

Za chvilku je Chotyně a v dálce je vidět hrad Grabštějn. Pak už jsme v Hrádku nad Nisou, končíme u druhého mostu, odkud je to na nádraží asi 800 m. Zpátky v Machníně jsme vláčkem za 20 minut a tím končíme první plavbu roku 2018. AHOJ! Lužická Nisa byla za stavu 5.9 m3 velmi příjemná voda, většinou WW I, kousek ZW. Žádné zvláštní nebezpečí jsme nezaznamenali. Za 20 km plavby je 5x přenášení a 2 x splutí jezu. Vodácké hospůdky žádné.

Danny