Pozor, jedná se o ten méně známý Hamerák

Jen málokterý vodák asi v životě neslyšel o Hamerském potoce. Podzimní vypouštění rybníka a s ním spojená vodácká masovka na Hamerském potoce u Jindřichova Hradce. Méně vodáků již ale ví, že existuje ještě jeden potok stejného názvu a zřejmě mizivá část z nich jej někdy sjížděla. Mluvím teď o Hamerském potoce, též zvaném Tichá na západě Čech. Informací o něm minimum a kilometráž ve Vodáckém průvodci od Shocartu ani neexistuje. Pokusím se teď tedy pro ty z Vás, co se na Hamerský potok alias Tichou chystají sepsat alespoň pár řádků a přidat pár fotek z naší plavby.

Lednové vodáctví

Je 22. ledna 2012 a semaforky na většině řek a potoků na raft.cz svítí zeleně. Vydatné deště a nadnulové počasí v zasněžených horách zvedají hladiny i těch jinak nejnesjízdnějších toků. Vybíráme tedy Hamerský potok na západě Čech. Není na co čekat, takovýhle víkend už letos nemusíme trefit! Z mála informací na raft.cz o tomto potoku vybíráme jako nástupní místo cyklostezku křižující potok kousek nad Trnovým mlýnem u Zadního Chodova, cca 3 km nad doporučeným nástupním místem (most na silnici mezi Zadním Chodovem a Chodským Újezdem).

Safety car nám dnes dělá Míra, který jede běžkovat do Mariánek. Říkáme si, že už nás doprovázeli kamarádi pěšáci, cyklisti, ale běžkař ještě nikdy. A této skutečnosti také odpovídalo počasí, které se v průběhu dne z příjemného slunka změnilo ve vítr a sněžení a teplota vody 1,5^oC, kterou jsme měli možnost otestovat na vlastní kůži hned na prvním kilometru. Koryto úzké 3 až 5 m, WW I, zatáčka za zatáčkou co 20 m, místy roští, padlé nebo nakloněné stromy nad hladinou a dva kluci v zavřené deblovce, co drží pádlo v ruce po 4 měsících… Po vykrysení z lodi stojíme na břehu, zpět do lodi se nám zrovna dvakrát nechce a tak Dodo odlehčuje situaci kecama o tom, jak mě požene před Vodácký soudní tribunál, protože jsem jakožto kormidelník a kapitán lodi vykrysil jako první a pak jen ze břehu koukal na něj jak chytá loď v proudu. Jsem prý stejný zbabělec a lotr jako kapitán Francesco Schettino z lodi Costa Condordia a jediné mé štěstí je, že v lodi nevezu přes 4.000 porcelánů, ale jen jednoho háčka.

Postup na prvních kilometrech je opravdu pomalý. Voda sice teče rychle, ale koryto je samá zatáčka, občas husté křoví a co 300 metrů padlý strom, nízká lávka nebo mostek. Sjízdnost se na Hameráku píše již od 50 cm a dnes je skoro 90 cm, což i průtokově odpovídá zhruba dvojnásobku vody v korytu. Nemyslím si ale, že by poloviční voda co se lávek a padlých stromů týče něco vyřešila. Tak jako tak by se muselo v úseku Trnový mlýn – Lorencův mlýn co chvíli zastavovat, odšprckovávat, vystupovat, přetahovat, nastupovat a zašprckovávat. Je docela dost namáhavé a depresivní vědět, že každé 3 minuty v lodi jsou vyplacené 5 minutama přetahování. Tento vodácký takt jsme si zopakovali bezmála 20x.

Čím více jsme se blížili Plané, ubývaly i tyto říční nástrahy a plavba začala odsejpat. Dnes kdybych měl znovu jet Hamerák, začínal bych někde u Plané a ušetřil si výši zmíněné peripetie (nicméně jsem rád, že jsem se tam podíval a mohu si úsek „odškrtnout“ :-). Pod Planou se koryto pozvolna rozšiřuje a meandry zplošťují, takže se dá jet vcelku rychle. Vůbec nejkrásnější úsek, co se řeky a přírody kolem týče začíná pod Brodem nad Tichou. Koryto se konečně začne zařezávat do okolních lesnatých kopců, voda svižně teče, žádné lávky a padlé stromy, zkrátka vodácká idylka, která pokračuje i za soutokem se Mží. Toho dne měla i horní Mže parádní průtok, takže jsme v Pavlovicích byli cobydup. Plavbu je nejlepší ukončit právě v Pavlovicích, kde se dá autem dojet až k vodě před hospodu U Kyselý dršky. Posledních 300 metrů je navíc okořeněno dvojkovou vodou s pořádnými vlnami mezi regulačními zdmi. Trochu nás zprvu vyděsily vysoké zdi a svižná divoká voda, co nás z ničeho nic vcucla do navigace, protože jsme nevěděli jistě co je na konci – Jez? Stupeň? Jiné nebezpečí? Ani jedno z toho. Krásný dojezd pod mostem a pohodové přistání u břehu. Celkem tuto plavbu koštuju na něco kolem 21 km. Určitě by se dalo jet ještě dál do Svojšína, který je cca 15 km, ale psal se 22. leden, hodiny ukazovaly 16 h, byla kosa, že se mi v neoprénkách kroutily nohy, sněžilo a měli jsme výjimečně rozum…

Jezy a stupně

Co se jezů týče, tak na Hameráku jsme potkali dva. Jeden někde na 13. ř. km, zhruba kilometr pod Lorencovo mlýnem.

A druhý zhruba 800 m před soutokem se Mží.

Na začátku Pavlovic jsme pak potkali ještě jeden jez.

Ani jeden z jezů jsme nesjížděli. Možná kvůli nevhodné lodi, možná kvůli vysoké vodě, možná jen protože jsme se nechtěli zbytečně koupat. Každopádně poslední dva zmiňované rozhodně sjízdné jsou. Ten první je na pováženou.

Pár tipů a shrnutí na závěr

Horní úsek nad Planou výše doporučuji pouze pro otrlé vrbičkáře a trpělivé přenašeče. Úsek pod Planou pak pro všechny ostatní milovníky krásné přírody a jednotkové vody. Pokud jezdíte na nafukovačce, nepotřebujete ani auto, protože nádraží v Plané je kousek od potoka stejnak tak v Pavlovicích.

Honza