Je to jak deja vu z mládí. Jak pěkná holka, co se nakrucuje, svůdně hází očkem, špulí rtíky, smyslně vlní boky a po tom, co nahodíte, že máte na sobotu volnou chatu, tak cukne. Tak nějak jsem to měl s Úslavou. Na vodu sporadická, a když zaprší, tak než má jeden volno, voda je fuč. Podobně začal i třetí týden v červnu. Krásně na Plzeňsku prší, semaforky na profilu Úslavy se barví do svůdné zelené. Nu, a v pátek jako vždy vše na červeno. Takže zase nic. Jenže v sobotu ráno na středním úseku žlutá, ajta krajta!

Po krátkém hledání, kudy k vodočtu pod Ždírcem, volím přímou cestu od mostu dolů prosekávajíc si pěšinu pádlem skrz džungli, z jejíž květeny moje nohy bezpečně rozeznávají ostružiny a kopřivy. Nafukuju Pálavku a začínám kousek nad LG za stavu 55cm, 2,75Q. Řeka svižně teče v korytě 5-7m širokém s břehy učesanými nedávným zvýšeným průtokem. Po 300 m přenáším dnešní jediný padlý strom ležící těsně nad hladinou.

Následují v rychlém sledu tři jezy u Smeredova. Ten první by byl díky malé výšce a dlouhému záhozu kamenů za většího stavu vody pěknou peřejí. Druhý jez u rybníka Podežďár má zajímavou propusť, do které stéká voda i z boků a opět, za většího stavu vody by byl zábavnou atrakcí.

Takto jen sklouzávám šikmou desku jezu a pokračuji proudící řekou k Blovicím, okolo kterých je v krátkém sledu 5 jezů, ale většina z nich lehce sklouznutelných. Výhodou je, že řeka má dobrý spád a tak jsou voleje krátké a pod jezy to svižně teče.

Od jezu Chudinka až nad Žákavu začíná nejhezčí úsek dnešní plavby. V zátočinách okolo Zdemyslic Úslava rychle proudí a překonává množství kamenů a hrázek vytvářejících hezké peřeje.

V duchu děkuji za dnešní stav vody. Být více, odhaduji, že kameny by byly utopené a na hladině by je jen prozrazovaly vlnky a víry. Takhle vykukují z vody vršky těch největších, vytvářejíc jazyky a vlnky. Přesto je vody dost a loď nikde nezadrhne.

Před koncem plavby čeká „největší“ dnešní obtíž, jez Žákava. Oba břehy zarostlé neproniknutelnou džunglí, na konci šikmé desky třičtvrtěmetrový skok a na jezu i pod ním naplavené klády a různý binec. Přetahuji přes korunu a po chvíli plavby se dostávám k torzu jezu nad Nezvěsticemi, jehož pravou protrženou partií teče všechna voda. Odhadem 30cm nad proudnicí trčí betonové pražce, které by šly minout, a hned za nimi se proud ostře stáčí doleva do hustého roští vrbiček. Tak tuhle atrakci si odpustím, obligátní koupací daň byla již učiněna pod jezem Vlčice.

Od jezu dojíždím meandry plnými peřejek k mostu v Nezvěsticích, kde končím. Vlakem se vracím pro auto a než vyrazím k domovu, zajedu se ještě mrknout do Srbů, Dvorce a Kláštera, jak vypadá řeka tam. Je zde o poznání užší a silněji zarostlá. Tipuju, že ve srovnání s dnešním úsekem bude vršek více boj s VR džunglí. Úsek Ždírec – Nezvěstice byl moc hezká, rychle tekoucí voda s množstvím peřejí. Velké množství jezů (10) na 16km nebylo nikterak otravných, díky spádu řeky měly krátké voleje. Až na Blovický a Žákavský jez, ale ve srovnání s jezery na Berounce to byla prkotina. Většina z nich má šikmou desku bez skoku a lze je pohodlně sjet. Padlé stromy tři, ale jen jeden bylo nutno obnést.

Martin Koudelka