Doplnění + postřehV sobotu jsme taky jeli Divokou Orlici, ale z Orlického Záhoří jsme vyjížděli až po poledni - od rána voda díky mrazivému počasí znatelně opadla. V řece pod mostem jsme si žádných pozůstatků opravy mostu nevšimli a za mostem vpravo se přistát dalo - s pálavou, nemám zkušenosti z raftu, takže to nesrovnám. Jinak článek je dost chudý na informace, v podstatě se v něm nepraví nic víc, než co se říkalo v Klášterci v hospodě v sobotu večer. Postatná věc podle mne je, jak byla posádka raftu zkušená a vybavená (jet bez mobilu už o čemsi napovídá: i když v údolí není signál, na nejbližší kopeček bývá obvykle blíž než k nejbližší hospodě), jestli ti co přežili podnikli na záchranu kamarádů i něco dalšího než běh do hospody, a jestli o peřeji a její obtížnosti věděli - tištěná kilometráž z r. 1990 se o ní zmiňuje jen letmo. My jsme vyráželi ze Záhoří kolem půl jedné, po nás vyrážela ještě velká parta (přes 10 lodí) s velmi rozdílnými zkušenostmi a mizernou organizací - vzít vody neznalé kamarády na takovou řeku, jako byla sobotní horní Orlice, nepovažuju za rozumné - a navíc jet tak, že přední nevědí o zadních, někteří skončí a stopují auta na silnici, zatímco jiní na ně někde dál čekají. Za šera dorazili první z nich do hospody u mostu v Klášterci a už za tmy (asi do devíti) sbírali své kamarády autem i pěšky s baterkou podél řeky (nakonec se snad našli všichni). S takhle nezodpovědným přístupem se těm počtům utopenců nemůžeme moc divit 😢 |