Minulý víkend mě inspiroval a vodní stavy na Slovensku byly pořád pěkné. Na sobotu rosničky slibovaly bouřky, takže jsme výlet odložili na neděli. V sobotu večer ještě kontroluju vodočty a nevěřím svým očím. Kysuca i Bystrica vyletěla nahoru, 80 a 15 kubajzů, asi z té bouřky… Uvidíme zítra.

V Čadci na soutoku Čiernianky s Kysucou chvíli medituji, vody je na následující peřejce jen tak tak, navíc je kalná, hnědá, no hnusná. To rozhoduje. Valíme dál na Žilinu a Ružomberok.

Začátek plavby u nádraží

Z hlavní uhýbáme doleva na Likávku a hned za mostem doprava k nádraží. Tady už nás vedou šipky k řece. Je tu vysekaný plácek a pěkný přístup na vodu . Výš bych se necpal, je tam u celulózky nebezpečný jez s dlouhým vývarem. Auto pro jistotu přeparkuju k nádraží, tam bude víc na očích. Dotlakuju Báru a vyplouváme. Projíždíme městem s navigací vlevo, včera tu teklo 44 cbm/s, dneska už „jen“ 27. I tak je to parádní stav. Váh pospíchá poměrně rychlým proudem s občasnými lehkými peřejkami. Pod městem je už přírodní koryto široké 20 – 30 m. Železnice je vpravo, hlavní silnice vlevo.

Kolik je minimum?

Místy je potřeba si pohlídat mělčiny, ale vždycky je dobrý průjezd u obou břehů. Minimum odhaduju na 20 cbm/s. Ostatně, obdobné by to bylo i na Kysuci, kde bylo ráno už jen 16. Každý potok přitékající zprava přidává Váhu kalnou vodu po deštích, ten je ale stále relativně čistý. Plujeme údolím pod Velkou Fatrou, jen krajinou jsem zatím trochu zklamán. Na dohled stavby dálničního mostu si dáme pauzu na svačinu a protažení nohou.

Za zatáčkou je vesnice Hubová, kde je i vodočet. Obdivujeme malé chaloupky na levém břehu (((4))). Pod vsí se zalesněné stráně přibližují k řece, bohužel i tak hlučná silnice. Pod další vesnicí řeka uhýbá vpravo od hlavní silnice a poněkud zrychlí. I tak ale obtížnost nepřesahuje ZW – WW I. Pohledy na okolí jsou už ale daleko hezčí.

Malá Fatra a konec plavby před námi

Váh se opět stočí zpět doleva a nad Rojkovem se tyčí bělavé vápencové skály Šípu. O kousek dál před námi se objeví známý hřeben Malé Fatry.

To už jsme na dohled k soutoku s Oravou, kterou jsme spluli minulou sobotu. Teď z ní teče kalná voda ještě špinavější než ráno v Kysuci. Je zajímavé pozorovat, jak se obě řeky ještě daleko pod soutokem postupně mísí. Tentokrát podplouváme silniční most a končíme až za ním na pravém břehu v Kralovanech u místního hřiště. Je tu velký plac přímo na břehu, nechá se sem zajet z hlavní nenápadnou odbočkou mezi svodidly. Další možný konec je po 500 m pod malým ostrovem, kde je na navigaci i nápis KONEC. Sem se ale zajet nedá, auto musíte nechat v Kralovanech. Hned naproti je odbočka k nádraží. U hřiště se nás schází víc. Všichni ale přijeli po Oravě. Svezu se s vodáky z Banské Bystrice zpět do Ružomberka pro auto. Využít se dá i vlak.

Rekapitulace

Severní Slovensko nabízí zajímavé svezení pro vodní turisty na širokých, lehkých ale svižných řekách. Kysuca má vodu sice jen brzy zjara nebo po deštích, ale po Oravě nebo na dvou úsecích na Váhu se svezeme i daleko později. Jo, a 18 km jsme dali za 2 a půl hodiny.

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové