Pres vsechna varovani a tukani si na celo jsme s malymi detickami vyrazili v patek 21.4.2000 vecer s nasim blede modrym autobusem na Liticak. V sobotu rano se po pohledu na jemne vlnky na rychle tekouci vode vsem starsim vodakum rozjasnily tvare a srdce poskocilo - voda tece, sice ne zadny zazrak, ale staci to. Po vydatne snidani hup do gumy a hura autobusem nahoru

do Lisnice. Vylozit lode a uz jsme na vode. Zamberecky oblouk nas neprekvapil nicim necekanym az na sikmy jez "Mosilana" u Orlany. Valecek tam uradoval poradne, mnoho lodi melo problem se z neho vubec dostat dnem dolu a posadkou nahoru. Dokonce stahoval jiz projedvsi lode nahoru pod bocni stavidlo a zpet do valce. Po bezproblemovem prujezdu jsem dole minul chlapa v suchem neoprenu se zachranarskou vestou - klasicky zabak - nikdy tu nebyval az letos. Na dalsim stupinku bylo krasne videt jak je reka po letosni povodni prerovnana - vzdy se jezdil vlevo vedle brehu, letos uplne napravo vedle druheho brehu. Samotny Liticky oblouk by sice snesl o nekolik centimetru vody vice, ale za obcasneho duneni lodniho dna a poletovani kormidelnickych rozkazu a nadavek se dal sjet bez zbytecneho vystupovani do vody. Dalsi cesta probihala bez velkych prekvapeni, az na jeden spadly stromecek o prumeru cca 80cm. Sice to na nej nehnalo, ale byl dost velkym magnetem pro nekolik nesehranych posadek na deblu. Ti se na nej podivali az moc zblizka nebo i zespod. Ve 13.00, kdy hrazny na Pastvinach zavrel definitivne kohoutky s vodou, jsme pomalu dojizdeli po zbytcich H2O k nasemu taboristi nad Potstejnem. Jeste trochu dovadeni na vlnkach pod skalou, neco koupani ve zbytcich vody, tradaaaa do civilizace (do cukrarny).

Druhy den, hned po prvnim pohledu na reku bylo jasno. Jedem Orlici dolu do Kostelce. I kdyz ubylo hodne vody, dalo se jet uplne vsechno a na vsem. I Potstejnsky jez se dal sklouznout, pro mazaky bokem, pro ostatni tak nejak vselijak. Po pomalu tekouci vode jsme se priblizovali k Doudlebskemu jezu (a hura - i tento jindy nesjizdny jez se dal jeste skocit). Byl jsem predposledni lod, ktere se to podarilo, protoze majitel blizke elektrarnicky se rozhodl, ze tuto nedeli opet opravi po povodni vzniknuvsi prolomeny otvor v tramcich na korune jezu. Po skoku do cca 3 metrove hloubky nas cekal jeste jeden jez - v Kostelci nad Orlici - u koupaliste. I ten se dal bez problemu splachnout, a posledni kilometr vydarene jarni vody byl pred nami. V umornem slunecnim svitu, s opalenymi, nekdo az se spalenymi zady jsme nalozili lode a odjeli domu, do rozpaleneho Hradce Kralove.

Honza Cimr